Ekologická katastrofa: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ekologická katastrofa''' či také environmentální/přírodní katastrofa (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[W:CZ ekosystém|ekosystému]]. Pojem [[W:CZ katastrofa|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít zastřešující | '''Ekologická katastrofa''' či také environmentální/přírodní katastrofa (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[W:CZ ekosystém|ekosystému]]. Pojem [[W:CZ katastrofa|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme). | ||
Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, | Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem [[W:CZ biodiverzita|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u [[W:CZ havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[W:CZ Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES''). | ||
== Nejznámější ekologické katastrofy == | == Nejznámější ekologické katastrofy == | ||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za ekologickou katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení [[W:CZ kůrovec|kůrovcem]]. Pojem ekologická katastrofa je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné. Mezi nejznámější ekologické katastrofy (tedy mezi ty, které byly prokazatelně způsobené lidskou činností) patří: | Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za ekologickou katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení [[W:CZ kůrovec|kůrovcem]]. Pojem ekologická katastrofa je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné. Mezi nejznámější ekologické katastrofy (tedy mezi ty, které byly prokazatelně způsobené lidskou činností) patří: | ||
* | * Aralské jezero | ||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Aralské jezero|Aralské jezero]]'' | |||
* Bhópálská katastrofa | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Bhópálská katastrofa|Bhópálská katastrofa]]'' | |||
* Bostonská melasová tragédie | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Bostonská melasová tragédie|Bostonská melasová tragédie]]'' | |||
* Dust Bowl | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Dust Bowl|Dust Bowl]]'' | |||
* Erika (loď) | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Erika (loď)|Erika (loď)]]'' | |||
* Havárie elektrárny Fukušima I | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima I]]'' | |||
* Havárie plošiny Deepwater Horizon | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Havárie plošiny Deepwater Horizon|Havárie plošiny Deepwater Horizon]]'' | |||
* Havárie tankeru Prestige | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Havárie tankeru Prestige|Havárie tankeru Prestige]]'' | |||
* Nauru | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Nauru|Nauru]]'' | |||
* Protržení hráze odkaliště u Ajky | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Protržení hráze odkaliště u Ajky|Protržení hráze odkaliště u Ajky]]'' | |||
* Seveso (havárie) | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Seveso (havárie)|Seveso (havárie)]]'' | |||
* Velký smog 1952 | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Velký smog 1952|Velký smog 1952]]'' | |||
* Válka v deltě Nigeru | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Válka v deltě Nigeru|Válka v deltě Nigeru]]'' | |||
* Černobylská havárie | |||
''Více informací naleznete v článku [[W:CZ Černobylská havárie|Černobylská havárie]]'' | |||
== Reference == | == Reference == |
Verze z 17. 4. 2014, 14:48
Ekologická katastrofa či také environmentální/přírodní katastrofa (anglicky: environmental disaster) můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného ekosystému. Pojem katastrofa má etymologické ukotvení v řečtině (slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“)[1]. Ekologická katastrofa se liší od živelní katastrofy (natural disaster), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster[2]), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).
Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s globální změna klimatu, kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem biodiverzity a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u Havárie elektrárny Fukušima, kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo Velmi těžkou havárii - nejtěžší stupeň havárie (7) podle hodnocení Mezinárodní stupnice jaderných událostí (The International Nuclear Event Scale - INES).
Nejznámější ekologické katastrofy
Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za ekologickou katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení kůrovcem. Pojem ekologická katastrofa je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné. Mezi nejznámější ekologické katastrofy (tedy mezi ty, které byly prokazatelně způsobené lidskou činností) patří:
- Aralské jezero
Více informací naleznete v článku Aralské jezero
- Bhópálská katastrofa
Více informací naleznete v článku Bhópálská katastrofa
- Bostonská melasová tragédie
Více informací naleznete v článku Bostonská melasová tragédie
- Dust Bowl
Více informací naleznete v článku Dust Bowl
- Erika (loď)
Více informací naleznete v článku Erika (loď)
- Havárie elektrárny Fukušima I
Více informací naleznete v článku Havárie elektrárny Fukušima I
- Havárie plošiny Deepwater Horizon
Více informací naleznete v článku Havárie plošiny Deepwater Horizon
- Havárie tankeru Prestige
Více informací naleznete v článku Havárie tankeru Prestige
- Nauru
Více informací naleznete v článku Nauru
- Protržení hráze odkaliště u Ajky
Více informací naleznete v článku Protržení hráze odkaliště u Ajky
- Seveso (havárie)
Více informací naleznete v článku Seveso (havárie)
- Velký smog 1952
Více informací naleznete v článku Velký smog 1952
- Válka v deltě Nigeru
Více informací naleznete v článku Válka v deltě Nigeru
- Černobylská havárie
Více informací naleznete v článku Černobylská havárie
Reference
- ↑ http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa
- ↑ Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005
Literatura
- DAMVELD, Herman. Neštěstí bez konce = Chernobyl - five years of disaster. Vyd. 1. Pardubice: Brontosaurus, 1992. 40 s.
- DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5.
- DVOŘÁK, Josef a MELKES, Vladimír. Ekologické havárie a dekontaminace znečištění. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 2 sv. ISBN 80-7231-002-X.
- EISLER, Ronald. The Fukushima 2011 disaster. Boca Raton: CRC Press, ©2013. xvi, 136 s. ISBN 978-1-4665-7782-4.
- FOSTER, Stephen J. Riskantní záležitost: ekologické katastrofy: příroda z pohledu jungiánské psychologie. Vyd. 1. Brno: Emitos, 2012. 152 s. Studie; 22. ISBN 978-80-87171-32-5.
- HADAČ, Emil. Ekologické katastrofy. 1. vyd. Praha: Horizont, 1987. 212 s.
- POLLARD, Michael. Sto největších katastrof. Praha: Columbus, 1998. 110 s. : il., rejstř. 100 nej. ISBN 80-85928-70-1.
- ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s.
- SMITH, Keith. Environmental hazards: assessing risk and reducing disaster. 4th ed. London: Routledge, ©2004. xiv, 306 s. ISBN 0-415-31804-1.
- WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0.
- CAIRNS, John, ed. Ecoaccidents: Proceedings of NATO Advanced Reseachr Workshop on Ecoaccidents, held September 19-25, 1985, in Noordwijkerhout, The Netherlands. New York: Plenum Pr., 1985. 8, 164 s. NATO Conference Series. 1, Ecology; Vol. 11.
- Ecological consequences of the second Indochina war. Stockholm: Stockholm International Peace Research Institute, 1976. x, 119 s. ISBN 91-22-00062-3.
- NARO's new technologies supporting reconstruction: revitalization of agriculture by post-disaster reconstruction. Tsukuba: NARO, 2012. 46 s.
Externí odkazy
- Článek o ekologických katastrofách s fotografiemi a odkazy na www.vitejtenazemi.cz
- Článek: ,,Deset nejhorších ekologických katastrof" na tyden.cz
- Náměty pro výuku o ekologických katastrofách (PDF)
- Svršek, Jiří. Ekologické katastrofy (PDF)
- Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental disaster na anglické Wikipedii.