Cost Benefit Analýza v životním prostředí

Definice

Cost – Benefit Analysis (CBA) je metodický postup, který svým průběhem postupně zodpovídá základní otázku: „Co komu realizace investičního projektu přináší a co komu bere?“. Takto vymezené dopady akce jsou následně agregovány, převedeny na hotovostní toky a zahrnuty do výpočtu rozhodujících ukazatelů, na základě nichž lze rozhodnout, zda je projekt ve svém důsledku pro společnost přínosem či nikoli. V případě srovnávání dvou nebo více investic, pak umožňují vypočtené ukazatele stanovit jejich pořadí, nebo-li určit preferenci jednoho projektu před druhým.

Cost-Benefit Analysis je anglický výraz, který se do češtiny překládá jako Analýza nákladů a přínosů. Tento překlad může působit zavádějícím dojmem, neboť se v tomto případě nejedná o náklady v účetním slova smyslu, ale spíše o jakési „újmy“, nebo lépe řečeno jakékoli negativní dopady projektu.

Cost – Benefit Analyza nám pomáhá vybrat projekty nebo činnosti, které nejlépe přispějí k růstu společenského blahobytu. Dále zvýšit informovanost o daném projektu, navrhne možné varianty řešení a určí jaké jsou společenské náklady a užitky.

Použití pro:

a) osobní rozhodování

Výnosy (Benefits) (B) > Náklady (Costs) (C)

Čisté výnosy (Net Benefits) (NB) = B - C > 0

Př. Budu třídit odpad pokud budou mé B > C

b) veřejné rozhodování

Politické návrhy, programy, přehrady, mosty, přírodní rezervace,...

Př. Vybudování luxusního hotelu v přírodní rezervaci

Postup při zpracování CBA

Body níže popisují etapy při stanovování Cost-Benefit Analýzy v životním prostředí.

1. Definování projektu nebo politiky

Je nutné určit jaké má projekt technické parametry např. jeho řízení, umístění, marketing a organizační strukturu, jakou potenciální poptávku má uspokojit. Návrh projektu musí prokázat, že jde o nejlepší z variant řešení.

2. Identifikace dopadů dané politiky nebo projektu

Jedná se o identifikaci důsledků v jednotkách. Např. 500 hodin lidské práce je nutné k provedení projektu nebo snížení znečištění na skládkách o 3 miliardy tun.

3. Hodnota dopadu konkrétní činnosti

Při hodnoceni vhodnosti projektu uvažujeme i externality plynoucí z projektu. Externality mohou být jak negativní, tak pozitivní, kdy se stávaji bezplatným přínosem pro třetí strany. Tržní mechanismy je nezachytí a nemají finanční vyjádření, ale ovlivňují kvalitu života jednotlivců. Aby mohly být takovéto externality zahrnuty do analýzy, tak je musíme kvantifikovat a poté vyjádřit finančně.

4. Diskontování toků nákladů a přínosů

Diskontováním se má namysli očištění budoucích toků o alternativní náklady kapitálu, které jsou vyjádřeny diskontní sazbou. Diskontní sazba je výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiční alternativy.

5. Použití čisté současné hodnoty (Net Present Value)

NPV je finanční veličina vyjadřující současnou hodnotou budoucích peněžních toků a (případného) současného výdaje. Čistá současná hodnota se používá jako kritérium pro hodnocení výnosnosti investičních projektů. Hlavní výhodou tohoto kritéria je zohlednění faktoru času.

6. Aplikace analýzy citlivosti

Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy.

Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. Pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.

Problémy CBA v životním prostředí

a) životní prostředí často vykazuje znaky veřejného statku. Vidíme to na příkladu, kdy veřejnost nemůže být vyloučena z požívání čerstvého vzduchu, protože za něj neplatí.

b) Někteří ekologové jsou proti oceňování přírodních zdrojů, které mají nevyčíslitelnou hodnotu.

c) Oceňování dopadů na životní prostředí je nákladné i kontroverzní. Pokud za předpokladu negativních ekologických dopadů projekt selže, je zřejmé, že není nutné pokračovat v oceňování. Podobně je to v případě životaschopného projektu, kde jsou externality pozitivní (pak neni potreba dale ocenovat, meřit). Avšak pokud je projekt pozitivní, ale má negativní dopady na životní prostředí pak v tomto případě zasahuje Environmental Impact Assessment.

d) Aby bylo dosaženo pravdivých údajů hodnot, které se započítávají do CBA.

Kritika CBA

Někteří kritikové tvrdí, že CBA je hluboce vadnou metodou, která opakovaně vede ke zkresleným a zavádějícím výsledkům. Jako hlavní nevýhodu uvádí, že se CBA snaží překládat všechny příslušné úvahy do peněžní podoby. Dále CBA ignoruje fakt, že rozhodnutí trhu jsou velmí odlišná od politických rozhodnutí. Problémy vznikají při snaze definovat hodnoty lidského života či životního prostředí v měnové podobě. CBA se nezabývá otázkou kdo trpí v důsledku environmentálních problémů a měla by být zamítnuta jako nástroj pro hodnocení ochranných nařízení vůči životnímu prostředí.

Další myšlenky kritiků:

• Diskontování má tendenci bagatelizovat dlouhodobé riskovaní vůči životnímu prostředí. Minimalizuje skutečné hrozby naší společnosti a potenciální katastrofy, jako jsou globální oteplování a jaderný odpad.

• Chudé země, komunity a jednotlivci mohou vyjádřit méně „ochoty platit“ (willingness to pay), aby se zabránilo poškození životního prostředí, ale je to z toho důvodu, že mají méně zdrojů či prostředků. A proto by CBA uložila větší zátěž na ně, než na bohatší země. Ale to vede k tomu, že chůdí zchudnou.

• Consulting Group Arthur D. Little, ve studii pro Českou republiku došla k závěru, že podpora kouření mezi občany ČR byla prospěšná vládě, protože občané umírají kvůli kouření dříve, a tak se sníží vládní výdaje na důchody, bydlení a zdravotní péči.

Zdroje

1) K. Puttaswamaiah, Cost-Benefit Analysis environmental and ecological perspectives, 2002, ISBN 0-7658-0706-8

2) Giles Atkinson, Susana Mourato, Environmental Cost-Benefit Analysis Annual Review of Environment and Resources, November 2008, Vol. 33, http://arjournals.annualreviews.org/

3) Sieber, Patrik: Analýza nákladů a přínosů metodická příručka, 2004 Ministerstvo pro místní rozvoj

4) DEAT (2004) Cost Benefit Analysis, Integrated Environmental Management, Information Series 8, Department of Environmental Affairs and Tourism (DEAT), Pretoria. ISBN 0-9584728-9-0

5) Hanley, Nick, and Jason F. Shogren, Ben White. Introduction to Environmental Economics. New York: Oxford University Press, 2001

6) Lisa Heinzerling, Frank Ackerman, PRICING THE PRICELESS: Cost-Benefit Analysis of Environmental Protection

7) Richard Layard and Stephen Glaister, Cost – Benefit Analysis, Cambridge University Press 1994, ISBN 0 521 46128 6

8) Tevfik F. Nas, Cost – Benefit Analysis Theory and Application, SAGE Publications, 1996. ISBN 0 8039 7133 8

9) History of Benefit-Cost Analysis, Proceedings of the 2006 Cost Benefit Conference