Trofická struktura: Porovnání verzí
m (ref) |
|||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Trofická struktura''' je organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Trofie trofickými] úrovněmi.<ref name="b">Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997</ref> | |||
==Úvod== | ==Úvod== | ||
Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy) | Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy) | ||
Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci] (některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků), které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin. | Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci](některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků)<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref>, které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin. | ||
==Model trofické struktury== | ==Model trofické struktury== | ||
Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)<ref name="a">www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref> je využita [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními]fotosyntetizujícími organismy, neboli [[primárními producenty]] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)<ref name="a" | Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)<ref name="a">www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref> je využita [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními]fotosyntetizujícími organismy, neboli [[primárními producenty]] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)<ref name="a" /> uloží do svých těl - [[sekundární produkce|produkce sekundární]]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%)<ref name="a" /> – sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný (zajišťovaný pestrou škálou rozkladačů [http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozklada%C4%8D dekompozitorů]), který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje primárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=373 fotické zóny]<ref name="b" />. Zcela specifickým systémem jsou hlubiny oceánů v okolí tzv. [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_ku%C5%99%C3%A1k černých kuřáků], kde dochází k výronům horké, minerálními látkami bohaté vody a primární produkci zde zajišťují [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chemotrofie chemotrofní] bakterie. Tento ekosystém tedy nevyužívá sluneční energii narozdíl od předchozího příkladu ani druhotně. | ||
==Osud energie ve společenstvu== | ==Osud energie ve společenstvu== | ||
Na každém stupni dochází ke ztrátám energie, ať už v podobě nevyužité odumřelé masy a exkrementů nebo ve formě vyzářeného tepla, které se uvolňuje při činnosti živočichů. Jeden joule získaný např. herbivorním živočichem může být zabudován do jeho těla, nestrávený vyloučen s výkaly živočicha, vyzářen do okolí ve formě tepla. V prvním případě může později přejít do těla masožravce a po jeho uhynutí je využit rozkladači. Nakonec však vždy opustí trofické společenstvo ve formě tepla<ref name="b" | Na každém stupni dochází ke ztrátám energie, ať už v podobě nevyužité odumřelé masy a exkrementů nebo ve formě vyzářeného tepla, které se uvolňuje při činnosti živočichů. Jeden joule získaný např. herbivorním živočichem může být zabudován do jeho těla, nestrávený vyloučen s výkaly živočicha, vyzářen do okolí ve formě tepla. V prvním případě může později přejít do těla masožravce a po jeho uhynutí je využit rozkladači. Nakonec však vždy opustí trofické společenstvo ve formě tepla<ref name="b" />. | ||
Trofická pyramida'''<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref> [[Soubor:image004.jpg]] | Trofická pyramida'''<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref> [[Soubor:image004.jpg]] | ||
==Odkazy== | |||
=== Zdroje === | |||
<references/> | <references/> | ||
=== Témata === | |||
== | *[[Primární produkce]] | ||
*[[Sekundární produkce]] | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm | |||
*http://en.wikipedia.org/wiki/Trophic_level | |||
*http://www.palaeos.org/Trophic_structure | |||
*http://www.deer.rr.ualberta.ca/library/guild/trophic_structure.htm | |||
*http://en.wikipedia.org/wiki/Raymond_Lindeman | |||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
*Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997 | |||
Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997 | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Biosféra]] | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | |||
Aktuální verze z 2. 3. 2019, 06:46
Trofická struktura je organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými trofickými úrovněmi.[1]
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy) Každý typ ekosystému je protkán různorodými potravními řetězci(některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků)[2], které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin.
Model trofické struktury[editovat | editovat zdroj]
Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)[3] je využita autotrofnímifotosyntetizujícími organismy, neboli primárními producenty a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)[3] uloží do svých těl - produkce sekundární. Herbivorní heterotrofní organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%)[3] – sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný (zajišťovaný pestrou škálou rozkladačů dekompozitorů), který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje primárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní fotické zóny[1]. Zcela specifickým systémem jsou hlubiny oceánů v okolí tzv. černých kuřáků, kde dochází k výronům horké, minerálními látkami bohaté vody a primární produkci zde zajišťují chemotrofní bakterie. Tento ekosystém tedy nevyužívá sluneční energii narozdíl od předchozího příkladu ani druhotně.
Osud energie ve společenstvu[editovat | editovat zdroj]
Na každém stupni dochází ke ztrátám energie, ať už v podobě nevyužité odumřelé masy a exkrementů nebo ve formě vyzářeného tepla, které se uvolňuje při činnosti živočichů. Jeden joule získaný např. herbivorním živočichem může být zabudován do jeho těla, nestrávený vyloučen s výkaly živočicha, vyzářen do okolí ve formě tepla. V prvním případě může později přejít do těla masožravce a po jeho uhynutí je využit rozkladači. Nakonec však vždy opustí trofické společenstvo ve formě tepla[1].
Trofická pyramida[4] 
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997
- ↑ http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
- ↑ 3,0 3,1 3,2 www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc
- ↑ http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
Témata[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
- http://en.wikipedia.org/wiki/Trophic_level
- http://www.palaeos.org/Trophic_structure
- http://www.deer.rr.ualberta.ca/library/guild/trophic_structure.htm
- http://en.wikipedia.org/wiki/Raymond_Lindeman
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997