Index živé planety: Porovnání verzí

Verze z 4. 5. 2014, 18:59

Index živoucí planety (anglicky: Living Planet Index - LPI) je ukazatel vypovídající o biodiverzitě, který mapuje jak environmentální, tak i sociální prostředí na Zemi.

Metodologie

Index je velmi náročný na data, která je obtížné získat, oproti tomu je poměrně jednoduchý, co se týče metodologie (struktury). V podstatě se jedná o agregaci (aritmetický průměr) tří složek. Každé komponentě je tak dána stejná důležitost. Výsledný index se skládá se z těchto suinTučný textdexů:

Suchozemského indexu živé planety (terrestrial living planet system)

Sladkovodního indexu živé planety (marine living planet system)

Mořského indexu živé planety (freshwater living planet system)

Index má pak značnou vypovídající hodnotu o snižující se biologické rozmanitosti, tedy o zmenšujícím se přírodním kapitálu. Zpracovává se již čtyřicet let, a to stejnou metodikou, která sleduje velké množství přírodních druhů. Ukazatel mapuje 3 600 populací, 1300 obratlovců, 695 suchozemských druhů, 274 mořských a 344 sladkovodních druhů (přičemž se sbírají data z celého světa).^[1] Výsledky z roku 2003 jsou pak ve srovnání s rokem 1970 značně znepokojivé. Suchozemský index vykazuje pokles o 31%, mořský o 27% a sladkovodní o 28%, k zdaleka největšímu úbytku přitom došlo v tropické oblasti, kde je biologická rozmanitost největší (což je alarmující vzhledem ke skutečnosti, že pokles rozmanitosti známých druhů byl zcela jistě doprovázen i masivním úbytkem druhů ještě neobjevených). Úbytek biodiverzity je pak přímo úměrný narůstajícímu zatěžování ekosystémů - ekologické stopě. Problémy se zmenšováním biodiverzity - a pokusy o její řešení - se zabývá úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD) a předpokládá se, že bude i jedním z hlavních témat na kongresu v australském Sydney zaměřeném na Rozvojovou agendu po roce 2015.

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Living Planety Index na anglické Wikipedii.

Reference

↑ http://eumon.ckff.si/biomat/0.1.8.php

Literatura k dalšímu studiu

Loh, J., Green, R.E., Ricketts, T., Lamoreux, J., Jenkins, M., Kapos, V., and Randers, J., 2005. The Living Planet Index: using species population time series to track trends in biodiversity. Phil. Trans. R. Soc. B. 360: 289–295.
Loh, J., Collen, B., McRae, L., Holbrook, S., Amin, R., Ram, M., and Baillie, J. (2006) Living Planet Index. Living Planet Report (ed. By J. Loh & S. Goldfinger), WWF, Gland, Switzerland. (pdf)
Collen, B., McRae, L., Kothari, G., Mellor, R., Daniel, O., Greenwood, A., Amin, R., Holbrook, S. and Baillie, J. (2008) Living Planet Index. 2010 and beyond: rising to the biodiversity challenge (ed. By J. Loh), WWF, Gland, Switzerland. (pdf)
UNEP (2006) Report on the eighth meeting of the Conference of the Parties to the Convention on Biological Diversity In: CBD, editor. pp. 374.

Externí zdroje

Autor(ři): Eduard Petiška .

Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Eduard Petiška . Index živé planety [online]. Enviwiki, ; [citováno 21. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_%C5%BEiv%C3%A9_planety&oldid=13814>

Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->

[1] ttp://eumon.ckff.si/biomat/0.1.8.php

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Index živoucí planety''' (''anglicky: Living Planet Index - LPI'') je ukazatel vypovídající o [[w:cz: biodiverzita|biodiverzitě]], který mapuje jak environmentální tak i sociální prostředí na Zemi.
+'''Index živoucí planety''' (''anglicky: Living Planet Index - LPI'') je ukazatel vypovídající o [[w:cz: biodiverzita|biodiverzitě]], který mapuje jak environmentální, tak i sociální prostředí na Zemi.
 == Metodologie ==
-Index je velmi náročný na data, která je obtížné získat, oproti tomu je poměrně jednoduchý, co se týče metodologie (struktury). V podstatě se jedná o agregaci (aritmetický průměr) tří složek. Každé komponentě je tak dána stejná důležitost. Výsledný index se skládá se z těchto suindexů:
+Index je velmi náročný na data, která je obtížné získat, oproti tomu je poměrně jednoduchý, co se týče metodologie (struktury). V podstatě se jedná o agregaci (aritmetický průměr) tří složek. Každé komponentě je tak dána stejná důležitost. Výsledný index se skládá se z těchto suin'''Tučný text'''dexů:
 * Suchozemského indexu živé planety (''terrestrial living planet system'')
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 * Mořského indexu živé planety (''freshwater living planet system'')
-Index má pak značnou vypovídající hodnotu o snižující se biologické rozmanitosti, tedy o zmenšujícím se ''přírodním kapitálu''. Zpracovává se již čtyřicet let, stejnou metodikou, která sleduje velké množství přírodních druhů. Ukazatel mapuje 3 600 populací, 1300 obratlovců. 695 suchozemských druhů, 274 mořských a 344 sladkovodních druhů (přičemž se sbírají se data z celého světa).<ref>http://eumon.ckff.si/biomat/0.1.8.php</ref>  Výsledky z roku 2003 jsou pak ve srovnání s rokem 1970 značně znepokojivé. Suchozemský index vykazuje pokles o 31%, mořský o 27% a sladkovodní o 28%, k zdaleka největšímu úbytku přitom došlo v tropické oblasti, kde je biologická rozmanitost největší (což je alarmující vzhledem ke skutečnosti, že pokles rozmanitosti známých druhů byl zcela jistě doprovázen i masivním úbytkem druhů ještě neobjevených). Úbytek biodiverzity je pak přímo úměrný narůstajícímu zátěžování ekosystémů - [[w:cz: ekologické stopy|ekologické stopě]]. Problémy se zmenšováním biodiverzity - a pokusy o její řešení - se zabývá [[w:cz: Úmluva o biologické rozmanitosti|úmluva o biologické rozmanitosti]]
+Index má pak značnou vypovídající hodnotu o snižující se biologické rozmanitosti, tedy o zmenšujícím se ''přírodním kapitálu''. Zpracovává se již čtyřicet let, a to stejnou metodikou, která sleduje velké množství přírodních druhů. Ukazatel mapuje 3 600 populací, 1300 obratlovců, 695 suchozemských druhů, 274 mořských a 344 sladkovodních druhů (přičemž se sbírají data z celého světa).<ref>http://eumon.ckff.si/biomat/0.1.8.php</ref>  Výsledky z roku 2003 jsou pak ve srovnání s rokem 1970 značně znepokojivé. Suchozemský index vykazuje pokles o 31%, mořský o 27% a sladkovodní o 28%, k zdaleka největšímu úbytku přitom došlo v tropické oblasti, kde je biologická rozmanitost největší (což je alarmující vzhledem ke skutečnosti, že pokles rozmanitosti známých druhů byl zcela jistě doprovázen i masivním úbytkem druhů ještě neobjevených). Úbytek biodiverzity je pak přímo úměrný narůstajícímu zatěžování ekosystémů - [[w:cz: ekologické stopy|ekologické stopě]]. Problémy se zmenšováním biodiverzity - a pokusy o její řešení - se zabývá [[w:cz: Úmluva o biologické rozmanitosti|úmluva o biologické rozmanitosti]]
 (''Convention on Biological Diversity - CBD'') a předpokládá se, že bude i jedním z hlavních témat na kongresu v australském Sydney zaměřeném na [[Rozvojová agenda po roce 2015|Rozvojovou agendu po roce 2015]].