Časoprostorová komprese

Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam. Zvyšuje se počet komunikačních vazeb (často na úkor intenzity i kvality těchto vazeb), což vede k optickému zmenšování planety Země. Znamená to, že čas může být reorganizován k překonání prostoru, zkracování času je zkracováním vzdáleností i zjednodušování sociálních činností. To změnilo lidské zakoušení světa - lidé na různých místech planety mají zkušenosti o stejné věci a ve stejném čase, takže vlastně žijí ve stejném místě (Harvey, 1989, str. 241). Z tohoto hlediska by bylo možno říci, že v globalizaci dochází k určitému relativizování geograficko-prostorových hranic a limitem sociální aktivity se stává možnost komunikace a participace v takto utvářených vztazích (Scholte, 2000, str. 51).

Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti.

V této struktuře působí v politické oblasti různé nadnárodní organizace, asociace či koalice, v ekonomické oblasti roste role nadnárodních firem a nadnárodních podniků (NNS), roste globální dělba práce, množí se nadnárodní regionální integrace, ekonomické dohody, propojují se finanční trhy apod. Média technické komunikace a přenosu informací ovlivňují rozsah působení určitých kulturních idejí a stereotypů (hojně jsou kritizovány např. reklamy na konzum amerikanizovaných produktů v podobě tzv. McDonaldizace anebo šíření jednoho světového jazyka – globální angličtiny). Na kulturní globalizaci působí rovněž vzájemné působení anebo míšení různých kulturních jevů, tzv. hybridizace, vznikající nejen v důsledku technické komunikace, ale také díky růstu prostorové sociální mobility – zejména migrace a cestování.

V rámci časoprostorové komprese dochází také k novému dělení světa, kdy se ostře diferencují lidé s přístupem ke komunikačním a informačním technologiím a lidé, kteří k nim přístup nemají nebo ho mají pouze omezený. Tak se vůči sobě ostřeji vymezují mladí a staří, chudí a bohatí, lidé s odlišným stupněm vzdělání, obyvatelé prvního a třetího světa (jádra a periférie).

Zdroje

• Čerba, O. (2006) Socioekonomické geografie, materiály. Kapitola 9. Globalizace (Citováno 2007-02-02)

Odkazy

Externí odkazy

• Ekonomická mobilita na anglické Wikipedii
• Sociální mobilita na anglické Wikipedii
• Populační mobilita na anglické Wikipedii
• Sociální mobilita na české Wikipedii