Kauza zámku Jezeří: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
{{Infobox případ
{{Infobox případ
|obrázek    =Jezeří02.jpg
|obrázek    =Jezeří02.jpg
|rozsah      = Jezeří, Mostecko, SČ
|rozsah      = Jezeří, Mostecko, SČ
|téma        = Kulturní památka, těžba surovin
|téma        = Kulturní památka, těžba surovin
|konflikt    = Ohrožení památky postupující těžbou
|konflikt    = Ohrožení památky postupující těžbou hnědého uhlí
|výsledek    = Nedořešená kauza; negativní dopad na místní rozvoj
|výsledek    = Nedořešená kauza; negativní dopad na místní rozvoj
|trvání      = 1938 - dosud
|trvání      = 1945 - dosud
|kontakt    = [http://www.zamek-jezeri.cz/kontakt/ Stránky zámku]
|kontakt    = [http://www.zamek-jezeri.cz/kontakt/ Stránky zámku]
|poznámka    =  
|poznámka    =  
}}
}}
==Podstata případu ==
==Podstata případu ==
===Co se stalo, odkud a kam to vedlo===
Postupná devastace a ponechání památky osudu, mj. i díky těžbě hnědého uhlí pod svahy Jezeří. Těžba uhlí je vedena silným ekonomickým zájmem, a napříč režimy prováděna bez ohledu na rizika a dopady; výjimkou je rok 1991, kdy byly prosazeny tzv. Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách (závazné usnesení vlády České republiky č. 444). Negativní dopady těžby i tak představují ztrátu pro kraj z hlediska přírody, kultury a jeho historické paměti.
*Těžba hnědého uhlí pod svahy Jezeří, postupné ponechání památky osudu. Ztráta pro kraj a jeho historickou paměť
 
===O co v PS jde a z jakého úhlu případ popisujeme===
Postupující těžba v blízkém Velkolomu ČSA se přiblížila i pod Jezeří a začala ohrožovat blízké svahy Krušných hor sesuvy. Komunistický režim by úbočí svahů obětoval, jednou z překážek těžby však byl zámek, který by sesuvu podlehl také. Na jeho obranu vystoupil RNDr. Jan Marek, který geofyzikálními výpočty prokázal, že přiblížení těžby ohrožuje svahy, a prosadil zachování tzv. ochranného pilíře pod zámkem – kopce, na kterém je arboretum. Vědecké argumenty tak dočasně zvítězily nad mocenskou svévolí.
*Postupující těžba -> ohrožení sesuvy svahů Krušných hor. Těžba uhlí vedena silným ekonomickým zájmem, prováděna bez ohledu na rizika a dopady. Limity těžby jako omezující faktor – přdmětem politických sporů.
 
===Průběh (stručně)===
Zámek prosperoval jako kulturní centrum do druhé světové války (poslední majitelé – Lobkowiczové). Za války vězení pro prominentní osobnosti z řad Spojenců. Po válce sídlo armády; od 60. let plány na rekonstrukci, avšak zanedbaný stav zámku se neešil kvůli neujasněné situaci v těžební činnosti Severočeských hnědouhelných dolů (správa zámku tehdy měla zákaz provádět i běžnou údržbu). V 70. letech plány na rozšíření dolů až pod svahy Krušných hor, tehdy průzkum stability svahů pod vedením dr. Jana Marka. Ještě v polovině 80. let ale z důvodu těžby uhlí byla tato památka určena k likvidaci. Příprava demolice naštěstí nebyla uskutečněna (na rozdíl  od královského města Mostu), zámek byl jen odsouzen k pomalému chátrání. Jeho hodnota byla zpochybňována a také na mapách, vydaných v té době, bychom jej marně hledali (viz http://www.zamek-jezeri.cz/historie-zamku/obdobi-nejvetsiho-ohrozeni/ Historie zámku).
*V jednotlivých etapách dle politického režimu (popsat)
 
==Aktéři – místní hráči==
==Aktéři – místní hráči==
*Doly
*Zámek a jeho lidé – [http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art2140 Hana Krejčová]
*NNO
*'''Důl ČSA''' - [http://mus.cz/cs/novinky/zprava/2011/ur22.html Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal]
*Krajský úřad Ústí nad Labem
*Společnosti Litvínovská uhelná a.s poskytla dar cca ve výši 750 tis. Kč na zabezpečení dokumentace potřebné pro obnovu arboreta zámku Jezeří ([http://www.npu.cz/download/1373460834/%C3%9AOP+v+%C3%9Ast%C3%AD+nad+Labem.pdf viz])
===Role jednotlivých aktérů v průběhu popisovaného případu===
*'''Sdružení za záchranu (obnovu) Jezeří''' – 1986 (1989); Jan Marek, Petr Pakosta aj. jako jeho protagonisté. Dnes ji téměř neexistující sdružení, jehož členové se dlouhodobě zasazovali o záchranu zámku. Volili politické prostředky a vědecky podložené argumenty, [http://aktualne.centrum.cz/pda/clanek.phtml?id=663746 viz].
* (popsat)
*[http://www.npu.cz Národní památkový ústav v Ústí nad Labem] – vydává odborná vyjádření vůči státní správě a v zajišťuje odborný dohled při obnově; spravuje památkový objekt & zajišťuje chod a údržbu památky; dokumentuje památkový fond.
*Greenpeace – akce a blokády, [http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/ustecky/clanek.phtml?id=723032 viz]
*Obec Horní Jiřetín – '''místostarosta Vladimír Buřt''' (cena Ivana Dejmala a Josefa Vavrouška)
*[http://www.koreny.cz/ Občanské sdružení Kořeny] za záchranu Horního Jiřetína
 
===Úloha vědy a vědců===
===Úloha vědy a vědců===
* Jan Marek (vědci)
Výzkum stability krušnohorských svahů, který provedl '''RNDr. Jan Marek'''<ref>Marek Jan: Jezeří znovu v ohrožení? Část 1 http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_1.pdf</ref> <ref>Marek Jan: Jezeří znovu v ohrožení? Část 2 http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_2.pdf</ref> <ref>Marek Jan: Inženýrskogeologické mapování a geologické poměry v okolí úpatí Krušných hor http://www.geology.cz/sbornik/hydrogeologie/20/20_3.pdf </ref>, vedl k zachování zámku i vytvoření ochranného pilíře s arboretem. Následně byla publikována studie Územní ekologické limity těžby v SHP, jejímiž autory byly přední osobnosti ekologického hnutí i vědy. <ref>Martin Říha, Jaroslav Stoklasa, Marie Lafarová, Ivan Dejmal, Jan Marek, Petr Pakosta: Územní ekologické limity těžby v SHP, Společnost pro krajinu 2005, ISBN 80-903663-0-9 [online] [cit 2013-11-10] dostupné na http://www.koreny.cz/news/uzemni-ekologicke-limity-tezby-v-shp/</ref>
==Závěr==
==Závěr==
===Dopady na region a/nebo místní komunitu, vč. pozitivních a negativních aspektů UR===
V průběhu let (od druhé světové války až dosud) docházelo k postupné devastaci památky, jejímu zpochybnění jakožto symbolu a kulturního centra kraje. Díky rozšiřování těžby uhlí se postupně omezovaly přístupové cesty a samozřejmě tak kraj ztrácel rekreační potenciál i zájemce o návštěvu této své dominanty.
*Devastace památky, zpochybnění symbolu a kulturního centra kraje
 
===Podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav===
Důvodem tohoto vývoje bylo prosazování silných ekonomických zájmů, a to mocenskou cestou, pod ideologickým hávem měnícím se za různých režimů (často hájícím „národní zájmy“ proti zájmům regionu). Limity těžby měly být omezujícím faktorem, staly se však předmětem politických sporů. V období po odsunu německé části obyvatelstva byla narušena sociální struktura kraje, což mělo za následek malou participaci místních a regionálních aktérů ve společenském dění.
*Prosazování silných ekonomických zájmů mocensky, často pod ideologickým hávem měnícím se za různých režimů. Malá paticipace místních a regionálních aktérů (národní zájmy)
 
===Zobecnění principů spolupráce či konfliktu aktérů===
Ani v současné době neexistuje skutečně silný aktér, který by prosadil zásadní ochranu tohoto kulturního dědictví – například nalezením nové funkce objektu jakožto školicího střediska atd.
*Neexistuje skutečný dialog mezi aktéry – silné zájmy, jde o mocenský boj
 
===Případně srovnání s obdobnými případy===
Dialog mezi aktéry je spíše zablokován, a protože v místním kontextu dochází ke střetu silných zájmů, při jejichž „řešení“ se uplatňuje mocenský boj. Ve sledovaném historickém období se objevili aktéři, kteří záchranu zámku prosadili, a to na základě vědecky podložených argumentů (stabilita krušnohorských svahů), a díky apelu na historickou hodnotu objektu – vznikl Spolek pro záchranu (později obnovu) Jezeří. Představitelé Spolku našli cesty, jak komunikovat s představiteli (komunistického) režimu a ovlivňovat tak rozhodovací procesy.
*???
V r. 1987 vypracován projekt na záchranu objektu a rekonstrukce pomalu pokračují. Současný stav lze charakterizovat jako mírnou ochranu památky (objekt je ve správě Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem). Perspektiva kraje v jeho blízkém okolí je však nejistá díky postupující těžbě a možnosti prolomení jejích limitů.
==Odkazy/Literatura==
 
* http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/v-prirode/sesuvy-pudy-ohrozuji-obce-mostecka
==Odkazy==
* [http://mus.cz/cs/novinky/zprava/2011/ur22.html Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal]
<references/>
* Martin Říha, Jaroslav Stoklasa, Marie Lafarová, Ivan Dejmal, Jan Marek, Petr Pakosta: Územní ekologické limity těžby v SHP, Společnost pro krajinu 2005, ISBN 80-903663-0-9 (will be available in translated version)
==Literatura==
* [[w:cs:Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách|Těžební limity na Wikipedii (včetně map)]]
[http://mus.cz/cs/novinky/zprava/2011/ur22.html Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal]
* [http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_1.pdf  Marek Jan: Jezeří znovu v ohrožení? Část 1]
 
*[http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_2.pdf Marek Jan: Jezeří znovu v ohrožení? Část 2]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Azemn%C3%AD_limity_t%C4%9B%C5%BEby_hn%C4%9Bd%C3%A9ho_uhl%C3%AD_v_severn%C3%ADch_%C4%8Cech%C3%A1ch Těžební limity na Wikipedii (včetně map)]
*[http://www.geology.cz/sbornik/hydrogeologie/20/20_3.pdf  Marek Jan: Inženýrskogeologické mapování a geologické poměry v okolí úpatí Krušných hor]
 
Marek, J. (1994): Problémový okruh 2. Ohrožení horninového prostředí jv. svahů Krušných hor mezi Jezerkou a Jezeřím nestabilitou svahů a jeho důsledky pro rozvoj území, Stavební geologie - Geotechnika, Praha
 
===Z médií===
===Z médií===
*Dagmar Smolíková: Doly versus obce. Sedmá generace. 2004, č. 12.  
http://www.czp.cuni.cz/envigogika/index.php/cz/inspirace/2013/envigogika-2013-viii-1/794-pamet-a-krajina-kauza-zamku-jezeri
*[http://Spoluziti.cz Stránky Mostecké uhelné společnosti prosazující prolomení limitů těžby]
 
*Petr Pakosta, Vlastimil Waic: Měly by být těžební limity prolomeny? Literární noviny 02/2006  
Velkolom ČSA v SHR (1, 2) 2013. Zdař Bůh.cz – stránky o českém hornictví http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-ceskoslovenske-armady-v-shr-1/; http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-csa-v-shr-2/
*Mostecká uhelná společnost prohlásila, že v Horním Jiřetíně a Černicích těžit bude komentář na priroda.cz
http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/v-prirode/sesuvy-pudy-ohrozuji-obce-mostecka
 
Dagmar Smolíková: Doly versus obce. Sedmá generace. 2004, č. 12. http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/13
 
Petr Pakosta, Vlastimil Waic: Měly by být těžební limity prolomeny? Literární noviny 02/2006  
 
Alena Rulfová 2006. Mostecká uhelná společnost prohlásila, že v Horním Jiřetíně a Černicích těžit bude. Komentář, http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=756


===NGO===
===Zdroje NNO===
*[http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2329125  Děti Země]
*[http://www.detizeme.cz/ Děti Země]  
*[http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=3&m1_id=1257  Český svaz ochránců přírody]
*[http://www.csop.cz/ Český svaz ochránců přírody]  
*[http://www.ceskapozice.cz/en/business/energy-green-biz/czech-ngo-mounts-legal-challenge-over-%E2%80%98free%E2%80%99-cez-emissions Sdruzeni pro ekologicke pravo]
*[http://www.eps.cz/ Ekologický právní servis] & [http://www.eps.cz/pro-media/tiskova-zprava/spusten-web-pro-pripominkovani-statni-energeticke-koncepce tisková zpráva k energetické koncepci]
*Hnutí Duha
*[http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nebezpeci-sesuvu-pudy-je-dalsim-duvodem-pro-zachovani-uzemnich-limitu-tezby Hnutí Duha]
*[http://arnika.org/novinky&usg=ALkJrhhyH8?-6wJBbwYTFBqABu6VCntviJQ?  Arnika]  
**[http://www.hnutiduha.cz/aktualne/tabor-na-hrane-uhelneho-dolu HD organizuje tábor]
*[http://www.zelenykruh.cz/cz/&usg=ALkJrhi81TvtqQn_U0iZIyZm?-WPDuUeMOQ? Zelený kruh]
*[http://arnika.org/kdyz-prijdou-a-reknou-zborime-vam-dum Arnika]
*[http://www.ceskenoviny.cz/news/zpravy/czech-greenpeace-occupies-excavator-against-more-coal-mining/720904 Greenpeace]
*[http://www.zelenykruh.cz/cz/aktuality/nevladni-organizace-jsou-proti-prolomeni-uzemnich-limitu-tezby-na-mostecku/ Zelený kruh]
*[http://www.ceskenoviny.cz/news/zpravy/czech-greenpeace-occupies-excavator-against-more-coal-mining/720904 Greenpeace]  
*[http://www.spoluziti.cz/ Stránky Litvínovské uhelné společnosti], která prosazuje prolomení limitů těžby

Verze z 13. 11. 2013, 15:51



Kauza zámku Jezeří
Základní informace
Místo a rozsah Jezeří, Mostecko, SČ
Téma Kulturní památka, těžba surovin
Princip konfliktu nebo spolupráce Ohrožení památky postupující těžbou hnědého uhlí
Časový údaj 1945 - dosud
Komunikace
Úloha vědy a vědců
Výsledek
Kontakt
Stránky zámku

[[Kategorie:Kauza {{{dořešena}}}]]

Podstata případu

Postupná devastace a ponechání památky osudu, mj. i díky těžbě hnědého uhlí pod svahy Jezeří. Těžba uhlí je vedena silným ekonomickým zájmem, a napříč režimy prováděna bez ohledu na rizika a dopady; výjimkou je rok 1991, kdy byly prosazeny tzv. Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách (závazné usnesení vlády České republiky č. 444). Negativní dopady těžby i tak představují ztrátu pro kraj z hlediska přírody, kultury a jeho historické paměti.

Postupující těžba v blízkém Velkolomu ČSA se přiblížila i pod Jezeří a začala ohrožovat blízké svahy Krušných hor sesuvy. Komunistický režim by úbočí svahů obětoval, jednou z překážek těžby však byl zámek, který by sesuvu podlehl také. Na jeho obranu vystoupil RNDr. Jan Marek, který geofyzikálními výpočty prokázal, že přiblížení těžby ohrožuje svahy, a prosadil zachování tzv. ochranného pilíře pod zámkem – kopce, na kterém je arboretum. Vědecké argumenty tak dočasně zvítězily nad mocenskou svévolí.

Zámek prosperoval jako kulturní centrum do druhé světové války (poslední majitelé – Lobkowiczové). Za války vězení pro prominentní osobnosti z řad Spojenců. Po válce sídlo armády; od 60. let plány na rekonstrukci, avšak zanedbaný stav zámku se neešil kvůli neujasněné situaci v těžební činnosti Severočeských hnědouhelných dolů (správa zámku tehdy měla zákaz provádět i běžnou údržbu). V 70. letech plány na rozšíření dolů až pod svahy Krušných hor, tehdy průzkum stability svahů pod vedením dr. Jana Marka. Ještě v polovině 80. let ale z důvodu těžby uhlí byla tato památka určena k likvidaci. Příprava demolice naštěstí nebyla uskutečněna (na rozdíl od královského města Mostu), zámek byl jen odsouzen k pomalému chátrání. Jeho hodnota byla zpochybňována a také na mapách, vydaných v té době, bychom jej marně hledali (viz http://www.zamek-jezeri.cz/historie-zamku/obdobi-nejvetsiho-ohrozeni/ Historie zámku).

Aktéři – místní hráči

  • Zámek a jeho lidé – Hana Krejčová
  • Důl ČSA - Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal
  • Společnosti Litvínovská uhelná a.s poskytla dar cca ve výši 750 tis. Kč na zabezpečení dokumentace potřebné pro obnovu arboreta zámku Jezeří (viz)
  • Sdružení za záchranu (obnovu) Jezeří – 1986 (1989); Jan Marek, Petr Pakosta aj. jako jeho protagonisté. Dnes ji téměř neexistující sdružení, jehož členové se dlouhodobě zasazovali o záchranu zámku. Volili politické prostředky a vědecky podložené argumenty, viz.
  • Národní památkový ústav v Ústí nad Labem – vydává odborná vyjádření vůči státní správě a v zajišťuje odborný dohled při obnově; spravuje památkový objekt & zajišťuje chod a údržbu památky; dokumentuje památkový fond.
  • Greenpeace – akce a blokády, viz
  • Obec Horní Jiřetín – místostarosta Vladimír Buřt (cena Ivana Dejmala a Josefa Vavrouška)
  • Občanské sdružení Kořeny za záchranu Horního Jiřetína

Úloha vědy a vědců

Výzkum stability krušnohorských svahů, který provedl RNDr. Jan Marek[1] [2] [3], vedl k zachování zámku i vytvoření ochranného pilíře s arboretem. Následně byla publikována studie Územní ekologické limity těžby v SHP, jejímiž autory byly přední osobnosti ekologického hnutí i vědy. [4]

Závěr

V průběhu let (od druhé světové války až dosud) docházelo k postupné devastaci památky, jejímu zpochybnění jakožto symbolu a kulturního centra kraje. Díky rozšiřování těžby uhlí se postupně omezovaly přístupové cesty a samozřejmě tak kraj ztrácel rekreační potenciál i zájemce o návštěvu této své dominanty.

Důvodem tohoto vývoje bylo prosazování silných ekonomických zájmů, a to mocenskou cestou, pod ideologickým hávem měnícím se za různých režimů (často hájícím „národní zájmy“ proti zájmům regionu). Limity těžby měly být omezujícím faktorem, staly se však předmětem politických sporů. V období po odsunu německé části obyvatelstva byla narušena sociální struktura kraje, což mělo za následek malou participaci místních a regionálních aktérů ve společenském dění.

Ani v současné době neexistuje skutečně silný aktér, který by prosadil zásadní ochranu tohoto kulturního dědictví – například nalezením nové funkce objektu jakožto školicího střediska atd.

Dialog mezi aktéry je spíše zablokován, a protože v místním kontextu dochází ke střetu silných zájmů, při jejichž „řešení“ se uplatňuje mocenský boj. Ve sledovaném historickém období se objevili aktéři, kteří záchranu zámku prosadili, a to na základě vědecky podložených argumentů (stabilita krušnohorských svahů), a díky apelu na historickou hodnotu objektu – vznikl Spolek pro záchranu (později obnovu) Jezeří. Představitelé Spolku našli cesty, jak komunikovat s představiteli (komunistického) režimu a ovlivňovat tak rozhodovací procesy. V r. 1987 vypracován projekt na záchranu objektu a rekonstrukce pomalu pokračují. Současný stav lze charakterizovat jako mírnou ochranu památky (objekt je ve správě Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem). Perspektiva kraje v jeho blízkém okolí je však nejistá díky postupující těžbě a možnosti prolomení jejích limitů.

Odkazy

  1. ↑ Marek Jan: Jezeří znovu v ohrožení? Část 1 http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_1.pdf
  2. ↑ Marek Jan: Jezeří znovu v ohrožení? Část 2 http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_2.pdf
  3. ↑ Marek Jan: Inženýrskogeologické mapování a geologické poměry v okolí úpatí Krušných hor http://www.geology.cz/sbornik/hydrogeologie/20/20_3.pdf
  4. ↑ Martin Říha, Jaroslav Stoklasa, Marie Lafarová, Ivan Dejmal, Jan Marek, Petr Pakosta: Územní ekologické limity těžby v SHP, Společnost pro krajinu 2005, ISBN 80-903663-0-9 [online] [cit 2013-11-10] dostupné na http://www.koreny.cz/news/uzemni-ekologicke-limity-tezby-v-shp/

Literatura

Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal

Těžební limity na Wikipedii (včetně map)

Marek, J. (1994): Problémový okruh 2. Ohrožení horninového prostředí jv. svahů Krušných hor mezi Jezerkou a Jezeřím nestabilitou svahů a jeho důsledky pro rozvoj území, Stavební geologie - Geotechnika, Praha

Z médií

http://www.czp.cuni.cz/envigogika/index.php/cz/inspirace/2013/envigogika-2013-viii-1/794-pamet-a-krajina-kauza-zamku-jezeri

Velkolom ČSA v SHR (1, 2) 2013. Zdař Bůh.cz – stránky o českém hornictví http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-ceskoslovenske-armady-v-shr-1/; http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-csa-v-shr-2/ http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/v-prirode/sesuvy-pudy-ohrozuji-obce-mostecka

Dagmar Smolíková: Doly versus obce. Sedmá generace. 2004, č. 12. http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/13

Petr Pakosta, Vlastimil Waic: Měly by být těžební limity prolomeny? Literární noviny 02/2006

Alena Rulfová 2006. Mostecká uhelná společnost prohlásila, že v Horním Jiřetíně a Černicích těžit bude. Komentář, http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=756

Zdroje NNO

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kauza_zámku_Jezeří&oldid=13040“