Superorganismus: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
*[http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/686118 Koloniální hmyz funguje jako superorganismus] | *[http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/686118 Koloniální hmyz funguje jako superorganismus] | ||
{{licence cc|Eduard Petiška}} | {{licence cc|Eduard Petiška, Jr}} |
Verze z 3. 8. 2014, 15:37
Superorganismus (anglicky: superorganism) je organismus, který se skládá z množství dalších organismů, které v něm přestávají zčásti nebo úplně fungovat jako samostatné entity a vytváří jednotný svébytný celek superorganismu. Koncepce superorganismu úzce souvisí se systémovou teoriií.
První použití pojmu se připisuje skotskému geologovi Jamesu Huttonovi, který jej použil v roce 1789, kdy vyjádřil svoji tezi, že planeta Země je jednotný organismus - jejž nazývá superorganismus. Americký ekolog Frederic Clements následně přichází s názorem, že metabolické procesy odehrávající se uvnitř jednotlivých zvířat a rostlin jsou nedílnou součástí celkového systému, který také označuje pojmem superorganismus. Britský sociolog Herbert Spencer patří mezi první, kdo aplikuje koncepci superorganismu na fungování lidské společnosti. Nejznámějším proklamátorem geofyziologie a s tím i teorie planety jako superorganismu se stal britský ekolog a environmentalista, sir James Lovelock, který etabloval Teorii Gaia. Pojem dále proslavil britský evoluční biolog Edward Osborne Wilson, který demonstruje fungování superorganismu na kooperaci uvnitř společenstva mravenců.
S globálními ekologickými problémy a katastrofami nabývá ekologie superorganismu na aktuálnosti. V antropocénu se ukazuje, že jsme propojeni více než kdy jindy a i nepatrné vychýlení jednoho organismu (či spíše části superorganismu) může mít nedozírné následky na další procesy. Britská novinářka a populalizátorka vědy Gaia Vince přichází ve své nejnovější knize (Adventures in the Anthropocene: A Journey to the Heart of the Planet we Made) s tezí, že v minulých letech došlo ke zlomové evoluční události, která zapříčinila, že se jednotlivé lidské organismy spojují do superorganismu; ten pak chápe jako vyšší vývojové stadium, přičemž pro něj vymyslela výstižný název Homo omnis, nebo zkráceně Homni. [1]
Odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Superorganism na anglické Wikipedii.
Reference
Literatura
- HÖLLDOBLER, Bert a WILSON, Edward O. The superorganism: the beauty, elegance, and strangeness of insect societies. 1st ed. New York: W.W. Norton, 2009. xxi, 522 s. ISBN 978-0-393-06704-0.
- TAUTZ, Jürgen. The buzz about bees: biology of a superorganism [online]. Berlin: Springer, ©2008 [cit. 2014-07-11]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10284768.