Enviwiki:Struktura tématu udržitelné spotřeby pro výuku: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
|} | |} | ||
Kategorie udržitelných životních stylů, které se mi zdají nejjednodušší a možná i vhodné; více [ | Kategorie udržitelných životních stylů, které se mi zdají nejjednodušší a možná i vhodné; více [https://www.nmisolutions.com/syndicated-data/segmentation-algorithms-a-panels/lohas-segmentation info zde (pozor, otevírá se jen v některých prohlížečích)] | ||
Jsou i jiné kategorizace, které se přímo nevztahují k udržitelnosti, | Jsou i jiné kategorizace, které se přímo nevztahují k udržitelnosti, [https://www.motivaction.nl/en/mentality/mentality např. zde] (každý segment popsán) | ||
Nebo zde (7 kategorií životních stylů z výzkumu na Novém Zélandu, z nichž 1 je výrazně „zeleně“ orientovaná) <nowiki>https://www.otago.ac.nz/business/research/otago597073.html</nowiki> (např. hned str. 4 a popis na str. 11) | Nebo zde (7 kategorií životních stylů z výzkumu na Novém Zélandu, z nichž 1 je výrazně „zeleně“ orientovaná) <nowiki>https://www.otago.ac.nz/business/research/otago597073.html</nowiki> (např. hned str. 4 a popis na str. 11) | ||
Pak jsou přímo kategorie míry angažovanosti, např. | Pak jsou přímo kategorie míry angažovanosti, např. | ||
# Convinced Sustainers, | |||
# Sustainable Wannabes, | |||
# Sustainable Non-Believers, and | |||
# Non-Sustainers. | |||
Tohle bych ale moc nerada používala takto explicitně, raději bych, aby tato „seberflexe“ proběhla jednak v kontextu celkového životního stylu (co dělají ve volném čase atd.), jednak aby si postupně přicházeli na to, že „zelený“ životní styl je většinou spojen s aktivním a „progresivním“ pohledem na svět, který přináší různé jiné výhody. | |||
Výrobky škodlivé/neškodlivé pro životní prostředí – hodně záleží na tom, co vše posuzujeme (od surovin po odpady), ale pro nás taky na tom, co se s výrobkem dělá při používání. Ty „vstupy“ a „výstupy“ může člověk ovlivnit jen tím, že výrobek buď koupí nebo ne (Refuse strategie). Takže způsob užívání je to, co děti mohou spíš ovlivnit, a jde tam hledat i různé zajímavé možnosti, jak něco nevyhazovat atd. | Výrobky škodlivé/neškodlivé pro životní prostředí – hodně záleží na tom, co vše posuzujeme (od surovin po odpady), ale pro nás taky na tom, co se s výrobkem dělá při používání. Ty „vstupy“ a „výstupy“ může člověk ovlivnit jen tím, že výrobek buď koupí nebo ne (Refuse strategie). Takže způsob užívání je to, co děti mohou spíš ovlivnit, a jde tam hledat i různé zajímavé možnosti, jak něco nevyhazovat atd. |
Verze z 10. 1. 2019, 15:22
Struktura tématu / pojmu udržitelné spotřeby pro Metodické listy
Kapitoly (postupné definování pojmu) | Obsah kapitoly / popis pojmu | Příklady |
---|---|---|
O co jde | Shrnutí odborných debat, jejichž je pojem výsledkem:
|
Životní styl
Je definován v rámci sociálních věd, znamená celkový způsob života jedince, na němž závisí i jeho spotřební rozhodování. Sociologové popisují symbolické významy prvků, které formují styl – na nich závisí např. naplnění potřeby uznání, v symbolické rovině spolu „komunikují“ různé vrstvy společnosti. Prizmatem udržitelnosti se hovoří o UŽS jako o celkovém přístupu k materiálním potřebám a výrobkům, které již nesou jiné symbolické významy (okázalost versus šetrnost). Člověk stále naplňuje potřeby např. uznání, seberealizace atd., jeho pozornost se ale soustředí na nemateriální způsoby jejich naplnění. |
Kde je problém (vztah k UR) | Role pojmu v tom, jak si uvědomit problémy a na tomto základě pak hledat řešení | Z analýzy konceptu ŽS vyplývá, že environmentální dopady spotřeby nesouvisí pouze s nadbytkem, který v různých oblastech lidé konzumují, ale právě v tom, že si spotřebou saturují i potřeby, které primárně nejsou materiální povahy.
Koncept ŽS tuto symbolickou rovinu spotřeby dokáže určit, pojmenovat a je užitečný při návrhu možností naplnění „vyšších“ potřeb nemateriálně. |
Případně: jak se na problém přišlo | „Objevitelská cesta“ a co se děje s jejími výsledky (např. zda se činí opatření atd.) | V tomto případě se stále míchá pojem ŽS se sumou Spotřeby jednotlivých lidí.
V oblasti S se činí opatření povahy spíše marketingové. Formování ŽS je velmi „holistický“ úkol, souvisí s celoživotní orientací jedince. Zde hraje roli vzdělání. |
Praktické použití pojmu v současnosti | Kontexty využití pojmu, případně související postupy | ŽS se stal marketingovým konceptem, na jeho základě se vymezují segmenty populace z hlediska spotřeby.
Postup: segmentace společnosti S pojmem se také pracuje v oblasti politik – hraje roli v plánování blahobytu, udržitelnosti atd. společnosti |
Co se v té věci dělá a co mohu udělat já (spíš jen to individuální) | Důsledky pro činnost lidí | Přemýšlet o hlubších souvislostech; v kontextu vlastního života o jeho celkovém směřování a cílech.
„Designovat“ si ŽS uvědoměle. |
Využití ve výuce | Využití některých souvisejících postupů | Segmentace dle životních stylů – dotazník a jeho vyhodnocení žáky[1] |
Jak si vyhodnotit, že postupuju dobře | Možnosti reflexe, výpočty atd. | Mind mapování – např. si takto stanovit životní cíle a podcíle, sledovat, zda při jednotlivých rozhodnutích se k nim přibližujeme, jsou irelevantní, nebo jsme naopak zahlceni starostmi nesouvisejícími. |
Kategorie udržitelných životních stylů, které se mi zdají nejjednodušší a možná i vhodné; více info zde (pozor, otevírá se jen v některých prohlížečích)
Jsou i jiné kategorizace, které se přímo nevztahují k udržitelnosti, např. zde (každý segment popsán)
Nebo zde (7 kategorií životních stylů z výzkumu na Novém Zélandu, z nichž 1 je výrazně „zeleně“ orientovaná) https://www.otago.ac.nz/business/research/otago597073.html (např. hned str. 4 a popis na str. 11)
Pak jsou přímo kategorie míry angažovanosti, např.
- Convinced Sustainers,
- Sustainable Wannabes,
- Sustainable Non-Believers, and
- Non-Sustainers.
Tohle bych ale moc nerada používala takto explicitně, raději bych, aby tato „seberflexe“ proběhla jednak v kontextu celkového životního stylu (co dělají ve volném čase atd.), jednak aby si postupně přicházeli na to, že „zelený“ životní styl je většinou spojen s aktivním a „progresivním“ pohledem na svět, který přináší různé jiné výhody.
Výrobky škodlivé/neškodlivé pro životní prostředí – hodně záleží na tom, co vše posuzujeme (od surovin po odpady), ale pro nás taky na tom, co se s výrobkem dělá při používání. Ty „vstupy“ a „výstupy“ může člověk ovlivnit jen tím, že výrobek buď koupí nebo ne (Refuse strategie). Takže způsob užívání je to, co děti mohou spíš ovlivnit, a jde tam hledat i různé zajímavé možnosti, jak něco nevyhazovat atd.