Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Vztah náboženství a environmentální výchovy: Porovnání verzí

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Vztah náboženství a environmentální výchovy (editovat)

Verze z 10. 9. 2009, 05:54

Přidáno 9 bajtů , 10. 9. 2009

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Majka.Dlouha

993

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Morální úroveň společnosti nepochybně ovlivňuje celá řada sociokulturních faktorů. Nejsilnější z nich je náboženství (Oser, Reich, 1996).
 Křesťanství (náboženství na našem území tradiční) bývá považováno jednak za příčinu ekologické krize (Whitte, 1967) a dále i za důvod jejího nedostatečného řešení (Marangudakis, 2001). Na oba zmíněné články vehementně reagovali odpůrci. Na článek L. Whittea jr. teoretickou polemikou – u nás skupina kolem Ekologické sekce České křesťanské akademie v čele s J. Hellerem   a E. Kohákem (Šprunk, 1996), a na článek M. Marangudakise reagovali odpůrci dokonce empirickými výzkumy (Helton, Helton, 2008).
-Manželé Heltonovi uvádí, že ačkoli se článku L. Whitta jr. věnuje řada autorů, vzniklo na toto téma velmi málo empirických studií. Několik dílčích studií s různými závěry předložili např. Schultz, Zelezny, Darlympe (2000 cit. z Helton, Helton, 2007), na které navazují Heltonovi vlastním výzkumem. Jejich výzkumným nástrojem byla poslední modifikaci uniformovaného nástroje NEP scele testu (M-NEP, La trobe, Acott, 2000 cit z Helton, Helton, 2007), kterým studovali dva vzorky studentů psychologie (347 universitních studentů ve věku 17 až 31 let a 290 studentů ve věku 18 – 31). Závěrem jejich výzkum dokládá, že „křesťané nemají ani lepší, ani horší proenvironmentální postoje než příslušníci jiných náboženství nebo osoby bez víry (Helton, Helton, 2007).
+Manželé Heltonovi uvádí, že ačkoli se článku L. Whitta jr. věnuje řada autorů, vzniklo na toto téma velmi málo empirických studií. Několik dílčích studií s různými závěry předložili např. Schultz, Zelezny, Darlympe (2000 cit. z Helton, Helton, 2007), na které navazují Heltonovi vlastním výzkumem. Jejich výzkumným nástrojem byla poslední modifikaci uniformovaného nástroje NEP scele testu (M-NEP, La trobe, Acott, 2000 cit z Helton, Helton, 2007), kterým studovali dva vzorky studentů psychologie (347 universitních studentů ve věku 17 až 31 let a 290 studentů ve věku 18 – 31). Závěrem jejich výzkum dokládá, že ''„křesťané nemají ani lepší, ani horší proenvironmentální postoje než příslušníci jiných náboženství nebo osoby bez víry"'' (Helton, Helton, 2007).
 M. Marangudakis v následném článku výsledky výzkumu Heltonových bagatelizuje (2008).
 Lze konstatovat, že jednoznačná odpověď na otázku o vztahu křesťanství a environmentálních postojů neexistuje.
 Nicméně je vhodné, aby pedagogové pěstovali v žácích a studentech respekt nejen k lidskému, ale také k nelidskému životu (Ascione, 1997, Helton a Helton, 2005 cit. z Helton, Helton, 2007). Výzkumy totiž uvádí souvislost s raným týráním zvířat a pozdější agresí proti lidem (Kelletf, Felthous, 1985 nebo Ascione, 1993 cit. z Helton, Helton, 2007). Omezení celkové agresivity mezi studenty je možné docílit prostřednictvím zvýšení (vštěpování) citlivosti k morálním závazkům a úcty ke všemu živému (stvoření). V našem (tradičně křesťanském) prostředí může být jednou z vhodných strategií navázání na křesťanské tradice a křesťanskou morálku.