Hluk z leteckého provozu: Porovnání verzí
(změna linku letiště praha ruzyně) |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 43: | Řádek 43: | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hluk Hluk na české Wikipedii] | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hluk Hluk na české Wikipedii] | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Noise | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Noise Noise na anglické Wikipedii] |
Verze z 27. 7. 2011, 18:55
Zdroje hluku v letecké dopravě
Za hlavní zdroje hluku v leteckém průmyslu považujeme letouny. Letiště jako takové (budovy, provozní vozidla) nepovažujeme za zásadní zdroj hluku.
Fyzikálně vzniká hluk (zvuk) z důvodu tlakových rozdílů vzduchu při obtékání těles. Zdroje hluku v letectví se u nejčastěji využívaných prostředků jako jsou vrtulníky, proudové a turbovrtulové letouny liší. Zjednodušeně lze říci, že zdrojem hluku na letounech jsou jednak rotující části (rotor vrtulníku, vrtule, lopatky kompresoru a turbíny) a dále vstupní a výstupní části motoru (sací ústrojí, hnací tryska). V menší míře se na tvorbě hluku podílí vztlakové klapky a podvozek.
Opatření na snížení hlukové zátěže
Hluk z letecké dopravy je příkladem negativní externality. Jelikož jsou podnikatelé v letectví ekonomicky smýšlející subjekty, snaží se budovat dobrou image a dobré vztahy se svými zákazníky a okolím. Letectví zná několik způsobů snižování hluku. V zásadě se jedná o technická (aktivní) a administrativní (pasivní) opatření:
- provozní postupy a omezení
- snižování hluku na zdroji
- stavební opatření
- územní a strategické plánování
Provozní postupy a omezení jsou obecně popsány v Letecké informační příručce (AIP ČR). Jsou zde mj. publikovány používané vzletové a přistávací dráhy a předepsané postupy provádění letů tak, aby se co nejvíce snížila hluková zátěž obyvatel. Např. v Praze Ruzyni se kvůli nižší hlukové zátěži používá hlavní dráha 06/24 (orientace 60 o a 240 o) pro všechny vzlety a přistání letadel těžších než 7 tun ( v případě nutnosti se využívá vedlejší dráha 13/31, kdy pak dochází k zvýšení hlukové zátěže centra Prahy).
Jiným způsobem omezení hluku jsou postupy provedení klesání a stoupání, předepsaný výkon nebo poloha vztlakových klapek. Další omezení se týkají nočního provozu. Na většině letišť v ČR je v noci mezi 22:00 až 06:00 provoz značně omezen. Způsobem, jak omezit hluk, je zavádění hlukových poplatků. Jejich výši určuje dané letiště ve spolupráci s Min. zdravotnictví v závislosti na typu a hmotnosti letadla. Dalším prostředkem snižování hluku může být nepřetržité monitorování hluku v okolí letišť.
Snižování hluku přímo na zdroji je nejefektivnější postup. I když jsou dnešní letouny několikanásobně tišší než dříve, pořád existuje prostor k dalšímu snižování hluku. Především jde o celkový design letadel, jejich profil, dále pak tvar a umístění křídel a motorových gondol.
Stavební opatření jsou způsob, jak snížit hladinu hluku uvnitř budov. Toho se dosahuje především výměnnou oken a balkónových dveří za protihluková (dvojitá s vzduchovou membránou). Protihluková okna jsou v obydlích v blízkosti letišť většinou instalována na účet provozovatele letiště.
Územní plánování je prostředek, jak racionálně předcházet výstavbě v okolí letišť, kde se dá do budoucna očekávat vysoká hluková zátěž. Ochranou občanů v okolí letišť je zřizování ochranných hlukových pásem (OHP), kde nesmí být překročen hlukový limit pro hluk z leteckého provozu. Denní limit pro OHP letiště Praha - Ruzyně je LAeqD = 60dB a limit pro noční dobu je LAeqN = 50dB.
Strategické hlukové mapování. V roce 1996 byla vypracována „Zelená kniha o příští hlukové politice EU” (Green Paper on Future EU Noise Policy) a na jejím základě byla vytvořena směrnice 2002/49/ES (jejím cílem je nížit v EU počet obyvatel zasažených hlukem nad 65 dB, a to v roce 2010 o 10 % a v roce 2020 o 20 %). Ve směrnici je definován hlukový ukazatel Ldvn (den-večer-noc) a pro letiště je jeho mezní hodnota 50 dB.
V loňském roce bylo na základě směrnice provedeno strategické hlukové mapování. Toto mapování se, mimo jiné, týkalo hlavních civilních letišť určených členským státem, které má více než 50 000 vzletů nebo přistání za rok. (U nás tedy letiště Ruzyně, které, jak se zjistilo, obtěžuje hlukem 500 osob).
Internalizace externalit
Některé z výše zmíněných nástrojů a opatření jsou příkladem částečné internalizace externalit ze strany leteckého průmyslu. Jedná se například o diferencovaný hlukový poplatek - v závislosti na typu a hmotnosti letadla nebo o protihluková opatření na stavbách v okolí letišť hrazená provozovatelem letiště – na základě monitorování hluku v okolí letišť.
Zdroje
- http://www.prg.aero/cs/site/o_letisti/zivotni_prostredi/pristup_k_hluku.htm, Přístup k řešení hlukové problematiky letiště Praha - Ruzyně
- Rademacherová, L. Letecká doprava a životní prostředí, Diplomová práce ČVUT, Praha, 2007