Národní plán obnovy

Národní plán obnovy je součástí Nástroje na podporu oživení a odolnosti Evropské unie (Recovery and Resilience Facility)

Celkem by mělo být rozděleno v rámci EU 312,5 mld. EUR v rámci grantů

Kritéria pro reformy a investice v rámci RRF:

Musí:

• Reflektovat specifická doporučení Rady pro danou zemi přijímaná v rámci evropského semestru (tzv. Country Specific Recommendations – CSR), a to jak pro rok 2020, tak 2019.
• Přispívat k posílení potenciálu růstu a tvorby pracovních míst i ekonomické a sociální odolnosti.
• Přispívat k digitální i zelené transformaci.
• Mít trvalý dopad.
• Být vzájemně koherentní.

Dalšími podmínkami financování z RFF jsou:

• Jednou z hlavních oblastí čerpání prostředků mají být projekty v oblasti klimatu (až 37 % celkových výdajů). To má přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, což je součástí Zelené dohody pro Evropu a je v souladu s cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030 a Pařížskou dohodou.
• Dále platí, že národní plány členských států musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí („do no significant harm principle“) dle tzv. taxonomie EU.
• Další klíčovou oblastí je digitální transformace ekonomik (minimálně 20 % financí), která má přispět k růstu přidané hodnoty a vyšší konkurenceschopnosti států EU.

Sedm evropských vlajkových iniciativ

Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ

• Nabírání na síle (Power Up) – budování a integrace kapacit obnovitelné energie
• Renovace (Renovate) – zlepšení energetické účinnosti budov
• Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel) – urychlení rozvoje čisté mobility
• Připojení (Connect) – budování vysokorychlostního internetu
• Modernizace (Modernise) – EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb
• Rozšíření (Scale-up) – vytváření evropského průmyslového cloudu
• Změna kvalifikace a prohlubování dovedností (Reskill and Upskill)

Obsah Národního plánu obnovy ČR

Za přípravu Národního plánu obnovy je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu.

• Plán reforem a investic, prostředky z RRF (odhadem 182 mld. Kč ve stálých cenách roku 2018) na roky 2020–2026).
• Závazky do konce roku 2023 (70 % do konce roku 2022)
• Platby jsou možné až do roku 2026.
• Zpětně způsobilé výdaje od 1. února 2020.
• Cílem je financovat strukturální reformy a veřejné investice.

Požadavky na NPO

musí být v souladu s

• Národním programem reforem
• Dohodou o partnerství
• Plánem (plány) spravedlivé územní transformace
• Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu

Principy financování ze strany Evropské komise

• Jedná se o výsledkově orientovaný nástroj
• Není založen na úhradě výdajů vzniklých členským státům, jako je tomu v případě financování soudržnosti.
• Proplácení na základě dosažení KPIs (milníků a cílů), nikoliv reálných nákladů

Šest pilířů Národního plánu obnovy

• Digitální transformace (11 %)
• Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (52 %)
  • zajistí zlepšený pohyb produktů s okolními zeměmi a zároveň napomůže ke zlepšování životního prostředí.
  • Zahrnuje 3 hlavní oblasti:
    • 1. Zlepšení fyzické infrastruktury - primárně dopravní. Důležitá pro konkurenceschopnost regionů. Zajišťuje jejich propojení s obchodními partnery a přesun lidí a zboží v rámci ČR, Evropy i zbytku světa. Přesun k energeticky efektivnějším dopravním sítím přispívá k plnění zelené agendy.
    • 2. Dekarbonizace ČR - přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. I přes zanedbatelný podíl ČR na celkových emisích ve srovnání s velkými zeměmi ve světě i v Evropě a podstatnému snížení emisí oproti stavu v roce 1990, je důležité nadále přispívat k cíli snížení emisí. Řada dekarbonizačních iniciativ je ekonomicky návratných a ČR může získat výrazný náskok v budování nové, udržitelné ekonomiky a zvýšit svoji konkurenceschopnost na globálním trhu.
    • 3. Příprava na dopad klimatické změny - přes všechny snahy o omezení emisí skleníkových plynů se klima nadále výrazně proměňuje. ČR čerpající ze svého mírného podnebí se na tyto změny musí adaptovat, aby minimalizovala jejich dopad na své hospodářství a kvalitu života obyvatel.
• Vzdělávání a trh práce (10 %)
• Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid (11 %)
• Výzkum, vývoj a inovace (6 %)
• Zdraví a odolnost obyvatel (7 %)

Kritika Národního plánu obnovy

Dosavadní obrysy plánu vznikajícího pod ministerstvem průmyslu a obchodu čelí kritice Svazu průmyslu, ale i politiků včetně těch koaličních a ekonomů. Ti například varují, že by podpora neměla sloužit k „zalátování státního rozpočtu“ nebo směřovat do „betonu“, tedy dopravních staveb, nýbrž do investic a rozvoje. Námitky k němu má například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Návrh je zpátečnický, nereaguje na obnovu země po koronaviru. Klíčová je investice do lidí – jesle, důchodová reforma,“ napsala. Maláčové vadí, že projekty věnující se lidem či digitalizaci sociálních úřadů činí jen sedm procent investic, což podle ní nestačí.

Odkazy

Externí odkazy

• Východiska Národního plánu obnovy, MPO, říjen 2020
• Příručka Participation of civil society organisations in the preparation of the EU National Recovery and Resilience Plans
• Podkladový dokument MPO (únor 2021)
• Prezentace MPO k Národnímu plánu obnovy (únor 2021)
• Prezentace MŽP k Národnímu plánu obnovy (únor 2021)

Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.