Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Cíle environmentální výchovy: Porovnání verzí

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Cíle environmentální výchovy (editovat)

Verze z 14. 10. 2009, 20:32

Odebrán 1 bajt , 14. 10. 2009

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

JaDlo

1 550

editací

@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 ==Bránit odcizení přírodě==
-Odcizení (resp. odcizování) přírodě je typickým fenoménem euroamerické kultury přelomu
+Odcizení (resp. odcizování) přírodě je typickým fenoménem euroamerické kultury přelomu 20. a 21. století. Jedním z prvních, kdo na problém odcizování přírodě upozornil, byl K. Lorenz, který si všiml, ''že většina lidí se odnaučila zacházet s živými systémy, protože zachází většinou s předměty umělými, které nebudí úctu''. K. Lorenz vypozoroval, že proces odcizování vede ke změnám sociálního chování i ke změnám osobnosti (Mündel, 1992<ref name="MUNDL"/>, Lorenz, 1992<ref>LORENZ, K. Takzvané zlo. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1992. ISBN: 80-200-1098-X,</ref>), např. k rozpadu rodin, nárůstu kriminality a civilizačních chorob, jakými je obezita (např. Málková, 1988)<ref>MÁLKOVÁ, I. Komplexní přístup k terapii dětské obezity. Psychológia a patopsychológia dieťata. 1988, 23. č. 2, 159-170. ISSN 0555-5574.</ref> nebo deprese atd. Některé tyto negativní změny jsou podchyceny statisticky (např. 50 % americké populace je poznamenáno psychiatrickou diagnózou) a dáváno do přímé souvislosti s odklonem od „přirozeného způsobu života“ čili s odcizováním přírodě (Drtikolová, Koukolík, 1996)<ref>DRTIKOLOVÁ, J., KOUKOLÍK, F. Vzpoura deprivantů. 1 vyd. Praha: Makropulos, 1996. ISBN: 978-80-7262-410-2.</ref>. Podle P. Saka (2006)<ref>SAK, P. Odcizování přírodě – důsledek či příčina krize člověka a společnosti. [on-line]. Referát přednesený na Semináři pořádaném Komisí pro životní prostředí AV ČR v Praze 27. 4. 2006. [14. 5. 2008]. Dostupné na http://www.iris-ops.cz/?q=odcizovani-prirode-dusledek-ci-pricina-krize-cloveka-spolecnosti. </ref> má fenomén odcizování člověka přírodě (resp. vitálnímu principu) individuálně lidský a sociální rozměr.
-. a 21. století. Jedním z prvních, kdo na problém odcizování přírodě upozornil, byl K. Lorenz, který si všiml, ''že většina lidí se odnaučila zacházet s živými systémy, protože zachází většinou s předměty umělými, které nebudí úctu''. K. Lorenz vypozoroval, že proces odcizování vede ke změnám sociálního chování i ke změnám osobnosti (Mündel, 1992<ref name="MUNDL"/>, Lorenz, 1992<ref>LORENZ, K. Takzvané zlo. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1992. ISBN: 80-200-1098-X,</ref>), např. k rozpadu rodin, nárůstu kriminality a civilizačních chorob, jakými je obezita (např. Málková, 1988)<ref>MÁLKOVÁ, I. Komplexní přístup k terapii dětské obezity. Psychológia a patopsychológia dieťata. 1988, 23. č. 2, 159-170. ISSN 0555-5574.</ref> nebo deprese atd. Některé tyto negativní změny jsou podchyceny statisticky (např. 50 % americké populace je poznamenáno psychiatrickou diagnózou) a dáváno do přímé souvislosti s odklonem od „přirozeného způsobu života“ čili s odcizováním přírodě (Drtikolová, Koukolík, 1996)<ref>DRTIKOLOVÁ, J., KOUKOLÍK, F. Vzpoura deprivantů. 1 vyd. Praha: Makropulos, 1996. ISBN: 978-80-7262-410-2.</ref>. Podle P. Saka (2006)<ref>SAK, P. Odcizování přírodě – důsledek či příčina krize člověka a společnosti. [on-line]. Referát přednesený na Semináři pořádaném Komisí pro životní prostředí AV ČR v Praze 27. 4. 2006. [14. 5. 2008]. Dostupné na http://www.iris-ops.cz/?q=odcizovani-prirode-dusledek-ci-pricina-krize-cloveka-spolecnosti. </ref> má fenomén odcizování člověka přírodě (resp. vitálnímu principu) individuálně lidský a sociální rozměr.
 ''Odcizení přírodě'' definuje E. Kohák jako '''otupení schopnosti soucitu i vůle chránit'' (Kohák, 2000, str. 162<ref name="KOHÁK"/>).
@@ Řádek 74: / Řádek 73: @@
 Koncept ekologické stopy vyvinuli W. Rees a M. Wackernagel v roce 1996 jako nástroj výpočtu hodnoty environmentálních zdrojů a (uměle vytvořené) měřítko udržitelnosti lidských aktivit vyjadřované v „globálních hektarech“ na osobu (Wackernagel, Rees, 1996)<ref>WACKERNAGEL, M., REES, W. Our Ecological Footprint : Reducing Human Impact on the Earth. New Society Publishers, Gabriola Island 1996, Canada. 176s. ISBN: 9780865713123.</ref>.
-'''Globální hektar''' je uměle vytvořená jednotka vyjadřující celou řadu proměnných (kvalitu půdy, množství srážek atd.), která podle autorů ekologické stopy odpovídá průměrnému (táká se kvality půdy, klimatu apod. veličinám) hektaru půdy na Zeměkouli.
+'''Globální hektar''' je uměle vytvořená jednotka vyjadřující celou řadu proměnných (kvalitu půdy, množství srážek atd.), která podle autorů ekologické stopy odpovídá průměrnému (týká se kvality půdy, klimatu apod. veličinám) hektaru půdy na Zeměkouli.
-Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch nezbytných k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. Ekologická stopa je definována jako plocha (země a vodních ekosystémů), která je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů potřebných pro realizaci životního stylu (výroby potravin a používaných materiálů) a k zneškodnění všech odpadů, které jsou při tom produkovány. Koncept upozorňuje, že lidé žijící v různých koutech Země vytváří rozdílné ekologické stopy. Tomu odpovídá i velmi nerovnovážné tempo čerpání přírodních zdrojů v různých zemích světa (Rázgová, 1999)<ref name="RAZ">RÁZGOVÁ, E. Ekologická stopa: Velikost „pastviny“ potřebná k uživení ekonomiky. [on-line]. Vesmír, 1999/8. 78. 445. [Citace 23. 5. 2008]. Dostupné na http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1006.</ref>. Složitý koncept ekologické stopy vysvětluje metafora W. Reedse: ''"Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní, jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili?" ''(Rázgová, 1999)<ref name="RAZ"/>.
+Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch nezbytných k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. Ekologická stopa je definována jako plocha (země a vodních ekosystémů), které je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů potřebných pro realizaci životního stylu (výroby potravin a používaných materiálů) a k zneškodnění všech odpadů, které jsou při tom produkovány. Koncept upozorňuje, že lidé žijící v různých koutech Země vytváří rozdílné ekologické stopy. Tomu odpovídá i velmi nerovnovážné tempo čerpání přírodních zdrojů v různých zemích světa (Rázgová, 1999)<ref name="RAZ">RÁZGOVÁ, E. Ekologická stopa: Velikost „pastviny“ potřebná k uživení ekonomiky. [on-line]. Vesmír, 1999/8. 78. 445. [Citace 23. 5. 2008]. Dostupné na http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1006.</ref>. Složitý koncept ekologické stopy vysvětluje metafora W. Reedse: ''"Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní, jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili?" ''(Rázgová, 1999)<ref name="RAZ"/>.
 Koncept ekologické stopy (opět) souvisí s etickými aspekty a je založen na předpokladu ekologické spravedlnosti jako reálně dosažitelného cíle, což je velmi odvážné.