Externality v životním prostředí: Porovnání verzí
(→Úvod) |
(→Úvod) |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
celkové přínosy = společenské přínosy = soukromé + externí přínosy | celkové přínosy = společenské přínosy = soukromé + externí přínosy | ||
== Klasifikace externalit == | == Klasifikace externalit == | ||
Prvním hlediskem klasifikace je hodnocení charakteru dané vazby: | Prvním hlediskem klasifikace je hodnocení charakteru dané vazby:<ref name="Šauer, Dvořák a kol.">Šauer Petr, Dvořák Antonín a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, ISBN 80-7079-548-4</ref> | ||
a) '''pozitivní externality''' (pozitivní hodnocení) - člověk si nemůže přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a zároveň si tuto část výnosů přisvojují jiní; | a) '''pozitivní externality''' (pozitivní hodnocení) - člověk si nemůže přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a zároveň si tuto část výnosů přisvojují jiní; | ||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
Externality dále rozlišujeme dle toho, jaká funkce je jimi ovlivněna, na: | Externality dále rozlišujeme dle toho, jaká funkce je jimi ovlivněna, na:<ref name="Šauer, Dvořák a kol.">Šauer Petr, Dvořák Antonín a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, ISBN 80-7079-548-4</ref> | ||
a) '''externality spotřeby''' - dochází k ovlivnění spotřeby (funkce užitku) daného subjektu spotřebou nebo produkcí jiných subjektů; | a) '''externality spotřeby''' - dochází k ovlivnění spotřeby (funkce užitku) daného subjektu spotřebou nebo produkcí jiných subjektů; | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
Kombinací výše uvedených kritérií dále můžeme rozlišit: | Kombinací výše uvedených kritérií dále můžeme rozlišit:<ref name="Šauer, Dvořák a kol.">Šauer Petr, Dvořák Antonín a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, ISBN 80-7079-548-4</ref> | ||
a) '''pozitivní externality spotřeby''' - např. člověk získává pozitivní vjemy pohledem na sousedovu upravenou zahradu | a) '''pozitivní externality spotřeby''' - např. člověk získává pozitivní vjemy pohledem na sousedovu upravenou zahradu | ||
Verze z 4. 5. 2010, 13:05
Tento článek je součástí práce studentů VŠE ve školním roce 2009/10.
Upozornění pro tvůrce stránek - sledujte diskusní stránku k tomuto článku - tam naleznete připomínky pedagogů.
.
Definice
"Externality představují takový (přímý) vztah mezi dvěma a více ekonomickými subjekty, kdy jeden subjekt svou výrobní činností ovlivňuje určitým způsobem výrobu či spotřebu (výrobní či spotřební funkci) jiného či jiných subjektů. Typické je, že tato ovlivnění představují vedlejší, nezamýšlený efekt dané činnosti a jde o jednosměrný, neekvivalentní vztah neprocházející trhem."[1]
V souvislosti s životním prostředím hovoříme o externalitách jako o specifickém ekonomickém vztahu, jenž je zapříčiněn volným využíváním některých složek životního prostředí.
Úvod
V oblasti životního prostředí vznikají situace, kdy některé environmentální statky či služby nemohou být na trhu z různých příčin efektivně zprostředkovávány. Dokonalost na trhu je omezena z důvodu klamavého či zcela chybějícího cenového signálu. Přírodní statky a služby buď nemají přiřazenou žádnou cenu a na trhu nejsou obchodovány (např. čistý vzduch), nebo je jejich tržní cena zkreslena tím, že nebere v úvahu externality. Tak se může stát rovněž u jiných, na trhu obchodovaných, statků a služeb. Příkladem může být nízká cena pohonných hmot nezahrnující negativní externality spojené s jejich spalováním.[2]
Výše zmíněné důvody vedou k nerovnosti mezi mezními společenskými a soukromými přínosy a náklady, tedy k neefektivní alokaci zdrojů a k nedostatečné míře ochrany životního prostředí.
Při vzniku externalit rozlišujeme mezi soukromými náklady a společenskými náklady a soukromými přínosy a společenskými přínosy.
Situaci lze vyjádřit následovně:[2]
celkové náklady = společenské náklady = soukromé + externí náklady
celkové přínosy = společenské přínosy = soukromé + externí přínosy
Klasifikace externalit
Prvním hlediskem klasifikace je hodnocení charakteru dané vazby:[1]
a) pozitivní externality (pozitivní hodnocení) - člověk si nemůže přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a zároveň si tuto část výnosů přisvojují jiní;
b) negativní externality (negativní hodnocení) - člověk nenese plně všechny náklady své činnosti a zároveň část těchto nákladů přenáší na jiné.
Externality dále rozlišujeme dle toho, jaká funkce je jimi ovlivněna, na:[1]
a) externality spotřeby - dochází k ovlivnění spotřeby (funkce užitku) daného subjektu spotřebou nebo produkcí jiných subjektů;
b) externality produkce - dochází k ovlivnění produkce (produkční funkce) daného subjektu spotřebou nebo produkcí jiných subjektů.
Kombinací výše uvedených kritérií dále můžeme rozlišit:[1]
a) pozitivní externality spotřeby - např. člověk získává pozitivní vjemy pohledem na sousedovu upravenou zahradu
b) negativní externality spotřeby - např. člověk je nucen dýchat zplodiny vypouštěné sousedem
c) pozitivní externality produkce - např. firma využívá ekologicky šetrný postup výroby vynalezený jinou firmou
d) negativní externality produkce - např. člověk vynakládá vyšší náklady na protihlukovou izolaci bytu, kde je omezován nadměrným hlukem sousedcící firmy