Syndromy globálních změn: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Koordince stranek o syndromovem pristupu)
m (Koordinace stránek syndromy 2)
Řádek 4: Řádek 4:


Integrovaný (zahrnující komplexitu vztahů, mezioborovou spolupráci přírodních a společenských věd) popis globálních problémů životního prostředí a rozvoje v rámci tzv. syndromového přístupu je rozvíjen celosvětově, například [http://www.wbgu.de/wbgu_globalerwandel_en.html Německou radou pro globální změny]. Tyto syndromy( [[Katanga syndrom]], [[syndrom závažných nehod]] ) zahrnují 16 ukazatelů, které jsou diagnostikovány a hodnoceny, aby bylo možné jevům jimi popisovaným předcházet nebo hledat pro ně vhodnou „terapii“.
Integrovaný (zahrnující komplexitu vztahů, mezioborovou spolupráci přírodních a společenských věd) popis globálních problémů životního prostředí a rozvoje v rámci tzv. syndromového přístupu je rozvíjen celosvětově, například [http://www.wbgu.de/wbgu_globalerwandel_en.html Německou radou pro globální změny]. Tyto syndromy( [[Katanga syndrom]], [[syndrom závažných nehod]] ) zahrnují 16 ukazatelů, které jsou diagnostikovány a hodnoceny, aby bylo možné jevům jimi popisovaným předcházet nebo hledat pro ně vhodnou „terapii“.


== Aplikace syndomového přístupu na globální problémy ==
== Aplikace syndomového přístupu na globální problémy ==
Řádek 9: Řádek 10:
Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí.  
Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí.  
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní.
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní.


Syndromový koncept globálních problémů je založen na myšlence '''provázanosti globálních problémů'''. Tento koncept se soustřeďuje na identifikaci příčin a vzájemných souvislostí globálních problémů, možnosti jejich zmírnění nebo předcházení, a na předpovědi budoucích trendů. Hodnocení struktur, funkcí, procesů a vzájemných vztahů mezi prvky (udržitelných) systémů má však vést i k praktickým řešením.
Syndromový koncept globálních problémů je založen na myšlence '''provázanosti globálních problémů'''. Tento koncept se soustřeďuje na identifikaci příčin a vzájemných souvislostí globálních problémů, možnosti jejich zmírnění nebo předcházení, a na předpovědi budoucích trendů. Hodnocení struktur, funkcí, procesů a vzájemných vztahů mezi prvky (udržitelných) systémů má však vést i k praktickým řešením.


Globální změna a její syndromy jsou tedy analogií nemoci, která má několik různých projevů. V tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí.  
Globální změna a její syndromy jsou tedy analogií nemoci, která má několik různých projevů. V tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí.  


Autorem konceptu je German Advisory Council on Global Change (zkratka WBGU), v jejíž publikaci Annual Report z roku 1996 se setkáváme s 16 [[příznaky globální změny]], které lze rozdělit do 3 základních podskupin syndromů.
 
Autorem konceptu je German Advisory Council on Global Change (zkratka WBGU), v jejíž publikaci Annual Report z roku 1996 se setkáváme s 16 příznaky globální změny, které lze rozdělit do 3 základních podskupin syndromů.
 
 
== Hlavní syndromy globální změny ==
 
* '''Nadměrné využívání zdrojů'''
** Projevuje se například úplným vyčerpáním zdrojů nebo degradací kvality půdy, s čímž je následně spojen masový exodus skupin obyvatel.
** Mezi tyto syndromy patří: syndrom Sahel, syndrom nadměrné využívání zdrojů, syndrom vylidňování venkova, syndrom prachové mísy, Katanga syndrom, syndrom masového turismu a syndrom spálené Země.
 
 
* '''Neudržitelný rozvoj'''
** Zahrnuje poškozování životního prostředí a vyčerpání zdrojů v důsledku příliš rychlého ekonomického růstu nebo iracionálních či nekontrolovatelných politických rozhodnutí, jež mají urychlit rozvoj společnosti.
** Mezi tyto syndromy patří: Syndrom Aralského moře, syndrom zelené revoluce, syndrom asijských tygrů, syndrom Favela, syndrom sídelní kaše a syndrom závažných nehod.
 
 
* '''Ukládání nepůvodních látek do prostředí'''
** Představované emisemi a celou škálou odpadních látek.
** Řadíme sem: syndrom komínů, syndrom skládek a syndrom kontaminované půdy.





Verze z 22. 3. 2008, 17:36

„Syndromový přístup“

Výzkum globálních změn se soustřeďuje na identifikaci příčin a vzájemných souvislostí globálních problémů, možnosti jejich zmírnění nebo předcházení, a na předpovědi budoucích trendů. Vhodným a osvědčeným postupem využívajícím vědecky podložených informací je metoda zvaná Syndromový přístup.

Integrovaný (zahrnující komplexitu vztahů, mezioborovou spolupráci přírodních a společenských věd) popis globálních problémů životního prostředí a rozvoje v rámci tzv. syndromového přístupu je rozvíjen celosvětově, například Německou radou pro globální změny. Tyto syndromy( Katanga syndrom, syndrom závažných nehod ) zahrnují 16 ukazatelů, které jsou diagnostikovány a hodnoceny, aby bylo možné jevům jimi popisovaným předcházet nebo hledat pro ně vhodnou „terapii“.


Aplikace syndomového přístupu na globální problémy

Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí. Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní.


Syndromový koncept globálních problémů je založen na myšlence provázanosti globálních problémů. Tento koncept se soustřeďuje na identifikaci příčin a vzájemných souvislostí globálních problémů, možnosti jejich zmírnění nebo předcházení, a na předpovědi budoucích trendů. Hodnocení struktur, funkcí, procesů a vzájemných vztahů mezi prvky (udržitelných) systémů má však vést i k praktickým řešením.


Globální změna a její syndromy jsou tedy analogií nemoci, která má několik různých projevů. V tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí.


Autorem konceptu je German Advisory Council on Global Change (zkratka WBGU), v jejíž publikaci Annual Report z roku 1996 se setkáváme s 16 příznaky globální změny, které lze rozdělit do 3 základních podskupin syndromů.


Hlavní syndromy globální změny

  • Nadměrné využívání zdrojů
    • Projevuje se například úplným vyčerpáním zdrojů nebo degradací kvality půdy, s čímž je následně spojen masový exodus skupin obyvatel.
    • Mezi tyto syndromy patří: syndrom Sahel, syndrom nadměrné využívání zdrojů, syndrom vylidňování venkova, syndrom prachové mísy, Katanga syndrom, syndrom masového turismu a syndrom spálené Země.


  • Neudržitelný rozvoj
    • Zahrnuje poškozování životního prostředí a vyčerpání zdrojů v důsledku příliš rychlého ekonomického růstu nebo iracionálních či nekontrolovatelných politických rozhodnutí, jež mají urychlit rozvoj společnosti.
    • Mezi tyto syndromy patří: Syndrom Aralského moře, syndrom zelené revoluce, syndrom asijských tygrů, syndrom Favela, syndrom sídelní kaše a syndrom závažných nehod.


  • Ukládání nepůvodních látek do prostředí
    • Představované emisemi a celou škálou odpadních látek.
    • Řadíme sem: syndrom komínů, syndrom skládek a syndrom kontaminované půdy.


Odkazy