Vliv výživy na zdraví jedince

Správná výživa patří mezi několik faktorů, kterými je tvořen zdravý životní styl. Životním stylem se rozumí, jak si jedinec nebo skupina volí způsob svého života a jak odráží své postoje a hodnoty. Aby člověk dosáhl zdravého života, musí učinit jisté kroky nebo opatření a volit různé strategie. Pokud je ve vztahu úplné tělesné, duševní a sociální pohody, vede i zdravý životní styl.

Základní charakteristika zdravé výživy

Správnou výživou lze dosáhnout absence různých civilizačních chorob a psychických poruch souvisejících s příjmem potravy. V rámci adekvátní výživy vzniká pojem tzv. nutriční zdraví. Na základě tohoto pojmu je přiřazována definice: „Za plně nutričně zdravého člověka můžeme považovat toho, kdo netrpí žádnými objektivními ani subjektivními problémy ve vztahu k příjmu a zpracování potravy a je zároveň plně spokojen se svým stravováním, udržuje svou tělesnou hmotnost v přijatelném rozmezí a jeho výživový stav mu nebrání dosahovat optimální kvality života“.

Základní složky výživy a jejich význam pro jedince

Ve stravě se nacházejí antioxidační látky, které chrání lidský organismus a mohou příznivě ovlivnit už probíhající ontogenetický proces. Vyskytují se především v ovoci a zelenině. Řadí se mezi ně vitamíny (A,C,D,E), minerální látky (zinek, selen) a stopové prvky. K hlavním živinám ve stravě patří bílkoviny, tuky a sacharidy.

Bílkoviny jsou látky, které má rozhodující faktor pro obnovu buněk a tkání. Zastoupení mají také při tvorbě protilátek, enzymů, hormonů a zajišťují mnoho ochranných faktorů. Důležitým nutričním faktorem jsou tuky, které obsahují asi dvakrát tolik energie než bílkoviny a jsou nosičem vitamínů rozpustných v tucích. V neposlední řadě je nutno zmínit nejvýhodnější a nejdůležitější zdroj energie – sacharidy. Některé sacharidy pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry a jednoduché cukry dávají potravě příznivou chuť.

Výživová doporučení

• Celkový denní příjem by měl v průměru obsahovat:
  • 55 % sacharidů,
  • 30 % tuků,
  • 15 % bílkovin.

• Jíst v pravidelnou dobu 5–6 jídel denně.
• Doba mezi jídly by neměla překročit 4 hodiny.
• Upravit energetický příjem, aby byl v rovnováze s výdejem.
• Jídlo konzumovat v sedě, pomalu.
• Dodržovat pravidelný pitný režim na úrovni cca 1,5-2 litry denně (voda, neslazený čaj).
• Zařazovat potraviny tak, aby jídelníček obsahoval všechny základní živiny, vitamíny, minerální látky, stopové prvky a vlákninu.
• Omezit alkohol.
• Přihlížet k věku, zdravotnímu stavu a vykonávaným činnostem.

Negativní dopady na zdraví jedince při nevhodném stravování

Při nedostatečném příjmu potravin – nastávají psychické poruchy příjmu potravy. Mezi nejčastější se zařazují anorexie a bulimie. Také nedostatek pokrmů vede k podráždění jedince, podvýživě a k pocitu hladu.

Při nadbytečném příjmu potravin – dochází u populace nejčastěji k výskytu civilizačního onemocnění – obezitě. To vede k riziku vzniku infarktů, vysokému krevnímu tlaku, křečovým žilám, žlučovým kamenům a ke zvýšené únavě. Většinou obezita spojená s onemocněními kloubů a šlach, která způsobují neobratnost a dochází tak častěji k úrazům. Při nadměrném přijmu tuků a cholesterolu může dojít k ateroskleróze.