Ekocentrum: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ekocentrum''' ''(anglicky: ecocenter)'' je [[W:cz:instituce|instituce]] zaměřená na podporu, propagaci a vzdělávání k environmentálně šetrnému a zodpovědnému přístupu k životu ([[Environmentální vzdělání|environmentální vzdělání]]), na ochranu životního prostředí a informace o [[Udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]] a jeho aplikaci v praxi ([[Udržitelný způsob života|udržitelný způsob života]]). První Ekocentra vznikají počátkem sedmdesátých let jako reakce na zájem širší veřejnosti o environmentální témata. Mezi první a zároveň nejznámější se řadí ''Ecology Center v Berkeley (1969)<ref>http://ecologycenter.org/bfm/about.html</ref>'', ''Ecology Center Ann Arbor (1970)''<ref>http://www.ecocenter.org/</ref> a ''Canadian Ecology Centre''<ref>http://www.canadianecology.ca/</ref>. | '''Ekocentrum''' ''(anglicky: ecocenter)'' je [[W:cz:instituce|instituce]] zaměřená na podporu, propagaci a vzdělávání k environmentálně šetrnému a zodpovědnému přístupu k životu ([[Environmentální vzdělání|environmentální vzdělání]]), na ochranu životního prostředí a informace o [[Udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]] a jeho aplikaci v praxi ([[Udržitelný způsob života|udržitelný způsob života]]). První Ekocentra vznikají počátkem sedmdesátých let jako reakce na zájem širší veřejnosti o environmentální témata. Mezi první a zároveň nejznámější se řadí ''Ecology Center v Berkeley (1969)<ref>http://ecologycenter.org/bfm/about.html</ref>'', ''Ecology Center Ann Arbor (1970)''<ref>http://www.ecocenter.org/</ref> a ''Canadian Ecology Centre''<ref>http://www.canadianecology.ca/</ref>. | ||
Ekocentra můžeme chápat také jako typ [[W:cz komunitní centrum|komunitních center]] jejichž činnost variuje od užších a specializovaných zaměření (vzdělávání mladších dětí, zaměření na určitou problematiku) až po komplexní nabídku, poskytující poradenství a služby v mnoha směrech (kromě čistě environmentálních témat se mohou angažovat i v sociální a rodinné problematice). Programy a projekty jednotlivých ekocenter značně variují (často se v nabídce ale vyskytují: ekologické výukové programy, terénní progamy, školní ekologické projekty, exkurze, rukodělné dílny...)<ref>http://www.ekocentra.cz</ref> Portál Ministerstva životního prostředí zaměřený na ekocentra pak definuje jejich snahu jako: '',,učit, vzdělávat a informovat děti a dospělé o jedinečnosti, spletitosti a vzájemné závislosti všech složek životního prostředí. Probouzet to kladné v nás, co umožní životní prostředí uchovat i pro další generace, je jedním z hlavních cílů ekocenter. Ekocentra pracují nejen s dětmi a studenty, ale i se širokou veřejností, pracovníky státní správy a podnikateli."''<ref>http://www.ekocentra.cz</ref> Na [http://www.ekocentra.cz/tomto portálu] je možné vybrat si ekocentrum dle regionu, tématu nebo cílové skupiny, pro kterou se hledají vzdělácí programy, akce či informace. | |||
První ekocentra se v České republice začala objevovat brzy po roce 1988, souviselo to s celkovým ''ekologickým probouzením'', které mělo podporu nejen širší společnosti ale i v politické sféře. | |||
Ekocentra jsou provozována převážně neziskovými organizacemi, které spolu komunikují a vytváří tak prospěšnou síť inspirace a spolupráce. Jedná se o funkční model, který je unikátní nejen ve středoevropském regionu ale i v zemích EU.<ref>http://www.ekocentra.cz</ref> V České republice působí v současné době více než sto ekocenter<ref>http://www.ekocentra.cz/ekocentra/</ref>, jejich seznam s odkazy na webové stránky je uveřejněn [http://www.ekocentra.cz/ekocentra/ zde] | |||
Řádek 5: | Řádek 13: | ||
Verze z 18. 3. 2014, 22:56
Ekocentrum (anglicky: ecocenter) je instituce zaměřená na podporu, propagaci a vzdělávání k environmentálně šetrnému a zodpovědnému přístupu k životu (environmentální vzdělání), na ochranu životního prostředí a informace o udržitelném rozvoji a jeho aplikaci v praxi (udržitelný způsob života). První Ekocentra vznikají počátkem sedmdesátých let jako reakce na zájem širší veřejnosti o environmentální témata. Mezi první a zároveň nejznámější se řadí Ecology Center v Berkeley (1969)[1], Ecology Center Ann Arbor (1970)[2] a Canadian Ecology Centre[3].
Ekocentra můžeme chápat také jako typ komunitních center jejichž činnost variuje od užších a specializovaných zaměření (vzdělávání mladších dětí, zaměření na určitou problematiku) až po komplexní nabídku, poskytující poradenství a služby v mnoha směrech (kromě čistě environmentálních témat se mohou angažovat i v sociální a rodinné problematice). Programy a projekty jednotlivých ekocenter značně variují (často se v nabídce ale vyskytují: ekologické výukové programy, terénní progamy, školní ekologické projekty, exkurze, rukodělné dílny...)[4] Portál Ministerstva životního prostředí zaměřený na ekocentra pak definuje jejich snahu jako: ,,učit, vzdělávat a informovat děti a dospělé o jedinečnosti, spletitosti a vzájemné závislosti všech složek životního prostředí. Probouzet to kladné v nás, co umožní životní prostředí uchovat i pro další generace, je jedním z hlavních cílů ekocenter. Ekocentra pracují nejen s dětmi a studenty, ale i se širokou veřejností, pracovníky státní správy a podnikateli."[5] Na portálu je možné vybrat si ekocentrum dle regionu, tématu nebo cílové skupiny, pro kterou se hledají vzdělácí programy, akce či informace.
První ekocentra se v České republice začala objevovat brzy po roce 1988, souviselo to s celkovým ekologickým probouzením, které mělo podporu nejen širší společnosti ale i v politické sféře. Ekocentra jsou provozována převážně neziskovými organizacemi, které spolu komunikují a vytváří tak prospěšnou síť inspirace a spolupráce. Jedná se o funkční model, který je unikátní nejen ve středoevropském regionu ale i v zemích EU.[6] V České republice působí v současné době více než sto ekocenter[7], jejich seznam s odkazy na webové stránky je uveřejněn zde
Odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Ecology Center na anglické Wikipedii.
Reference
Literatura
- HRADECKÁ, Irena, ed. Neobyčejnost přirozenosti: dům - krajina - lidé - Sluňákov 1992-2012. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 267 s., [16] l. obr. příl. ISBN 978-80-244-2326-5.
- VADASOVÁ, Tereza, ed. Naše ekocentra. Praha: Český svaz ochránců přírody, 2013. 50 s. ISBN 978-80-86770-46-8.
Další odkazy
ekocentra.cz - Portál Ministerstva životního prostředí zaměřený na ekocentra