Tatranský národní park: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 175 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Tatranský národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "Tatranskom národnom parku" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.  
[[Soubor:tatry_plesa.jpg|thumb|right|Rysy]]
Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy Natura 2000.
[[Soubor:Tatry.jpg|thumb|right|Tatry]]
Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra (MAB).
Tatranský národní park byl '''vyhlášen''' zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "''Tatranskom národnom parku''" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>
{{wikipedia cs}}
{{wikipedia sk|Tatranský národný park}}
Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy [[Natura 2000]].


[[Soubor:znak_tanap.gif]]
Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra ([[MAB]]).<ref name="MAB">*http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html/</ref>


== Poloha ==
[[Soubor:tanap.gif|left|logo]]Tatranský národní park, jeden z devíti [[wikipedia:cs:národní park|národních parků]] [[wikipedia:cs:Slovensko|Slovenské republiky]], se nachází v severní části Slovenska. Je '''nejstarším národním parkem Slovenska'''. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - [[wikipedia:cs:Gerlachovský štít|''Gerlachovským štítem'']] (2655 m.n.m.).<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> Tatry se skládají ze dvou podcelků: [[wikipedia:cs:Východní Tatry|'''Východních''']] Tater a [[wikipedia:cs:Západní Tatry|'''Západních''']] Tater. Východní Tatry se dělí na ''Vysoké Tatry'' a ''Belianské Tatry''.<ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref> Území národního parku tvoří 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. <ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>


Tatranský národní park se nachází v severní části Slovenska. Je nejstarším národním parkem na Slovensku. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.). Člení se na dva základní podcelky: Východní Tatry (Vysoké a Belianske) a Západní Tatry. Délka Vysokých Tater je 26 km, Belianských Tater 14 km a Západních Tater 37 km. Území národního parku zabírá rozlohu 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.
Ochranářsky nejhodnotnější částí území je více než 55km dlouhý a 17km široký geomorfologický celek [[wikipedia:cs:Tatry|Tatry]], <ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref> nejvíce ceněna je síť [[maloplošná chráněná území|maloplošných chráněných území]], která tvoří cca 50 % z území parku.<ref name="maloplosky">*http://www.ioutdoor.cz/aktuality/novinky-odjinud/tatransky-narodni-park-slavi-60-vyroci</ref>


Tatranský národní park sousedí na severu s polským [[wikipedia:sk:Tatrzański Park Narodowy|'''Tatrzaňskim parkom narodowym''']], s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>


== '''Geologické poměry''' ==
== Geologické poměry ==
Z geologického hlediska 2/3 národního parku reprezentuje jádrová část tvořená žulami a krystalickými břidlicemi a 1/3 zabírá obalová část z vápenců a dolomitů (Belianske Tatry, Červené vrchy, Sivý vrch).
Geologická stavba území je velmi pestrá. Dají se rozlišit tři hlavní stavební jedotky: krystalinické jádro, sedimentární obal a flyšová výplň přilehlých sníženin.<ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref>
Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podíleli ledovce, které vymodelovali dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.
Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely [[wikipedia:cs:ledovec|'''ledovce''']], které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné [[wikipedia:cs:moréna|morény]] hradící jezera (Štrbské pleso), ale i [[wikipedia:cs:pleso|plesa]] v [[wikipedia:cs:kar|karech]] či pánvích – celkem více než 100 ples.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>


== Fauna ==
[[Soubor:kamzik_horsky.jpg|thumb|right|Kamzík horský]]Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské '''horské fauny'''. Žije tu více zakarpatských [[wikipedia:cs:Endemit|endemických druhů]]. Přesný počet [[wikipedia:cs:bezobratlí|bezobratlých]] není dodnes znám. [[wikipedia:cs:obratlovci|Obratlovci]] jsou zastoupeni 11 druhy [[wikipedia:cs:ryby|ryb]], 6 druhy [[wikipedia:cs:obojživelníci|obojživelníků]], 5 druhy [[wikipedia:cs:plazi|plazů]], 102 druhy hnízdních [[wikipedia:cs:ptáci|ptáků]] a 14 druhy [[wikipedia:cs:savci|savců]].


== '''Fauna''' ==
Nejznámějšími a nejtypičtějšími '''druhy Tater''' jsou [[wikipedia:cs:kamzík horský|kamzík horský]] tatranský (''Rupicapra rupicapra tatrica''), [[wikipedia:cs:svišť horský|svišť horský]] tatranský (''Marmota marmota latirostris'') a [[wikipedia:cs:orel skalní|orel skalní]] (''Aquila chrysaëtos''). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou [[wikipedia:cs:medvěd hnědý|medvěd hnědý]] (''Ursus arctos''), [[wikipedia:cs:rys ostrovid|rys ostrovid]] (''Lynx lynx''), [[wikipedia:cs:vlk obecný|vlk obecný]] (''Canis lupus''), [[wikipedia:cs:tetřev hlušec|tetřev hlušec]] (''Tetrao urogallus''), [[wikipedia:cs:vydra říční|vydra říční]] (''Lutra lutra'') a další.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>
Současný stav rozšíření živočichů na území národního parku je výsledkem dlouhodobého působení přírodních ale i lidských faktorů. Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více endemických druhů. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhů savců. Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík, svišť a orel. Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd, rys, vlk, tetřev hlušec, vydra a další.  


== Flóra ==
[[Soubor:stracka.jpg|thumb|right|Stračka tatranská]]Z floristického hlediska představují Tatry skutečný klenot v celém karpatském oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i  důvodem na jeho vyhlášení.


== '''Flóra''' ==
O bohatství území svědčí i '''počet cévnatých druhů''', který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství '''[[glaciální relikt|glaciálních reliktů]]'''.  
Území tatranského národního parku zahrnuje nejvyšší pohoří Tatranského oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i  důvodem na jeho vyhlášení. Na relativně malé ploše je soustředěné nevšední bohatství přírodních fenoménů, mezi kterými vyniká rostlinstvo. O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů. K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří Dianthus nitidus, Delphinium oxysepalum, Saxifraga wahlenbergii. K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří Arctous alpina, Carex atrofusca, Sibbaldia procumbens, Ranunculus Pygmeus.  


K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (''Dianthus nitidus''), stračka tatranská (''Delphinium oxysepalum''),lomikámen tatranský (''Saxifraga wahlenbergii''). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (''Arctous alpina''), [[wikipedia:cs:ostřice|ostřice]] černohnědá ''Carex atrofusca'', zubatka poléhavá (''Sibbaldia procumbens''), [[wikipedia:cs:pryskyřník|pryskyřník]] trpasličí (''Ranunculus Pygmaeus'').<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>


== '''Přírodní katastrofy''' ==
== Přírodní katastrofy ==
V posledních letech se Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy.
V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy.
19. listopadu 2004 se před Tatry přehnala vichřice, dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.
29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.
Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.


19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.<ref name="vichrice">*http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168</ref>


== Zdroje ==
29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.<ref name="pozar">*http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/08/050803_sk_tatry_1235.shtml</ref>
http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html


http://www.tanap.org/
Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.


http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168
== Kulturně-výchovný význam a ochrana parku==
 
Tatranský národní park je horská oblast, která slouží návštěvníkům především ke kulturně vzdělávacím a sportovním účelům. Především turistika a sportování však představují pro citlivý ekosystém zvýšená rizika narušení a poškození. Každý návštěvník parku je proto povinen dodržovat návštěvní řád dle všeobecně závazné vyhlášky Krajského úřadu v Prešově č. 1/1999<ref name="vyhlaska">*http://www.tanap.org/documents/43.html </ref>. Dozorem nad plněním vyhlášky jsou pověřeni členové stráže ochrany přírody a pracovníci Správy národního parku.  
http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1
 
Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.
 
 
== Odkazy ==


=== Literatura ===
* Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.


=== Související stránky ===
== Reference ==
http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_přírody
<references/>


http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_přírody_a_krajiny
== Související stránky ==
*[[Ochrana přírody]]
*[[Ochrana krajiny]]
*[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]]
*[[Natura 2000]]


http://www.enviwiki.cz/wiki/Úmluva_o_ochraně_světového_kulturního_a_přírodního_dědictví
== Externí odkazy ==
{{wikipedia cs p|Tatry}}
{{wikipedia cs p|Vysoké Tatry}}
*[[Wikipedia:pl:Tatrzański Park Narodowy (Polska)|Informace o TANAPu na polské Wikipedii]]
*[http://www.spravatanap.org/ Oficiální stránky Správy TANAPu]
*[http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html TANAP na webu Tatry.org]
*[http://www.sopsr.sk/tatry/ Biosfereická rezervace Tatry na webu ŠOP SR]
*[http://www.sopsr.sk/ Státní ochrana přírody Slovenské republiky]
*[http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/udoli-ctyriceti-medvedu-aneb-jedinecny-dokument-o-divocine-v-tatrach Údolí 40 medvědů - článek na Ekolistu]
*[http://www.tanap.org/ Web Tanap.org]


http://www.enviwiki.cz/wiki/Natura_2000
{{jdl}}
 
 
=== Externí odkazy ===
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tatry
 
http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html
 
http://tanap.region.sk/
 
http://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_park
 
 
=== Literatura ===
Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.


[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

Aktuální verze z 25. 2. 2019, 16:10

Rysy
Tatry

Tatranský národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "Tatranskom národnom parku" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.[1] Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatranský národní park na české Wikipedii.


Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatranský národný park na slovenské Wikipedii.

Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy Natura 2000.

Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra (MAB).[2]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

logo
logo

Tatranský národní park, jeden z devíti národních parků Slovenské republiky, se nachází v severní části Slovenska. Je nejstarším národním parkem Slovenska. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.).[1] Tatry se skládají ze dvou podcelků: Východních Tater a Západních Tater. Východní Tatry se dělí na Vysoké Tatry a Belianské Tatry.[3] Území národního parku tvoří 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. [1]

Ochranářsky nejhodnotnější částí území je více než 55km dlouhý a 17km široký geomorfologický celek Tatry, [3] nejvíce ceněna je síť maloplošných chráněných území, která tvoří cca 50 % z území parku.[4]

Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.[1]

Geologické poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologická stavba území je velmi pestrá. Dají se rozlišit tři hlavní stavební jedotky: krystalinické jádro, sedimentární obal a flyšová výplň přilehlých sníženin.[3] Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely ledovce, které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.[1]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Kamzík horský

Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více zakarpatských endemických druhů. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhy savců.

Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík horský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica), svišť horský tatranský (Marmota marmota latirostris) a orel skalní (Aquila chrysaëtos). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), vydra říční (Lutra lutra) a další.[1]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Stračka tatranská

Z floristického hlediska představují Tatry skutečný klenot v celém karpatském oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení.

O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů.

K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (Dianthus nitidus), stračka tatranská (Delphinium oxysepalum),lomikámen tatranský (Saxifraga wahlenbergii). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (Arctous alpina), ostřice černohnědá Carex atrofusca, zubatka poléhavá (Sibbaldia procumbens), pryskyřník trpasličí (Ranunculus Pygmaeus).[1]

Přírodní katastrofy[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy.

19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.[5]

29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.[6]

Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.

Kulturně-výchovný význam a ochrana parku[editovat | editovat zdroj]

Tatranský národní park je horská oblast, která slouží návštěvníkům především ke kulturně vzdělávacím a sportovním účelům. Především turistika a sportování však představují pro citlivý ekosystém zvýšená rizika narušení a poškození. Každý návštěvník parku je proto povinen dodržovat návštěvní řád dle všeobecně závazné vyhlášky Krajského úřadu v Prešově č. 1/1999[7]. Dozorem nad plněním vyhlášky jsou pověřeni členové stráže ochrany přírody a pracovníci Správy národního parku.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 *http://www.tanap.org/
  2. ↑ *http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html/
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 *http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html
  4. ↑ *http://www.ioutdoor.cz/aktuality/novinky-odjinud/tatransky-narodni-park-slavi-60-vyroci
  5. ↑ *http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168
  6. ↑ *http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/08/050803_sk_tatry_1235.shtml
  7. ↑ *http://www.tanap.org/documents/43.html

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatry na české Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Vysoké Tatry na české Wikipedii.

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tatranský_národní_park&oldid=22886“