Obsah vzdělávání pro udržitelný rozvoj: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 15: Řádek 15:
Žádný člověk, pokud je příčetný, nebude chtít cestovat letadlem, jehož letecká společnost se nebude o své stroje dostatečně starat ...  a jenom blázen by chtěl létat na vesmírné lodi jménem Země, pokud součástky jejího ekosystému budou rozebírány takovou rychlostí, že opravy nemohou držet krok s poškozením.
Žádný člověk, pokud je příčetný, nebude chtít cestovat letadlem, jehož letecká společnost se nebude o své stroje dostatečně starat ...  a jenom blázen by chtěl létat na vesmírné lodi jménem Země, pokud součástky jejího ekosystému budou rozebírány takovou rychlostí, že opravy nemohou držet krok s poškozením.


Volně dostupné služby, které ekosystém poskytuje lidské civilizaci – [[vzduch]], který dýcháme; [[klima]], ve kterém žijeme; čistou vodu; skládky odpadů; recyklaci živin; potírání škůdců a omezování rozvoje nemocí; poskytování potravy – jsou velmi rychle erodovány destruktivním vlivem lidské činnosti na komplexní biologické systémy planety. Lidstvo žije z  kapitálu, ve kterém přírodní systémy tvoří základní zdroj příjmů. (Ehrlich, A. and P. 1987)
Volně dostupné služby, které ekosystém poskytuje lidské civilizaci – [[vzduch]], který dýcháme; [[klima]], ve kterém žijeme; čistou vodu; skládky odpadů; recyklaci živin; potírání škůdců a omezování rozvoje nemocí; poskytování potravy – jsou velmi rychle erodovány destruktivním vlivem lidské činnosti na komplexní biologické systémy planety. Lidstvo žije z  kapitálu, ve kterém přírodní systémy tvoří základní zdroj příjmů.<ref>Ehrlich, A. and P. (1987) Earth, Thames-Methuen, London.</ref>


Ekologické problémy mají za následek, že lidé v mnoha částech světa trpí v důsledku ničení ekosystémů. Příkladem toho jsou: sucha v Pandžábu v Indii; eroze půdy na Tuvě v Rusku; úhyny ryb na pobřeží Severní Karolíny v USA; sesuvy půdy na odlesněných svazích v Hondurasu; lesní požáry v Indonézii; rozšiřující se pouště v severní Africe... seznam je téměř nekonečný.
Ekologické problémy mají za následek, že lidé v mnoha částech světa trpí v důsledku ničení ekosystémů. Příkladem toho jsou: sucha v Pandžábu v Indii; eroze půdy na Tuvě v Rusku; úhyny ryb na pobřeží Severní Karolíny v USA; sesuvy půdy na odlesněných svazích v Hondurasu; lesní požáry v Indonézii; rozšiřující se pouště v severní Africe... seznam je téměř nekonečný.


V důsledku toho zní závěr mezinárodního hodnocení ekosystémů (UNDP, UNEP, World Bank and WRI, 2000):
V důsledku toho zní závěr mezinárodního hodnocení ekosystémů<ref>UNDP, UNEP, World Bank and WRI (2000) [http://www.igc.org/wri/wr2000/index.html World Resources 2000-01], Oxford University Press, New York</ref>:


„Pokud budeme pokračovat v současných vzorcích spotřeby, budeme téměř s určitostí čelit snížené schopnosti ekosystémů poskytovat široké spektrum služeb – počínaje pitnou vodou přes stabilní klima, dřevo, plodiny a vlákna až po stanoviště volně žijících rostlin a živočichů.
„Pokud budeme pokračovat v současných vzorcích spotřeby, budeme téměř s určitostí čelit snížené schopnosti ekosystémů poskytovat široké spektrum služeb – počínaje pitnou vodou přes stabilní klima, dřevo, plodiny a vlákna až po stanoviště volně žijících rostlin a živočichů.
Řádek 29: Řádek 29:
Příklad „vesmírná loď Země“ ukazuje, že s jejími fyzikálními systémy není něco v pořádku. Vznikají však potíže i se sociálními systémy jejích „cestujících“. Nesnáze způsobené narušením prostředí ztěžují život lidem po celém světě; v jejich důsledku musíme čelit mnoha akutním problémům.
Příklad „vesmírná loď Země“ ukazuje, že s jejími fyzikálními systémy není něco v pořádku. Vznikají však potíže i se sociálními systémy jejích „cestujících“. Nesnáze způsobené narušením prostředí ztěžují život lidem po celém světě; v jejich důsledku musíme čelit mnoha akutním problémům.


UNESCO, po důkladném studiu těchto záležitostí, určilo jako nejzávažnější následující:
[[UNESCO]], po důkladném studiu těchto záležitostí, určilo jako nejzávažnější následující:
*rychlý růst světové populace a změny v jejím geografickém rozložení
*rychlý růst světové populace a změny v jejím geografickém rozložení
*přetrvávající světově rozšířená chudoba
*přetrvávající světově rozšířená chudoba
Řádek 38: Řádek 38:
== Vzájemné souvislosti ==
== Vzájemné souvislosti ==


Je důležité vědět, že vztahy mezi všemi pěti akutními problémy jsou velmi těsné. Je skutečně nemožné, aby některý z nich byl zkoumán či řešen sám o sobě, v izolaci od druhých čtyř. Jsou ve stálé vzájemné interakci. Například násilí je současně příčinou bídy i jejím důsledkem. Rostoucí populace vyvíjí sílící tlak na ekosystémy, ale také klimatické změny, které jsou způsobeny lidskou činností, zvyšují populační tlaky tím, že napomáhají desertifikaci a zvyšování hladin oceánů. Tyto záležitosti navíc nejsou spojeny pouze fyzicky, ale také v psychologickém smyslu. To, jak lidé o těchto záležitostech přemýšlejí – jejich znalosti, víra, záměry a hlavně jejich hodnoty – je při hledání možných řešení stejně důležité jako „objektivní reality“, se kterými je třeba se vypořádat.
Je důležité vědět, že vztahy mezi všemi pěti akutními problémy jsou velmi těsné. Je skutečně nemožné, aby některý z nich byl zkoumán či řešen sám o sobě, v izolaci od druhých čtyř. Jsou ve stálé vzájemné interakci. Například násilí je současně příčinou bídy i jejím důsledkem. Rostoucí populace vyvíjí sílící tlak na ekosystémy, ale také klimatické změny, které jsou způsobeny lidskou činností, zvyšují populační tlaky tím, že napomáhají desertifikaci a zvyšování hladin oceánů. Tyto záležitosti navíc nejsou spojeny pouze fyzicky, ale také v psychologickém smyslu. To, jak lidé o těchto záležitostech přemýšlejí – jejich znalosti, víra, záměry a hlavně jejich hodnoty – je při hledání možných řešení stejně důležité jako „objektivní reality“, se kterými je třeba se vypořádat<ref>UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action, [paragraph 24].</ref>.


(UNESCO, 1997)
Závěr [[WCED|Světové komise pro životní prostředí a rozvoj]] zní, že k problematice rozvoje budeme muset přistupovat jinak. Světová komise takový přístup nazvala „udržitelným rozvojem“.
 
Závěr Světové komise pro životní prostředí a rozvoj zní, že k problematice rozvoje budeme muset přistupovat jinak. Světová komise takový přístup nazvala „udržitelným rozvojem“.


Zásady udržitelného rozvoje mohou být shrnuty ve třech bodech:
Zásady udržitelného rozvoje mohou být shrnuty ve třech bodech:
Řádek 49: Řádek 47:
*Dlouhodobý ekonomický rozvoj nebude možný, pokud nevěnujeme pozornost rozvoji člověka a kvalitě životního prostředí.
*Dlouhodobý ekonomický rozvoj nebude možný, pokud nevěnujeme pozornost rozvoji člověka a kvalitě životního prostředí.


Podobné představy o udržitelnosti nejsou nové – bývají po tisíciletí součástí moudrosti a hodnot dobrého života v přírodních a zemědělských společenství v mnoha částech světa. Díky tomu, že se udržitelný život praktikoval tradičně a téměř všude po Zemi, bude pravděpodobně možné obrátit zničující spirálu neudržitelného rozvoje směrem ke stoupající spirále rozvoje udržitelného.
Podobné představy o udržitelnosti nejsou nové – bývají po tisíciletí součástí moudrosti a hodnot dobrého života v přírodních a zemědělských společenství v mnoha částech světa. Díky tomu, že se udržitelný život praktikoval tradičně a téměř všude po Zemi, bude pravděpodobně možné obrátit zničující spirálu neudržitelného rozvoje směrem ke stoupající spirále rozvoje udržitelného.<ref>United Nations Environment Programme</ref>
 
(United Nations Environment Programme)


== Zdroje ==
== Zdroje ==
<references/>
*UNESCO (2002): [http://www.unesco.org/education/tlsf/ Teaching and Learning for a Sustainable Future]. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy: Dlouhá, J.


UNESCO (2002): [http://www.unesco.org/education/tlsf/ Teaching and Learning for a Sustainable Future]. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy: Dlouhá, J.
[[Kategorie:Vzdělávání]]
 
Ehrlich, A. and P. (1987) Earth, Thames-Methuen, London.
 
UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action, [paragraph 24].
 
United Nations Environment Programme
 
UNDP, UNEP, World Bank and WRI (2000) [http://www.igc.org/wri/wr2000/index.html World Resources 2000-01], Oxford University Press, New York.

Verze z 17. 2. 2008, 15:47

Úvod

V centru pozornosti jsou důležité globální problémy, kterými je třeba se zabývat z hlediska udržitelnosti. Jde o vzájemnou souvislost těchto problémů, a o to, jak jsou naše každodenní životy svázány s ekonomickými, ekologickými a sociálními procesy. Sociální i environmentální problémy jsou řešitelné, pokud využijeme společnou kapacitu a naše zdroje budou používány odlišným způsobem.

Další výukové cíle

  • vytvořit porozumění pro celou škálu sociálních, ekonomických a ekologických problémů, kterým současný svět čelí
  • vytvořit porozumění pro vzájemné vztahy mezi různým typem problémů
  • podporovat vědomí, že lidé s těmito problémy mohou zásadním způsobem nakládat.

Příklad pro aktivní výuku: Země – vesmírná loď

Představte si, že se máte nalodit na tryskové letadlo a najednou vidíte muže, jak cílevědomě vytahuje nýty z jeho křídel. Když v panice běžíte dolů ze schodů, volá na vás: „Nic se nebojte. Už jsem vyndal spoustu nýtů a zatím to křídlo neupadlo.“ Přesvědčil vás?

Žádný člověk, pokud je příčetný, nebude chtít cestovat letadlem, jehož letecká společnost se nebude o své stroje dostatečně starat ... a jenom blázen by chtěl létat na vesmírné lodi jménem Země, pokud součástky jejího ekosystému budou rozebírány takovou rychlostí, že opravy nemohou držet krok s poškozením.

Volně dostupné služby, které ekosystém poskytuje lidské civilizaci – vzduch, který dýcháme; klima, ve kterém žijeme; čistou vodu; skládky odpadů; recyklaci živin; potírání škůdců a omezování rozvoje nemocí; poskytování potravy – jsou velmi rychle erodovány destruktivním vlivem lidské činnosti na komplexní biologické systémy planety. Lidstvo žije z kapitálu, ve kterém přírodní systémy tvoří základní zdroj příjmů.[1]

Ekologické problémy mají za následek, že lidé v mnoha částech světa trpí v důsledku ničení ekosystémů. Příkladem toho jsou: sucha v Pandžábu v Indii; eroze půdy na Tuvě v Rusku; úhyny ryb na pobřeží Severní Karolíny v USA; sesuvy půdy na odlesněných svazích v Hondurasu; lesní požáry v Indonézii; rozšiřující se pouště v severní Africe... seznam je téměř nekonečný.

V důsledku toho zní závěr mezinárodního hodnocení ekosystémů[2]:

„Pokud budeme pokračovat v současných vzorcích spotřeby, budeme téměř s určitostí čelit snížené schopnosti ekosystémů poskytovat široké spektrum služeb – počínaje pitnou vodou přes stabilní klima, dřevo, plodiny a vlákna až po stanoviště volně žijících rostlin a živočichů.

Pět důležitých problémů

Bohužel není ohrožena jen příroda. Pokud přemýšlíme o ekologických problémech, často myslíme především na znečištění přírodního prostředí – ovzduší, řek, moří a oceánů – a na problémy klimatu, kácení pralesů, skládek odpadů atd.

Příklad „vesmírná loď Země“ ukazuje, že s jejími fyzikálními systémy není něco v pořádku. Vznikají však potíže i se sociálními systémy jejích „cestujících“. Nesnáze způsobené narušením prostředí ztěžují život lidem po celém světě; v jejich důsledku musíme čelit mnoha akutním problémům.

UNESCO, po důkladném studiu těchto záležitostí, určilo jako nejzávažnější následující:

  • rychlý růst světové populace a změny v jejím geografickém rozložení
  • přetrvávající světově rozšířená chudoba
  • sílící tlaky na přírodní prostředí
  • pokračující odmítání demokracie, neúcta k lidským právům a zvyšování násilí a počtu konfliktů
  • samotná představa o „rozvoji“.

Vzájemné souvislosti

Je důležité vědět, že vztahy mezi všemi pěti akutními problémy jsou velmi těsné. Je skutečně nemožné, aby některý z nich byl zkoumán či řešen sám o sobě, v izolaci od druhých čtyř. Jsou ve stálé vzájemné interakci. Například násilí je současně příčinou bídy i jejím důsledkem. Rostoucí populace vyvíjí sílící tlak na ekosystémy, ale také klimatické změny, které jsou způsobeny lidskou činností, zvyšují populační tlaky tím, že napomáhají desertifikaci a zvyšování hladin oceánů. Tyto záležitosti navíc nejsou spojeny pouze fyzicky, ale také v psychologickém smyslu. To, jak lidé o těchto záležitostech přemýšlejí – jejich znalosti, víra, záměry a hlavně jejich hodnoty – je při hledání možných řešení stejně důležité jako „objektivní reality“, se kterými je třeba se vypořádat[3].

Závěr Světové komise pro životní prostředí a rozvoj zní, že k problematice rozvoje budeme muset přistupovat jinak. Světová komise takový přístup nazvala „udržitelným rozvojem“.

Zásady udržitelného rozvoje mohou být shrnuty ve třech bodech:

  • Všechno souvisí se vším
  • Kvalita lidského života je stejně důležitá jako ekonomický rozvoj
  • Dlouhodobý ekonomický rozvoj nebude možný, pokud nevěnujeme pozornost rozvoji člověka a kvalitě životního prostředí.

Podobné představy o udržitelnosti nejsou nové – bývají po tisíciletí součástí moudrosti a hodnot dobrého života v přírodních a zemědělských společenství v mnoha částech světa. Díky tomu, že se udržitelný život praktikoval tradičně a téměř všude po Zemi, bude pravděpodobně možné obrátit zničující spirálu neudržitelného rozvoje směrem ke stoupající spirále rozvoje udržitelného.[4]

Zdroje

  1. Ehrlich, A. and P. (1987) Earth, Thames-Methuen, London.
  2. UNDP, UNEP, World Bank and WRI (2000) World Resources 2000-01, Oxford University Press, New York
  3. UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action, [paragraph 24].
  4. United Nations Environment Programme