Důsledky rozpadu společné znalosti

Článek v přípravě - zatím není určen pro jakékoliv využívání.

Společná znalost (anglicky: common knowledge) se používá jako označení pro znalost, která je všeobecně známá v rámci určitého společenství.

Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity) a všemi oblastmi prostupuje individualizace. S tím se pojí rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti. Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst noviny, co všichni ale může si vybírat z ohromného množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita, každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že se vytrácí společná řeč, protože narážíme na to, že kamarádi neviděli videa či nečetli články jako my. Nemáme proto často společné téma k hovoru, každý chceme mluvit o tom našem, přičemž toho druhého to často nezajímá, protože chce mluvit o tom svém.

Rozpad společné znalosti má důsledky napříč společností, např. ve vzdělávání (učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách roste diverzita znalostí a internet může posílit Matoušův efekt, tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí); v politice (politik neví o jaké témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit) či v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních sféry, kdy mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a vůbec počítačů.

Rozpad společenství, společného jazyka a znalostí vede k nedorozuměním, je proto nahlížen většinou negativně. Může mít ale i pozitivní aspekty.

Příčiny

Rozpad společné znalosti souvisí s rozpadem kolektivů. Dřívější vesnická či městská pospolitost je již minulostí. Stejně tak se vytrácí i pospolitost národní a rodinná. Rozpad společné znalosti byl sice původně vyvolaný touto změnou, funguje zde ale také zpětná vazba a ztráta společné znalosti pospolitost dále nabourává. Často je na tuto změnu nahlíženo negativně. Proto se objevují politici, kteří slibují návrat k dřívějším hodnotám a obnovu tradičních rodin a modelů uspořádání lidské společnosti. Tento návrat ale již není možný, pokud nevznikne totalitní režim.

Společenské změny totiž nejsou řízeny svobodnými zednáři ani dalšími organizacemi, jak tomu chtějí věřit příznivci konspiračních teorií. Vznikají spontánně na základě konkrétních rozhodnutí obyčejných lidí. Uvědomění si, že dnešní svět nikdo neřídí, ani řídit nemůže, vzbuzuje možná větší úzkost než obvinění ze spiknutí Sorose. Zmizí jak nepřítel, tak víra v to, že aspoň někdo ví, jak to se světem je a úplně ho nezničí, protože na něm sám žije.

Určitá ztráta původní pospolitosti a společné znalosti je pravděpodobně nutná na cestě k individuální svobodě a otevřené společnosti jak ji popsal Karl Popper: „Magickou, kmenovou či kolektivistickou společnost budu nadále nazývat uzavřenou společností, zatímco společnost, v níž jsou jednotlivci vystaveni nutnosti rozhodovat osobně, budu nazývat společností otevřenou.“ Jedním z hlavních rysů otevřené společnosti je v Popperově pojetí nutnost rozhodovat sám o sobě a přijmout zodpovědnost za svoje rozhodnutí. Za dospělého jedince již nerozhoduje vrchnost či rodiče ale pouze on sám. Rozhodování bolí, hlavně zpočátku. S rostoucím počtem vědomých rozhodnutí ale roste i sebedůvěra a integrita. Přijetí zodpovědnosti za sebe a svá rozhodnutí je cesta ke zralé osobnosti a etickému chování, které je založeno na vnitřní motivaci.

Důsledky

Rozpad obecné znalosti souvisí s rozpadem selského rozumu (common sense). Můžeme spekulovat, že za tím stojí částečně i odtržení člověka z přírodních vazeb. Není jasné, že zvířata je třeba nakrmit aby nechvípla. Když se nenaštípe dříví na zimu, v zimě zmrzneme. Proto ani vysoce inteligentní a vzdělaní lidé často nemají základy finanční gramotnosti.

Generační střet

Není mozne vůbec mluvit s prarodici o tom, co dělate. Jim to vysvetlit. teenager jako vedec s nimi mluvi o svete, ktery vůbec neznají. Nejen ze neznaji wikipedii ale casto ani pocitac a internet.

nějaké statistiky, co všechno žáci nevědí.

Sokolský slet sice krásný ale bylo i nacistické německo

Politika. Trump vs Clinton. Trump English Academic English. Drahoš Zeman. V mnoha případech jde o to, že politické světy si nerozumí.

Přijít do politiky s akademickým slovníkem je problém, jina knowledge

Vztahy. Není jasné, co je common knowledge ve vztahu. Komunikace ve vztazích atd. ,,Já si myslela, že jsme se na tom shodli”

Bude čím dál těžší definovat pojmy. Internet ke zmatení přispěl ale může pomoci i ke shodě. Příkladem může být Wikipedie či obrázky na Googlu. Prostředí internetu může ale pomoci pouze pokud zůstane demokratické a otevřené novým směrům a nápadům. Což není samozřejmostí. Příklad Wikipedie, která se uzavírá. V případě uzavření Wikipedie  (např. Německá) či její spravování určitými zájmovými skupinami či ovlivňováním politiky (italská) je problém s cenzurou

odkaz na článek lokální kultura nebo globální

http://ceskapozice.lidovky.cz/jak-deset-trendu-zmeni-lidstvo-a-svet-dwe-/tema.aspx?c=A180426_012101_pozice-tema_lube

(Digitalni revoluce prispela ke ztrate spolecne znalosti, ale muze pomoci - google obrazky, wikipedie).

Související články

• Co citovat a co ne?
• Co citovat v odborné literatuře
• Co citovat v anonymním zdroji
• Společná znalost

Zdroje k dalšímu studiu problematiky

• Massachusetts Institute of Technology. What is Common Knowledge?
• Princeton University. Not-So-Common Knowledge
• Common knowledge na anglické Wikipedii
• Conventional wisdom na anglické Wikipedii

(možno nainstalovat google translator do chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).

Afiliace

Tento výstup vznikl na Univerzitě Karlově v rámci projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2018 – 260 471.