Tatranský národní park: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (added Category:Ochrana přírody a životního prostředí using HotCat) |
||
(Není zobrazeno 50 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:tatry_plesa.jpg|thumb|right|Rysy]] | |||
[[Soubor:Tatry.jpg|thumb|right|Tatry]] | |||
Tatranský národní park byl '''vyhlášen''' zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "''Tatranskom národnom parku''" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | |||
{{wikipedia cs}} | |||
{{wikipedia sk|Tatranský národný park}} | |||
Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy [[Natura 2000]]. | |||
Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra ([[MAB]]).<ref name="MAB">*http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html/</ref> | |||
Tatranský národní park | == Poloha == | ||
[[Soubor:tanap.gif|left|logo]]Tatranský národní park, jeden z devíti [[wikipedia:cs:národní park|národních parků]] [[wikipedia:cs:Slovensko|Slovenské republiky]], se nachází v severní části Slovenska. Je '''nejstarším národním parkem Slovenska'''. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - [[wikipedia:cs:Gerlachovský štít|''Gerlachovským štítem'']] (2655 m.n.m.).<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> Tatry se skládají ze dvou podcelků: [[wikipedia:cs:Východní Tatry|'''Východních''']] Tater a [[wikipedia:cs:Západní Tatry|'''Západních''']] Tater. Východní Tatry se dělí na ''Vysoké Tatry'' a ''Belianské Tatry''.<ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref> Území národního parku tvoří 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. <ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | |||
Ochranářsky nejhodnotnější částí území je více než 55km dlouhý a 17km široký geomorfologický celek [[wikipedia:cs:Tatry|Tatry]], <ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref> nejvíce ceněna je síť [[maloplošná chráněná území|maloplošných chráněných území]], která tvoří cca 50 % z území parku.<ref name="maloplosky">*http://www.ioutdoor.cz/aktuality/novinky-odjinud/tatransky-narodni-park-slavi-60-vyroci</ref> | |||
[[ | |||
Tatranský národní park | Tatranský národní park sousedí na severu s polským [[wikipedia:sk:Tatrzański Park Narodowy|'''Tatrzaňskim parkom narodowym''']], s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | ||
== Geologické poměry == | == Geologické poměry == | ||
Geologická stavba území je velmi pestrá. Dají se rozlišit tři hlavní stavební jedotky: krystalinické jádro, sedimentární obal a flyšová výplň přilehlých sníženin. | Geologická stavba území je velmi pestrá. Dají se rozlišit tři hlavní stavební jedotky: krystalinické jádro, sedimentární obal a flyšová výplň přilehlých sníženin.<ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref> | ||
Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely '''ledovce''', které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely [[wikipedia:cs:ledovec|'''ledovce''']], které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné [[wikipedia:cs:moréna|morény]] hradící jezera (Štrbské pleso), ale i [[wikipedia:cs:pleso|plesa]] v [[wikipedia:cs:kar|karech]] či pánvích – celkem více než 100 ples.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | ||
== Fauna == | == Fauna == | ||
[[Soubor:kamzik_horsky.jpg|thumb|right|Kamzík horský]]Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské '''horské fauny'''. Žije tu více [[wikipedia:cs:Endemit|endemických druhů]]. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhy savců. Nejznámějšími a nejtypičtějšími '''druhy Tater''' jsou [[wikipedia:cs:kamzík horský|kamzík horský]] tatranský (''Rupicapra rupicapra tatrica''), [[wikipedia:cs:svišť horský|svišť horský]] tatranský (''Marmota marmota latirostris'') a [[wikipedia:cs:orel skalní|orel skalní]] (''Aquila chrysaëtos''). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou [[wikipedia:cs:medvěd hnědý|medvěd hnědý]] (''Ursus arctos''), [[wikipedia:cs:rys ostrovid|rys ostrovid]] (''Lynx lynx''), [[wikipedia:cs:vlk obecný|vlk obecný]] (''Canis lupus''), [[wikipedia:cs:tetřev hlušec|tetřev hlušec]] (''Tetrao urogallus''), [[wikipedia:cs:vydra říční|vydra říční]] (''Lutra lutra'') a další. | [[Soubor:kamzik_horsky.jpg|thumb|right|Kamzík horský]]Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské '''horské fauny'''. Žije tu více zakarpatských [[wikipedia:cs:Endemit|endemických druhů]]. Přesný počet [[wikipedia:cs:bezobratlí|bezobratlých]] není dodnes znám. [[wikipedia:cs:obratlovci|Obratlovci]] jsou zastoupeni 11 druhy [[wikipedia:cs:ryby|ryb]], 6 druhy [[wikipedia:cs:obojživelníci|obojživelníků]], 5 druhy [[wikipedia:cs:plazi|plazů]], 102 druhy hnízdních [[wikipedia:cs:ptáci|ptáků]] a 14 druhy [[wikipedia:cs:savci|savců]]. | ||
Nejznámějšími a nejtypičtějšími '''druhy Tater''' jsou [[wikipedia:cs:kamzík horský|kamzík horský]] tatranský (''Rupicapra rupicapra tatrica''), [[wikipedia:cs:svišť horský|svišť horský]] tatranský (''Marmota marmota latirostris'') a [[wikipedia:cs:orel skalní|orel skalní]] (''Aquila chrysaëtos''). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou [[wikipedia:cs:medvěd hnědý|medvěd hnědý]] (''Ursus arctos''), [[wikipedia:cs:rys ostrovid|rys ostrovid]] (''Lynx lynx''), [[wikipedia:cs:vlk obecný|vlk obecný]] (''Canis lupus''), [[wikipedia:cs:tetřev hlušec|tetřev hlušec]] (''Tetrao urogallus''), [[wikipedia:cs:vydra říční|vydra říční]] (''Lutra lutra'') a další.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | |||
== Flóra == | == Flóra == | ||
[[Soubor: | [[Soubor:stracka.jpg|thumb|right|Stračka tatranská]]Z floristického hlediska představují Tatry skutečný klenot v celém karpatském oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení. | ||
K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (''Dianthus nitidus''), stračka tatranská (''Delphinium oxysepalum''),lomikámen tatranský (''Saxifraga wahlenbergii''). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (''Arctous alpina''), [[wikipedia:cs:ostřice|ostřice]] černohnědá ''Carex atrofusca'', zubatka poléhavá (''Sibbaldia procumbens''), [[wikipedia:cs:pryskyřník|pryskyřník]] trpasličí (''Ranunculus Pygmaeus''). | O bohatství území svědčí i '''počet cévnatých druhů''', který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství '''[[glaciální relikt|glaciálních reliktů]]'''. | ||
K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (''Dianthus nitidus''), stračka tatranská (''Delphinium oxysepalum''),lomikámen tatranský (''Saxifraga wahlenbergii''). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (''Arctous alpina''), [[wikipedia:cs:ostřice|ostřice]] černohnědá ''Carex atrofusca'', zubatka poléhavá (''Sibbaldia procumbens''), [[wikipedia:cs:pryskyřník|pryskyřník]] trpasličí (''Ranunculus Pygmaeus'').<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | |||
== Přírodní katastrofy == | == Přírodní katastrofy == | ||
V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy. | V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy. | ||
19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně. | |||
29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů. | 19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.<ref name="vichrice">*http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168</ref> | ||
29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.<ref name="pozar">*http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/08/050803_sk_tatry_1235.shtml</ref> | |||
Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin. | Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin. | ||
== | == Kulturně-výchovný význam a ochrana parku== | ||
< | Tatranský národní park je horská oblast, která slouží návštěvníkům především ke kulturně vzdělávacím a sportovním účelům. Především turistika a sportování však představují pro citlivý ekosystém zvýšená rizika narušení a poškození. Každý návštěvník parku je proto povinen dodržovat návštěvní řád dle všeobecně závazné vyhlášky Krajského úřadu v Prešově č. 1/1999<ref name="vyhlaska">*http://www.tanap.org/documents/43.html </ref>. Dozorem nad plněním vyhlášky jsou pověřeni členové stráže ochrany přírody a pracovníci Správy národního parku. | ||
=== Literatura === | |||
* Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. | |||
*Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. | |||
== | == Reference == | ||
<references/> | |||
== Související stránky == | |||
*[[Ochrana přírody]] | *[[Ochrana přírody]] | ||
*[[ | *[[Ochrana krajiny]] | ||
*[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] | *[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] | ||
*[[Natura 2000]] | *[[Natura 2000]] | ||
== Externí odkazy == | |||
{{wikipedia cs p|Tatry}} | |||
*[[Wikipedia: | {{wikipedia cs p|Vysoké Tatry}} | ||
*[ | *[[Wikipedia:pl:Tatrzański Park Narodowy (Polska)|Informace o TANAPu na polské Wikipedii]] | ||
*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html | *[http://www.spravatanap.org/ Oficiální stránky Správy TANAPu] | ||
*http:// | *[http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html TANAP na webu Tatry.org] | ||
*http://www.sopsr.sk/ | *[http://www.sopsr.sk/tatry/ Biosfereická rezervace Tatry na webu ŠOP SR] | ||
*[http://www.sopsr.sk/ Státní ochrana přírody Slovenské republiky] | |||
*[http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/udoli-ctyriceti-medvedu-aneb-jedinecny-dokument-o-divocine-v-tatrach Údolí 40 medvědů - článek na Ekolistu] | |||
*[http://www.tanap.org/ Web Tanap.org] | |||
{{jdl}} | |||
[[Kategorie:Biosféra]] | [[Kategorie:Biosféra]] | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | [[Kategorie:Ekologie]] | ||
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]] |
Aktuální verze z 25. 2. 2019, 16:10
Tatranský národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "Tatranskom národnom parku" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.[1] Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatranský národní park na české Wikipedii.
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatranský národný park na slovenské Wikipedii.
Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy Natura 2000.
Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra (MAB).[2]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Tatranský národní park, jeden z devíti národních parků Slovenské republiky, se nachází v severní části Slovenska. Je nejstarším národním parkem Slovenska. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.).[1] Tatry se skládají ze dvou podcelků: Východních Tater a Západních Tater. Východní Tatry se dělí na Vysoké Tatry a Belianské Tatry.[3] Území národního parku tvoří 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. [1]
Ochranářsky nejhodnotnější částí území je více než 55km dlouhý a 17km široký geomorfologický celek Tatry, [3] nejvíce ceněna je síť maloplošných chráněných území, která tvoří cca 50 % z území parku.[4]
Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.[1]
Geologické poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologická stavba území je velmi pestrá. Dají se rozlišit tři hlavní stavební jedotky: krystalinické jádro, sedimentární obal a flyšová výplň přilehlých sníženin.[3] Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely ledovce, které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.[1]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více zakarpatských endemických druhů. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhy savců.
Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík horský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica), svišť horský tatranský (Marmota marmota latirostris) a orel skalní (Aquila chrysaëtos). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), vydra říční (Lutra lutra) a další.[1]
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Z floristického hlediska představují Tatry skutečný klenot v celém karpatském oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení.
O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů.
K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (Dianthus nitidus), stračka tatranská (Delphinium oxysepalum),lomikámen tatranský (Saxifraga wahlenbergii). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (Arctous alpina), ostřice černohnědá Carex atrofusca, zubatka poléhavá (Sibbaldia procumbens), pryskyřník trpasličí (Ranunculus Pygmaeus).[1]
Přírodní katastrofy[editovat | editovat zdroj]
V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy.
19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.[5]
29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.[6]
Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.
Kulturně-výchovný význam a ochrana parku[editovat | editovat zdroj]
Tatranský národní park je horská oblast, která slouží návštěvníkům především ke kulturně vzdělávacím a sportovním účelům. Především turistika a sportování však představují pro citlivý ekosystém zvýšená rizika narušení a poškození. Každý návštěvník parku je proto povinen dodržovat návštěvní řád dle všeobecně závazné vyhlášky Krajského úřadu v Prešově č. 1/1999[7]. Dozorem nad plněním vyhlášky jsou pověřeni členové stráže ochrany přírody a pracovníci Správy národního parku.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 *http://www.tanap.org/
- ↑ *http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html/
- ↑ 3,0 3,1 3,2 *http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html
- ↑ *http://www.ioutdoor.cz/aktuality/novinky-odjinud/tatransky-narodni-park-slavi-60-vyroci
- ↑ *http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168
- ↑ *http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/08/050803_sk_tatry_1235.shtml
- ↑ *http://www.tanap.org/documents/43.html
Související stránky[editovat | editovat zdroj]
- Ochrana přírody
- Ochrana krajiny
- Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
- Natura 2000
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatry na české Wikipedii.
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Vysoké Tatry na české Wikipedii.