Zpoplatnění kongescí v Stockholmu: Porovnání verzí
m (Editace uživatele „CherylLevy“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Cukbot“) |
(odstranění neex. obrázku) |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
'''Obrázek : Zpoplatněná oblast s kontrolními body a výší poplatku (Stockholm)'''<ref name="PK"> Prud´homme, R., Kopp, P. (2006): The Stockholm toll: an economic evaluation. Dostupné na: http://siteresources.worldbank.org/INTTRANSPORT/Resources/3362911153409213417/StckhlmCngstPrudhommepaper.pdf</ref> | '''Obrázek : Zpoplatněná oblast s kontrolními body a výší poplatku (Stockholm)'''<ref name="PK"> Prud´homme, R., Kopp, P. (2006): The Stockholm toll: an economic evaluation. Dostupné na: http://siteresources.worldbank.org/INTTRANSPORT/Resources/3362911153409213417/StckhlmCngstPrudhommepaper.pdf</ref> | ||
Verze z 28. 3. 2014, 10:52
Poměrně notoricky známý je systém zpoplatnění ve Stockholmu. Citován bývá především díky participaci veřejnosti na rozhodování o budoucnosti zpoplatnění – referendu. V hlavním městě Švédska fungoval zkušební provoz systému zpoplatnění kongescí po sedm měsíců v roce 2006 a poté následovalo referendum v samotném Stockholmu a zhruba polovině sousedních municipalit. V referendu se měli obyvatelé vyjádřit k existenci a dalšímu fungování systému zpoplatnění.
Během sedmi testovacích měsíců (1. 1. až 31. 7. 2006) byly dále rozšířeny služby hromadné dopravy o několik linek autobusů (16 nových linek a 197 nových autobusů), dodatečnou kapacitu vlaků a metra a více vybavení P+R (mezi 31. 8. 2005 a 31. 12. 2006). Systém pokrýval centrum Stockholmu na ploše zhruba 30 km2. Jednotlivé oblasti byly zpoplatněny v různé výši (viz obrázek 4). Na vstupech a výstupech do zpoplatněné zóny bylo umístěno 18 kontrolních bodů. Vozidla byla registrována automaticky kamerami, které fotografují poznávací značky. Ta vozidla, která byla vybavena palubními jednotkami (on-board unit, transponder), mohla platit bezhotovostními platbami. Bezhotovostně proběhlo více než 60 % plateb, zbytek byl placen jiným způsobem, obvykle zpětně po projetí zóny.
Výše poplatku byla 10, 15 nebo 20 SEK v závislosti na času (viz obrázek). Maximální částka, která byla placena jedním vozidlem za den, byla 60 SEK. Poplatek se neplatil o víkendech, svátcích a den před státním svátkem. Další výjimky byly pro vozidla taxi, autobusy, vozy na alternativní paliva a dopravu mezi ostrovem Lidingö a zbytkem země. Okolo 30 % cest tak bylo od platby osvobozeno.
Obrázek : Zpoplatněná oblast s kontrolními body a výší poplatku (Stockholm)[1]
Výsledkem zavedení zpoplatnění ve Stockholmu byl pokles dopravy o 22 % (který se udržel stabilní po celou dobu pokusu). Po zrušení zpoplatnění se objem dopravy zvýšil na původní výši. K největšímu poklesu došlo v odpolední špičce a dále během večerních hodin. Objemy dopravy poklesly i daleko od zpoplatněné zóny. Doprava uvnitř zpoplatněné zóny poklesla, ale ne o tolik, jako doprava přes zpoplatněné území (což je logické, protože stále probíhala doprava obyvatel žijících uvnitř zpoplatněné zóny, kteří tuto zónu neopustili). Srovnání počtu cest během zpoplatnění a po zrušení zpoplatnění nabízí následující tabulka.
Tabulka 1: Cesty do a z centra města, jaro 2005 a 2006 (v tis. cest)[1]
| 2005 | 2006 | Změna (v tis. cest) | Změna (v %) | |
| Doprava za celý den | 529 | 441 | -88 | -16,6 |
| Ve zpoplatněné časy | 410 | 329 | -82 | -19,9 |
| Mimo zpoplatněné časy | 118 | 112 | -6 | -5,3 |
| Změny vyvolané zpoplatněním | ||||
| Data za celý den | 529 | 432 | -87 | -16,4 |
| Ve zpoplatněné časy | 410 | 320 | -60 | -14,6 |
| Mimo zpoplatněné časy | 118 | 112 | -6 | -5,3 |
Celkové emise CO2 poklesly v důsledku poplatků za vjezd o cca 2-3 %, emise jen uvnitř zpoplatněné zóny pak o 10-14 %. Dopravní nehody klesly uvnitř zóny o 5-10 %. Výkon veřejné dopravy se zvýšil zhruba o 6 % (odhaduje se, že zpoplatnění samotné způsobilo nárůst o 4,5 %, zatímco zbývající podíl náleží vyšším cenám benzínu a dalším vnějším efektům). Celkově jen méně než polovina řidičů, kteří zrušili cestu autem, ji nahradila veřejnou dopravou.
Tabulka 2: Dopady zpoplatnění na množství emisí z dopravy (Stockholm, srovnání polovina a konec roku 2006)[2]
| Centrum | Stockholm - město | Stockholm - aglomerace | ||||
| tuny | % | tuny | % | tuny | % | |
| NOx | 73 | -13 | 76 | -4,4 | 90 | -2,0 |
| CO | 670 | -14 | 710 | -5,1 | 760 | -2,8 |
| PM10 | 21 | -13 | 24 | -3,5 | 30 | -1,5 |
| VOC | 110 | -14 | 119 | -5.3 | 127 | -2,8 |
| Z toho benzen (C6H6) | 0,9 | -14 | 1,0 | -5,6 | 1,1 | -2,8 |
| CO2 | 37000 | -12 | 39000 | -5,5 | 43000 | -2,7 |
Náklady na tento pokus platila národní vláda. Rozpočet byl 3,8 mld. SEK (okolo 420 mil. EUR).
Na počátku pokusu považovalo 55 % obyvatel Stockholmu zpoplatnění za špatné rozhodnutí. V referendu, které se uskutečnilo v září 2006, však 53 % obyvatel odpovědělo na otázku „mělo by být zpoplatnění kongescí ve Stockholmu používáno?“ ano, 47 % ne. Ve 14 z 25 municipalit na periférii Stockholmu však hlasování dopadlo jinak. Na otázku „Mělo by být zpoplatnění kongescí ve Stockholmu natrvalo?“ odpovědělo ano pouze 40 % a ne 60 %.
Po zvážení, jak interpretovat výsledky referenda, se rozhodla nová švédská vláda znovu zavést – tentokrát již trvalé – zpoplatnění od srpna 2007 s tím, že výnosy ze zpoplatnění budou vázány na investice do silniční dopravy. Zavedení zpoplatnění a termín schválil švédský parlament 20. 6. 2007. Stávající poplatky jsou následující (viz tabulka 3).
Tabulka 3: Současná výše sazeb poplatku za vjezd ve Stockholmu[3]
| Čas během dne | Poplatek | Výše poplatku v jiných měnách |
| 00:00 – 06:29 | 0 SEK | |
| 06:30 – 06:59 | 10 SEK | 1,09 EUR, 1,48 USD |
| 07:00 – 07:29 | 15 SEK | 1,63 EUR, 2,23 USD |
| 07:30 – 08:29 | 20 SEK | 2,17 EUR, 2,97 USD |
| 08:30 – 08:59 | 15 SEK | |
| 09:00 – 15:29 | 10 SEK | |
| 15:30 – 15:59 | 15 SEK | |
| 16:00 – 17:29 | 20 SEK | |
| 17:30 – 17:59 | 15 SEK | |
| 18:00 – 18:29 | 10 SEK | |
| 18:30 – 23:59 | 0 SEK |
Zdroje a poznámky
- ↑ 1,0 1,1 Prud´homme, R., Kopp, P. (2006): The Stockholm toll: an economic evaluation. Dostupné na: http://siteresources.worldbank.org/INTTRANSPORT/Resources/3362911153409213417/StckhlmCngstPrudhommepaper.pdf
- ↑ Soderholm (2007): The Stockholm Trial: Congestion charging and improved public transport aimed at reducing traffic jams and creating a better environment. Článek prezentovaný na WCTR, Berkeley, červen 2007
- ↑ http://www.vv.se/templates/page3____21430.aspx, ze dne 10. 1. 2008
Tento článek potřebuje úpravu Hankou Brůhovou-Foltýnovou,
neboť svým obsahem nevyhovuje. Můžete Enviwiki pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k úpravám.