Mezinárodní organizace pro udržitelný rozvoj: Porovnání verzí
(Nová stránka: Ochrana životního prostředí v kontextu směřování k udržitelnému rozvoji se stala globálním problémem, jehož řešení nelze hledat pouze na území jednoho státu či r...) |
(+ zkratky) |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
V následujícím období vznikly na mezinárodní úrovni různé orgány a instituce, jejichž náplní se stala ochrana životního prostředí. Otázkou se postupně a do určité míry začala vážně zabývat většina mezinárodních institucí, především jsou to: | V následujícím období vznikly na mezinárodní úrovni různé orgány a instituce, jejichž náplní se stala ochrana životního prostředí. Otázkou se postupně a do určité míry začala vážně zabývat většina mezinárodních institucí, především jsou to: | ||
* [[Organizace spojených národů]] | * [[Organizace spojených národů]] (OSN) | ||
** [[Komise pro udržitelný rozvoj OSN]] (CSD) | ** [[Komise pro udržitelný rozvoj OSN]](CSD) | ||
** [[Program OSN pro životní prostředí]] (UNEP) | ** [[Program OSN pro životní prostředí]] (UNEP) | ||
** [[Organizace spojených národů pro vědu, výchovu a výzkum]] (UNESCO) | ** [[Organizace spojených národů pro vědu, výchovu a výzkum]] (UNESCO) | ||
** [[Evropská hospodářská komise OSN]] (EHK OSN) | ** [[Evropská hospodářská komise OSN]] (EHK OSN) | ||
* [[Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj]] (OECD) | * [[Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj]] (OECD) | ||
* [[Světová obchodní organizace]] | * [[Světová obchodní organizace]] (WTO) | ||
* [[Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj]] | * [[Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj]] (IBRD) | ||
== Zdroje == | == Zdroje == |
Verze z 16. 2. 2008, 10:56
Ochrana životního prostředí v kontextu směřování k udržitelnému rozvoji se stala globálním problémem, jehož řešení nelze hledat pouze na území jednoho státu či regionu. Vypořádaní se s ním vyžaduje komplexní přístup přesahující hranice států i kontinentů. Společný a koordinovaný mezinárodní postup je jediná efektivní cesta k řešení globálních environmentálních otázek.
Mnoho státních politik má vedlejší dopady na rozvojové státy, zejména pak současné trendy spotřeby a výroby v evropském regionu s sebou přinášejí environmentální následky na třetí země a přispívají ke globálním environmentálním problémům.
Mezníkem v uvědomění si a pojmenování environmentálních problémů byl rok 1972, kdy Spojené národy svolaly do Stockholmu první světovou konferenci o životním prostředí. Při jednání na konferenci bylo konstatováno, že celému světu hrozí globální ekologická katastrofa, pokud nebudou rychle podniknuty kroky k zastavení znečišťování a devastace životního prostředí.
V následujícím období vznikly na mezinárodní úrovni různé orgány a instituce, jejichž náplní se stala ochrana životního prostředí. Otázkou se postupně a do určité míry začala vážně zabývat většina mezinárodních institucí, především jsou to:
- Organizace spojených národů (OSN)
- Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD)
- Světová obchodní organizace (WTO)
- Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD)