Anglická filtrace: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
===Definice=== | ===Definice=== | ||
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice. | Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<ref name="Landa">Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> | ||
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]] | [[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]] | ||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky). | Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky). | ||
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref> | Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref name="Landa"> </ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref> <ref> Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK</ref> | ||
===Další typy vodárenské filtrace === | |||
Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou: a) mikrosíta, b) pískové lože (filtrace vrstvou | |||
zrnitého materiálu): i) otevřené, ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace, iii) dvouvrstvá filtrace, iv) sorpční | |||
filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina), v) filtry s plovoucí náplní, c) filtrace v horninovém prostredí <ref name="Landa"> </ref> | |||
Verze z 11. 1. 2009, 19:42
Definice
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.[1]
Obr.: Pomalá filtrace [2]
Konstrukce a funkce
Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100 – 120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. Na svrchní straně pískového lože se za 2-3 týdny vytvoří tzv. biologická blána, složená z prospěšných indiferentních organismů. Dominantní jsou bakterie, rozsivky, bezbarví bičíkovci a nálevníci. Tato blána dokonale zachycuje organické a anorganické suspendované látky a zvelké části i rozpuštěné. Začnou-li se v bláně tvořit trhliny, odstraní se seškrábnutím a filtr se musí znovu zapracovat.
Použití
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky). Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý. Při provozu filtru je nutné jeho praní. [1] [3] [4]
Další typy vodárenské filtrace
Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou: a) mikrosíta, b) pískové lože (filtrace vrstvou zrnitého materiálu): i) otevřené, ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace, iii) dvouvrstvá filtrace, iv) sorpční filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina), v) filtry s plovoucí náplní, c) filtrace v horninovém prostredí [1]
Témata
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF
- ↑ Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf
- ↑ Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf
- ↑ Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK
Odkazy
Související stránky
Externí odkazy
Anglická wikipedie - vodní filtr
Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr
Literatura
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.