Metoda podmíněného hodnocení: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Definice ==
{{Studenti VŠE}}


'''Metoda podmíněného hodnocení''' (''CVM = contingent valuation method'') je jednou z [[Metody mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků|metod mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků]], která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje u respondentů hypotetickou ochotu platit (''WTP = willingness to pay'') za nějaký [[Environmentální statek|environmentální statek]], popř. hypotetickou ochotu přijímat kompenzaci (''WTA = willingness to accept'') za jeho poškození. [1]
== Definice  ==


Metoda podmíněného hodnocení pracuje s informacemi z tzv. hypotetických trhů a usiluje o nalezení hodnoty těch statků, pro které neexistuje reálný ani zástupný trh (např. výhled po krajině). [2] Jedná se tedy o „zjišťování toho, jak by se lidé chovali, kdyby si mohli určitý produkt koupit na trhu, resp. o predikci skutečného chování na základě výroku o hypotetickém chování“. [3] Metoda podmíněného hodnocení vychází z neoklasické ekonomie a ekonomie blahobytu [4] a je řazena mezi [[Metody vyjádřených preferencí|metody vyjádřených preferencí]] (''stated preferences''). [5]
'''Metoda podmíněného hodnocení''' (''CVM = contingent valuation method'') je jednou z [[Metody mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků|metod mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků]], která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje u respondentů hypotetickou ochotu platit (''WTP = willingness to pay'') za nějaký [[Environmentální statek|environmentální statek]], popř. hypotetickou ochotu přijímat kompenzaci (''WTA = willingness to accept'') za jeho poškození. <ref name="Úvod do ekonomiky">ŠAUER, Petr a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, 1. vydání, Praha, VŠE 1997</ref>


== Použití ==
Metoda podmíněného hodnocení pracuje s informacemi z tzv. hypotetických trhů a usiluje o nalezení hodnoty těch statků, pro které neexistuje reálný ani zástupný trh (např. výhled po krajině).&nbsp;<ref name="Kapitoly z environmentální">ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref> Jedná se tedy o „zjišťování toho, jak by se lidé chovali, kdyby si mohli určitý produkt koupit na trhu, resp. o predikci skutečného chování na základě výroku o hypotetickém chování“.&nbsp;<ref name="Kritický pohled">URBAN, Jan: Kritický pohled na metodu podmíněného hodnocení: Teorie plánovaného chování, Centrum pro otázky životního prostředí UK, citace 21. 4. 2010, URL: http://www.czp.cuni.cz/ekonomie/Letskola/urban_kriticky_pohled_na_cvm.pdf</ref> Metoda podmíněného hodnocení vychází z neoklasické ekonomie a ekonomie blahobytu <ref name="Validita">URBAN, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Validita a reliabilita mechanismu metody podmíněného hodnocení: 2 empirické aplikace v oblasti pracovních rizik. Příspěvek přijat na Konferenci UK v Praze Fakulty sociálních věd a Filosofické fakulty „Střední Evropa v Unii a Unie ve střední Evropě“, Praha, 20. – 21. říjen 2007 IN http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/abstrakty-urban-scasny.doc</ref> a je řazena mezi [[Metody vyjádřených preferencí|metody vyjádřených preferencí]] (''stated preferences'').&nbsp;<ref name="Kapitoly z ekonomie">DVOŘÁK, Antonín a kol.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, VŠE 2007</ref>


Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [[ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí]] v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků. [2]
== Použití  ==


== Postup ==
Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [ekonomické škody]] ze znehodnocování životního prostředí v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků.&nbsp;<ref name="Kapitoly z environmentální">ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref>
 
== Postup ==


Při praktické aplikaci metody podmíněného hodnocení je nutné nejprve vytvořit dotazník, poté realizovat dotazníkové šetření a nakonec interpretovat výsledky. Používaný dotazník má obvykle tři základní části:  
Při praktické aplikaci metody podmíněného hodnocení je nutné nejprve vytvořit dotazník, poté realizovat dotazníkové šetření a nakonec interpretovat výsledky. Používaný dotazník má obvykle tři základní části:  


#popis [[Environmentální statek|environmentálního statku]], resp. nějaké zkoumané situace;  
#popis environmentálního statku, resp. nějaké zkoumané situace;  
#otázky na zjištění ochoty platit, popř. ochoty přijímat kompenzaci za změnu kvality či množství [[Environmentální statek|environmentálního statku]] (existují různé [[techniky dotazování]] např. otevřená otázka, platební karta, licitační hra či dichotomická volba, přičemž svoji důležitost zde hraje i tzv. zvolený [[platební prostředek]]);  
#otázky na zjištění ochoty platit, popř. ochoty přijímat kompenzaci za změnu kvality či množství environmentálního statku (existují různé [[Techniky dotazování|techniky dotazování]] např. otevřená otázka, platební karta, licitační hra či dichotomická volba, přičemž svoji důležitost zde hraje i tzv. zvolený [[Platební prostředek|platební prostředek]]);  
#otázky na určení socio-ekonomických charakteristik respondenta (např. věk, vzdělání, příjmy, názory a postoje respondenta apod.). [5]
#otázky na určení socio-ekonomických charakteristik respondenta (např. věk, vzdělání, příjmy, názory a postoje respondenta apod.). <ref name="Kapitoly z ekonomie">DVOŘÁK, Antonín a kol.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, VŠE 2007</ref>


Podrobnější popis postupu aplikace metody podmíněného hodnocení lze nalézt např. v práci Boylea (2003) [6], popř. v textu Melichara a kol. (2008) [7].
Podrobnější popis postupu aplikace metody podmíněného hodnocení lze nalézt např. v práci Boylea (2003), popř. v textu Melichara a kol. (2008). <ref name="Peněžní hodnocení">MELICHAR, Jan a kol.: Peněžní hodnocení rekreačních a estetických funkcí lesních ekosystémů v České republice, redakčně upravená závěrečná zpráva projektu výzkumu a vývoje č. 1R56014, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2008, str. 20 – 27 URL: http://mze-vyzkum-infobanka.cz/DownloadFile/2441.aspx</ref>


== Aplikace metody ==
== Aplikace metody ==


První praktická aplikace metody podmíněného hodnocení byla uskutečněna R. K. Davisem roku 1963 v USA, který se pomocí ní snažil nalézt hodnotu, kterou přisuzují lidé rekreaci v lesích v Maine. [8] Dále byla aplikována např. A. Randallem a kol., jenž zjišťoval ochotu lidí platit za zlepšení vyhlídky do krajiny. [9]
První praktická aplikace metody podmíněného hodnocení byla uskutečněna R. K. Davisem roku 1963 v USA, který se pomocí ní snažil nalézt hodnotu, kterou přisuzují lidé rekreaci v lesích v Maine. Dále byla aplikována např. A. Randallem a kol., jenž zjišťoval ochotu lidí platit za zlepšení vyhlídky do krajiny. <ref name="Bidding">RANDALL, A. et al.: Bidding Games for Valuation of Aesthetic Environmental Improvements, Journal of Environmental Economics and Management, 1: pp. 132-149, 1974 IN Department of Environment &amp; Climate Change NSW, URL: http://npws.nsw.gov.au/envalueapp/studydetail.asp?id_study=90</ref>


Doposud byla metoda podmíněného hodnocení využita v několika tisících studií ve více než 50 zemích světa. Tyto studie např. zjišťovaly ochotu platit za zlepšení kvality ovzduší a vody, za zachování deštných pralesů a ohrožených živočišných druhů nebo za zvýšení dopravní a potravinové bezpečnosti apod. [10] Detailnější popis jednotlivých praktických aplikací metody podmíněného hodnocení je možné najít např. v práci Carsona (1995) [11] nebo v publikaci Smitha (2004) [12], popř. v kanadské databázi odborných studií. [13]
Doposud byla metoda podmíněného hodnocení využita v několika tisících studií ve více než 50 zemích světa. Tyto studie např. zjišťovaly ochotu platit za zlepšení kvality ovzduší a vody, za zachování deštných pralesů a ohrožených živočišných druhů nebo za zvýšení dopravní a potravinové bezpečnosti apod. <ref name="Resources">CARSON R. T.: Resources and Environment: Contingent Valuation, Elsevier Science Ltd., 2001 IN International Encyclopedia of the Social &amp; Behavioral Science, URL: http://www.econ.ucsd.edu/~rcarson/papers/CV01.pdf</ref> Detailnější popis jednotlivých praktických aplikací metody podmíněného hodnocení je možné najít např. v práci Carsona (1995)&nbsp;nebo v publikaci Smitha (2004), popř. v kanadské databázi odborných studií.  


<br>'''Aplikace metody v České republice'''  
'''Aplikace metody v České republice'''  


V České republice byla metoda podmíněného hodnocení poprvé aplikována v 90. letech minulého století. Pomocí této metody byla např. zjišťována ochota platit za snížení rizika záplav [14] nebo ochota platit za snížení rizika respiračních onemocnění u dětí [15] či ochota platit za snížení rizika úmrtí. [16] Další aplikace této metody, které proběhly v České republice včetně jejich výsledků, je možné najít v práci Melichara a Ščasného. [17]
V České republice byla metoda podmíněného hodnocení poprvé aplikována v 90. letech minulého století. Pomocí této metody byla např. zjišťována ochota platit za snížení rizika záplav <ref name="Vyjádření užitku">ŠAUER, Petr a kol.: Vyjádření užitku přírodního statku metodou podmíněného hodnocení: případ snížení rizika záplav, Praha, VŠE IN Politická ekonomie 3/1998</ref> nebo ochota platit za snížení rizika respiračních onemocnění u dětí <ref name="Hodnocení">BRAUN KOHLOVÁ, Markéta a kol.: Hodnocení vybraných dopadů na zdraví dětí, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2005, URL: http://www.czp.cuni.cz/Ekonomie/ocen_konf/MBK.pdf</ref> či ochota platit za snížení rizika úmrtí. <ref name="Jaká je cena">ŠČASNÝ, Milan a kol.: Jaká je cena lidského života? VSL pro Českou republiku, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2005, URL: http://www.czp.cuni.cz/Ekonomie/ocen_konf/Scasny_WTP.pdf</ref> Další aplikace této metody, které proběhly v České republice včetně jejich výsledků, je možné najít v práci Melichara a Ščasného. <ref name="Introduction">MELICHAR, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Introduction to Non-Market Valuation Methods and Critical Review of Their Application in the Czech Republic, pp. 79-80 and pp. 83-87, URL: http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/4646</ref>


== Problémy metody ==
== Problémy metody ==


Metoda podmíněného hodnocení je velmi diskutovanou metodou. Někteří odborníci ji zcela odmítají, a to především díky její hypotetičnosti. Největším problémem této metody je, že při její praktické aplikaci může dojít k různým druhům zkreslení, které mohou vést ke značnému odchýlení od skutečného ocenění. Nejčastěji jsou uváděna následující zkreslení:  
Metoda podmíněného hodnocení je velmi diskutovanou metodou. Někteří odborníci ji zcela odmítají, a to především díky její hypotetičnosti. Největším problémem této metody je, že při její praktické aplikaci může dojít k různým druhům zkreslení, které mohou vést ke značnému odchýlení od skutečného ocenění. Nejčastěji jsou uváděna následující zkreslení:  
Řádek 36: Řádek 38:
#strategické zkreslení – respondent záměrně nadhodnocuje, popř. podhodnocuje svoji ochotu platit, aby dosáhl nějakého svého cíle;  
#strategické zkreslení – respondent záměrně nadhodnocuje, popř. podhodnocuje svoji ochotu platit, aby dosáhl nějakého svého cíle;  
#informační zkreslení – respondentovi je zkoumaná situace popsána nepravdivě, neúplně či chybně;  
#informační zkreslení – respondentovi je zkoumaná situace popsána nepravdivě, neúplně či chybně;  
#přecenění dílčího problému v danou chvíli – respondent přecení svoji ochotu platit, jelikož si neuvědomí celý rozsah daného problému. [2]
#přecenění dílčího problému v danou chvíli – respondent přecení svoji ochotu platit, jelikož si neuvědomí celý rozsah daného problému. <ref name="Kapitoly z environmentální">ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref>
 
Jinými problémy metody podmíněného hodnocení jsou např. rozdílně vycházející ochota platit a ochota přijímat kompenzaci<ref name="Měření úrovně zdraví">VOLFOVÁ, Julie: Měření úrovně zdraví a ekonomické efektivnosti zdravotní péče v ČR jako významný vstup pro další ekonomické analýzy, Technická univerzita v Liberci, URL: http://centrum-sanace.cs.cas.cz/.download/tmp.cIoJ84X/upload-Volfova_HealthMetrics.doc</ref>, tzv. protestní odpovědi, extrémní odpovědi v případě použití otevřené otázky, odlišné ochoty platit při použití různých prvních nabízených částek u licitační hry<ref name="Kapitoly z ekonomie">DVOŘÁK, Antonín a kol.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, VŠE 2007</ref>, rozdílné ochoty platit při použití různých škál v platební tabulce, zkreslení v případě nevhodně zvoleného platebního prostředku<ref name="Kapitoly z environmentální">ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref> apod.
 
Více k problémům metody podmíněného hodnocení je možné nalézt např. v práci Scotta (1965), popř. v práci Batea (1994) či v textu Diamonda a Hausmana (1994).
 
== Související zmiňované práce  ==


Více k problémům metody podmíněného hodnocení je možné nalézt např. v práci Scotta (1965) [18], popř. v práci Batea (1994) [19] či v textu Diamonda a Hausmana (1994). [20]
*BOYLE, K. J.: The Contingent Valuation in Practice. IN: CHAMP, P. A., BOYLE, K. J., BROWN, T. C. (eds.): A Primer on Nonmarket Valuation, London, Kluwer Academic Publishers 2003
*DAVIS, Robert Kenneth: The Value of Outdoor Recreation: An Economic Study of the Maine Woods, Harvard University 1963
*CARSON R. T. et al.: A Bibliography of Contingent Valuation Studies and Papers, Natural Resource Damage Assessment, Inc., La Jolla, CA 1995
*SMITH, V. K.: Fifty Years of Contingent Valuation. IN TIETENBERG, T., FOLMER, H. (eds.): The International Yearbook of Environmental and Resource Economics 2004/2005, A Survey of Current Issues, Cheltenham &amp;amp; Northampton: Edward Elgar 2004
*Kanadská databáze odborných studií EVRI, URL: [http://www.evri.ca http://www.evri.ca]  
*SCOTT, A.: The Valuation of Game Resources: Some Theoretical Aspects, Canadian Fisheries Report, iv, Department of Fisheries of Canada, Ottawa, Ontario, 1965
*BATE, R.: Pick a Number: A Critique of Contingent Valuation Method and its Applications in Public Policy, Environmental Studies Program, Competitive Enterprise Institute 1994, URL: [http://cei.org/pdf/4652.pdf http://cei.org/pdf/4652.pdf]  
*DIAMOND, P. A. and HAUSMAN, J. A.: Contingent Valuation: Is Some Number Better than No Number?, The Journal of Economic Perspectives, volume 8, no. 4, autumn 1994, pp. 45-64


== Zdroje ==
== Zdroje ==


[1] ŠAUER, Petr a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, 1. vydání, Praha, VŠE 1997
<references />
[2] ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007
 
[3] URBAN, Jan: Kritický pohled na metodu podmíněného hodnocení: Teorie plánovaného chování, Centrum pro otázky životního prostředí UK, citace 21. 4. 2010, URL: http://www.czp.cuni.cz/ekonomie/Letskola/urban_kriticky_pohled_na_cvm.pdf
== Externí odkazy  ==
[4] URBAN, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Validita a reliabilita mechanismu metody podmíněného hodnocení: 2 empirické aplikace v oblasti pracovních rizik. Příspěvek přijat na Konferenci UK v Praze Fakulty sociálních věd a Filosofické fakulty „Střední Evropa v Unii a Unie ve střední Evropě“, Praha, 20. – 21. říjen 2007 IN
http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/abstrakty-urban-scasny.doc
[5] DVOŘÁK, Antonín a kol.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, VŠE 2007
[6] BOYLE, K. J.: The Contingent Valuation in Practice. IN: CHAMP, P. A., BOYLE, K. J.,
BROWN, T. C. (eds.): A Primer on Nonmarket Valuation, London, Kluwer Academic Publishers 2003
[7] MELICHAR, Jan a kol.: Peněžní hodnocení rekreačních a estetických funkcí lesních ekosystémů v České republice, redakčně upravená závěrečná zpráva projektu výzkumu a vývoje č. 1R56014, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2008, str. 20 – 27
URL: http://mze-vyzkum-infobanka.cz/DownloadFile/2441.aspx
[8] DAVIS, Robert Kenneth: The Value of Outdoor Recreation: An Economic Study of the Maine Woods, Harvard University 1963
[9] RANDALL, A. et al.: Bidding Games for Valuation of Aesthetic Environmental Improvements, Journal of Environmental Economics and Management, 1: pp. 132-149, 1974
IN Department of Environment & Climate Change NSW, URL: http://npws.nsw.gov.au/envalueapp/studydetail.asp?id_study=90
[10] CARSON R. T.: Resources and Environment: Contingent Valuation, Elsevier Science Ltd., 2001 IN International Encyclopedia of the Social & Behavioral Science, URL: http://www.econ.ucsd.edu/~rcarson/papers/CV01.pdf
[11] CARSON R. T. et al.: A Bibliography of Contingent Valuation Studies and Papers, Natural Resource Damage Assessment, Inc., La Jolla, CA 1995
[12] SMITH, V. K.: Fifty Years of Contingent Valuation. IN TIETENBERG, T., FOLMER, H. (eds.): The International Yearbook of Environmental and Resource Economics 2004/2005, A Survey of Current Issues, Cheltenham & Northampton: Edward Elgar 2004
[13] Kanadská databáze odborných studií EVRI, URL: www.evri.ca
[14] ŠAUER, Petr a kol.: Vyjádření užitku přírodního statku metodou podmíněného hodnocení: případ snížení rizika záplav, Praha, VŠE IN Politická ekonomie 3/1998
[15] BRAUN KOHLOVÁ, Markéta a kol.: Hodnocení vybraných dopadů na zdraví dětí, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2005, URL:
http://www.czp.cuni.cz/Ekonomie/ocen_konf/MBK.pdf
[16] ŠČASNÝ, Milan a kol.: Jaká je cena lidského života? VSL pro Českou republiku, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2005, URL: http://www.czp.cuni.cz/Ekonomie/ocen_konf/Scasny_WTP.pdf
[17] MELICHAR, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Introduction to Non-Market Valuation Methods
and Critical Review of Their Application in the Czech Republic, pp. 79-80 and pp. 83-87, URL: http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/4646
[18] SCOTT, A.: The Valuation of Game Resources: Some Theoretical Aspects, Canadian
Fisheries Report, iv, Department of Fisheries of Canada, Ottawa, Ontario, 1965
[19] BATE, R.: Pick a Number: A Critique of Contingent Valuation Method and its Applications in Public Policy, Environmental Studies Program, Competitive Enterprise Institute 1994, URL: http://cei.org/pdf/4652.pdf
[20] DIAMOND, P. A. and HAUSMAN, J. A.: Contingent Valuation: Is Some Number Better than No Number?, The Journal of Economic Perspectives, volume 8, no. 4, autumn 1994, pp. 45-64


== Externí odkazy ==
http://en.wikipedia.org/wiki/Contingent_valuation
http://en.wikipedia.org/wiki/Contingent_valuation
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]

Aktuální verze z 22. 5. 2016, 21:27

Tento článek je součástí práce studentů VŠE ve školním roce 2009/10.

Upozornění pro tvůrce stránek - sledujte diskusní stránku k tomuto článku - tam naleznete připomínky pedagogů.

.



Definice[editovat | editovat zdroj]

Metoda podmíněného hodnocení (CVM = contingent valuation method) je jednou z metod mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků, která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje u respondentů hypotetickou ochotu platit (WTP = willingness to pay) za nějaký environmentální statek, popř. hypotetickou ochotu přijímat kompenzaci (WTA = willingness to accept) za jeho poškození. [1]

Metoda podmíněného hodnocení pracuje s informacemi z tzv. hypotetických trhů a usiluje o nalezení hodnoty těch statků, pro které neexistuje reálný ani zástupný trh (např. výhled po krajině). [2] Jedná se tedy o „zjišťování toho, jak by se lidé chovali, kdyby si mohli určitý produkt koupit na trhu, resp. o predikci skutečného chování na základě výroku o hypotetickém chování“. [3] Metoda podmíněného hodnocení vychází z neoklasické ekonomie a ekonomie blahobytu [4] a je řazena mezi metody vyjádřených preferencí (stated preferences). [5]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro analýzu nákladů a přínosů (CBA = cost-benefit analysis) veřejných projektů na ochranu životního prostředí. Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [ekonomické škody]] ze znehodnocování životního prostředí v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků. [2]

Postup[editovat | editovat zdroj]

Při praktické aplikaci metody podmíněného hodnocení je nutné nejprve vytvořit dotazník, poté realizovat dotazníkové šetření a nakonec interpretovat výsledky. Používaný dotazník má obvykle tři základní části:

  1. popis environmentálního statku, resp. nějaké zkoumané situace;
  2. otázky na zjištění ochoty platit, popř. ochoty přijímat kompenzaci za změnu kvality či množství environmentálního statku (existují různé techniky dotazování např. otevřená otázka, platební karta, licitační hra či dichotomická volba, přičemž svoji důležitost zde hraje i tzv. zvolený platební prostředek);
  3. otázky na určení socio-ekonomických charakteristik respondenta (např. věk, vzdělání, příjmy, názory a postoje respondenta apod.). [5]

Podrobnější popis postupu aplikace metody podmíněného hodnocení lze nalézt např. v práci Boylea (2003), popř. v textu Melichara a kol. (2008). [6]

Aplikace metody[editovat | editovat zdroj]

První praktická aplikace metody podmíněného hodnocení byla uskutečněna R. K. Davisem roku 1963 v USA, který se pomocí ní snažil nalézt hodnotu, kterou přisuzují lidé rekreaci v lesích v Maine. Dále byla aplikována např. A. Randallem a kol., jenž zjišťoval ochotu lidí platit za zlepšení vyhlídky do krajiny. [7]

Doposud byla metoda podmíněného hodnocení využita v několika tisících studií ve více než 50 zemích světa. Tyto studie např. zjišťovaly ochotu platit za zlepšení kvality ovzduší a vody, za zachování deštných pralesů a ohrožených živočišných druhů nebo za zvýšení dopravní a potravinové bezpečnosti apod. [8] Detailnější popis jednotlivých praktických aplikací metody podmíněného hodnocení je možné najít např. v práci Carsona (1995) nebo v publikaci Smitha (2004), popř. v kanadské databázi odborných studií.

Aplikace metody v České republice

V České republice byla metoda podmíněného hodnocení poprvé aplikována v 90. letech minulého století. Pomocí této metody byla např. zjišťována ochota platit za snížení rizika záplav [9] nebo ochota platit za snížení rizika respiračních onemocnění u dětí [10] či ochota platit za snížení rizika úmrtí. [11] Další aplikace této metody, které proběhly v České republice včetně jejich výsledků, je možné najít v práci Melichara a Ščasného. [12]

Problémy metody[editovat | editovat zdroj]

Metoda podmíněného hodnocení je velmi diskutovanou metodou. Někteří odborníci ji zcela odmítají, a to především díky její hypotetičnosti. Největším problémem této metody je, že při její praktické aplikaci může dojít k různým druhům zkreslení, které mohou vést ke značnému odchýlení od skutečného ocenění. Nejčastěji jsou uváděna následující zkreslení:

  1. hypotetické zkreslení, které plyne ze skutečnosti, že respondent reálně nevynakládá své zdroje a nebere v úvahu své rozpočtové omezení;
  2. strategické zkreslení – respondent záměrně nadhodnocuje, popř. podhodnocuje svoji ochotu platit, aby dosáhl nějakého svého cíle;
  3. informační zkreslení – respondentovi je zkoumaná situace popsána nepravdivě, neúplně či chybně;
  4. přecenění dílčího problému v danou chvíli – respondent přecení svoji ochotu platit, jelikož si neuvědomí celý rozsah daného problému. [2]

Jinými problémy metody podmíněného hodnocení jsou např. rozdílně vycházející ochota platit a ochota přijímat kompenzaci[13], tzv. protestní odpovědi, extrémní odpovědi v případě použití otevřené otázky, odlišné ochoty platit při použití různých prvních nabízených částek u licitační hry[5], rozdílné ochoty platit při použití různých škál v platební tabulce, zkreslení v případě nevhodně zvoleného platebního prostředku[2] apod.

Více k problémům metody podmíněného hodnocení je možné nalézt např. v práci Scotta (1965), popř. v práci Batea (1994) či v textu Diamonda a Hausmana (1994).

Související zmiňované práce[editovat | editovat zdroj]

  • BOYLE, K. J.: The Contingent Valuation in Practice. IN: CHAMP, P. A., BOYLE, K. J., BROWN, T. C. (eds.): A Primer on Nonmarket Valuation, London, Kluwer Academic Publishers 2003
  • DAVIS, Robert Kenneth: The Value of Outdoor Recreation: An Economic Study of the Maine Woods, Harvard University 1963
  • CARSON R. T. et al.: A Bibliography of Contingent Valuation Studies and Papers, Natural Resource Damage Assessment, Inc., La Jolla, CA 1995
  • SMITH, V. K.: Fifty Years of Contingent Valuation. IN TIETENBERG, T., FOLMER, H. (eds.): The International Yearbook of Environmental and Resource Economics 2004/2005, A Survey of Current Issues, Cheltenham &amp; Northampton: Edward Elgar 2004
  • Kanadská databáze odborných studií EVRI, URL: http://www.evri.ca
  • SCOTT, A.: The Valuation of Game Resources: Some Theoretical Aspects, Canadian Fisheries Report, iv, Department of Fisheries of Canada, Ottawa, Ontario, 1965
  • BATE, R.: Pick a Number: A Critique of Contingent Valuation Method and its Applications in Public Policy, Environmental Studies Program, Competitive Enterprise Institute 1994, URL: http://cei.org/pdf/4652.pdf
  • DIAMOND, P. A. and HAUSMAN, J. A.: Contingent Valuation: Is Some Number Better than No Number?, The Journal of Economic Perspectives, volume 8, no. 4, autumn 1994, pp. 45-64

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ŠAUER, Petr a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, 1. vydání, Praha, VŠE 1997
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007
  3. ↑ URBAN, Jan: Kritický pohled na metodu podmíněného hodnocení: Teorie plánovaného chování, Centrum pro otázky životního prostředí UK, citace 21. 4. 2010, URL: http://www.czp.cuni.cz/ekonomie/Letskola/urban_kriticky_pohled_na_cvm.pdf
  4. ↑ URBAN, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Validita a reliabilita mechanismu metody podmíněného hodnocení: 2 empirické aplikace v oblasti pracovních rizik. Příspěvek přijat na Konferenci UK v Praze Fakulty sociálních věd a Filosofické fakulty „Střední Evropa v Unii a Unie ve střední Evropě“, Praha, 20. – 21. říjen 2007 IN http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/abstrakty-urban-scasny.doc
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 DVOŘÁK, Antonín a kol.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, VŠE 2007
  6. ↑ MELICHAR, Jan a kol.: Peněžní hodnocení rekreačních a estetických funkcí lesních ekosystémů v České republice, redakčně upravená závěrečná zpráva projektu výzkumu a vývoje č. 1R56014, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2008, str. 20 – 27 URL: http://mze-vyzkum-infobanka.cz/DownloadFile/2441.aspx
  7. ↑ RANDALL, A. et al.: Bidding Games for Valuation of Aesthetic Environmental Improvements, Journal of Environmental Economics and Management, 1: pp. 132-149, 1974 IN Department of Environment & Climate Change NSW, URL: http://npws.nsw.gov.au/envalueapp/studydetail.asp?id_study=90
  8. ↑ CARSON R. T.: Resources and Environment: Contingent Valuation, Elsevier Science Ltd., 2001 IN International Encyclopedia of the Social & Behavioral Science, URL: http://www.econ.ucsd.edu/~rcarson/papers/CV01.pdf
  9. ↑ ŠAUER, Petr a kol.: Vyjádření užitku přírodního statku metodou podmíněného hodnocení: případ snížení rizika záplav, Praha, VŠE IN Politická ekonomie 3/1998
  10. ↑ BRAUN KOHLOVÁ, Markéta a kol.: Hodnocení vybraných dopadů na zdraví dětí, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2005, URL: http://www.czp.cuni.cz/Ekonomie/ocen_konf/MBK.pdf
  11. ↑ ŠČASNÝ, Milan a kol.: Jaká je cena lidského života? VSL pro Českou republiku, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2005, URL: http://www.czp.cuni.cz/Ekonomie/ocen_konf/Scasny_WTP.pdf
  12. ↑ MELICHAR, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Introduction to Non-Market Valuation Methods and Critical Review of Their Application in the Czech Republic, pp. 79-80 and pp. 83-87, URL: http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/4646
  13. ↑ VOLFOVÁ, Julie: Měření úrovně zdraví a ekonomické efektivnosti zdravotní péče v ČR jako významný vstup pro další ekonomické analýzy, Technická univerzita v Liberci, URL: http://centrum-sanace.cs.cas.cz/.download/tmp.cIoJ84X/upload-Volfova_HealthMetrics.doc

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://en.wikipedia.org/wiki/Contingent_valuation

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metoda_podmíněného_hodnocení&oldid=17171“