Existenciální rizika: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V přípravě | V přípravě | ||
Existenciální rizika (anglicky: existential risks) jsou druhem globálních rizik, jež mohou ohrozit lidský život, popř. život v podobě jaké ho známe, jako celek. Pojem v akademickém prostředí etabloval švédský badatel Nick Bostrom z University of Oxford.Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od nejrannějších dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak nárůstá počet dystopií, jež extrapolací tehdejších trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik sci-fi literatury, která ohlašuje příchod nových technologií, jež mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra R.U.R., jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo Já, robot).Existenciální rizika, stejně jako globální katastrofická rizikaMezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která pokud nebude dobře podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.[1] Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další. | |||
Verze z 30. 3. 2016, 11:54
V přípravě
Existenciální rizika (anglicky: existential risks) jsou druhem globálních rizik, jež mohou ohrozit lidský život, popř. život v podobě jaké ho známe, jako celek. Pojem v akademickém prostředí etabloval švédský badatel Nick Bostrom z University of Oxford.Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od nejrannějších dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak nárůstá počet dystopií, jež extrapolací tehdejších trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik sci-fi literatury, která ohlašuje příchod nových technologií, jež mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra R.U.R., jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo Já, robot).Existenciální rizika, stejně jako globální katastrofická rizikaMezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která pokud nebude dobře podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.[1] Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.
Související články
Odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Global catastrophic risk na anglické Wikipedii.
Reference
