Veřejný statek: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Z toho lze většinou odvodit ještě třetí charakteristiku – takový statek nelze nikomu dávkovat podle toho, jak za něj platí. Klasickými příklady jsou maják či národní obrana. | Z toho lze většinou odvodit ještě třetí charakteristiku – takový statek nelze nikomu dávkovat podle toho, jak za něj platí. Klasickými příklady jsou maják či národní obrana. | ||
== Odkazy == | |||
=== Externí odkazy === | |||
[http://en.wikipedia.org/wiki/Public_good Veřejný statek - Public good na anglické Wikipedii] | |||
{{licence cc|Lebeda, Petr}} | {{licence cc|Lebeda, Petr}} | ||
{{globalizace}} | |||
[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]] | [[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]] | ||
Verze z 20. 2. 2008, 15:13
Pro tržní ekonomiku jsou typické soukromé statky a jejich směna na trhu. Většina spotřebního zboží a služeb patří do této kategorie. Existuje však důležitá kategorie statků, které mají jiné vlastnosti. Ekonom Paul Samuelson definuje veřejný statek jako statek:
- a) z jehož spotřeby nelze rozumně nikoho vyloučit (princip nevylučitelnosti),
- b) jehož spotřeba jedním člověkem neomezuje spotřebu ostatních (princip nekonkurence).
Z toho lze většinou odvodit ještě třetí charakteristiku – takový statek nelze nikomu dávkovat podle toho, jak za něj platí. Klasickými příklady jsou maják či národní obrana.
Odkazy
Externí odkazy
Veřejný statek - Public good na anglické Wikipedii
|
Tento článek je učebním textem předmětu "Globalizace a globální problémy", nemusí být nutně napsán z neutrálního hlediska. K připomínkám a komentářům využijte Diskusní stránku. |