Littering: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m (typo)
 
(Není zobrazeno 52 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Definice litteringu ==
[[Soubor:Littering1.JPG|right|silvestrovské oslavy]]
Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003:
Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné přírodě.


A druhá vytvřená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:
Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné [http://cs.wikipedia.org/wiki/Příroda přírodě].
Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.
<ref name="HEEB">HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: <http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf</ref>
A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír. Nejblíže a nejlépe littering popisuje nespisovné spojení "dělat kolem sebe bordel" které zatím nemá v českém jazyce spisovnou verzi.<ref name="HEEB">HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: <http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf</ref>


== Úvod ==
==Littering==
Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [[životního prostředí]]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.
Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_prostředí životního prostředí]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.
Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených odpadů lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.
Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad odpadů] lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.<ref name="Sýkora">SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91></ref>


== Basilejská studie ==
====Basilejská studie====
STUDIE UNIVERZITY V BAZILEJI VYPRACOVANÁ V RÁMCI PROGRAMU „ČLOVĚK, SPOLEČNOST A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“ (MENSCH, GESELLSCHAFT UND UMWELT = MGU)
Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a  životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu a další důkežitou frakci představovaly obaly od cigaret. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.<ref name="HEEB">HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: <http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf</ref>
Cílem průzkumu bylo ukázat na všeobecné vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech  
a kvantitativně je vyhodnotit.  
Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků nacházejících se přímo na místě. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů (graf A a/). Na jednotlivých stanovištích se vyskytly v závislosti na jejich konkrétním užívání a denní době relativně velké rozdíly (tab. 4).


Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty, přičemž však poměry jednotlivých skupin mezi stanovišti částečně silně variovaly (graf A b)); tab. 11, 12, 13, 17). Skladba odpadků nacházejících se v odpadkových koších a skladba odpadu odhozeného na zem byla srovnatelná.
====Vídeňská studie====
Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.<ref name="HEEB">HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: <http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf</ref> Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:
*cigarety 58,3%
*umělé hmoty 11,6%
*biogenní materiál 9,8%
*papír, karton 8,8%
*sklo 7,3%
*kovy 3,9%
*různé 0,5%


Nejvyšší podíly znečištění (51,5%) tvořily jednorázové obaly a nápojové obaly z rychlého občerstvení (nápojové obaly a Take-away). Variabilita mezi jednotlivými stanovišti však byla velká (viz tab. 17) a činila od 18% na Rue de St. Laurent v Lausanne do 84% v Marktgasse
Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé [[biologická rozložitelnost|biologické rozložitelnosti]] je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).<ref name="HEEB">HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: <http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf</ref>
v Bernu.
Přes dominanci obalů z rychlého občerstvení je nutné zabývat se při dalším zpracování problému také tématem papíru (v podstatě noviny distribuované zdarma) a dále významné frakce z rubriky „různé“ (např. cigaretové krabičky).
Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat (tab. 4). Příkladem je Rheinbord v Bazileji. I přes nejvyšší hustotu odpadních košů zde bylo na zem odhozeno 69% odpadu. Současně bylo 96% odpadních košů poloprázdných nebo zcela nepoužitých.


Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadu dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, která dosáhla na bazilejském předměstí Steinenvorstadt podíl ve výši 67% a v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Tato vysoká průměrná hodnota je však vyvozena z měst Bazilej a Curych, zatímco města Bern, Lausanne a Illnau-Effretikon vykazovala v této litteringové frakci jen nízké kvóty. „Nákupní tašky“ měly s celkovým průměrným podílem ve výši 4,9% jen malý význam
==Závěr==
a významného podílu dosáhly jen na náměstí Waisenhausplatz s hodnotou 17% (tab.12, 13, 14).
Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.<ref name="HEEB">HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: <http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf</ref>
<ref name="Ladomerský">LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: <http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf></ref>


[[Soubor:Littering2.JPG|littering v praxi]]


Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).<ref name="HEEB">HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: <http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf</ref> Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě.<ref name="23/2008">Obecně závazná vyhláška č.8/2008 o udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích (vyhláška o čistotě) ze dne 29.5.2008 [online]. [cit. 2009-02-05]. Dostupný z WWW: http://magistrat.praha-mesto.cz/aplikace/vyhlasky/detail.asp?id=697</ref>, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.<ref name="OLBRICH">OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: <http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest></ref> Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.


videnská studie
==Odkazy==
 
===Reference===
 
<references />
Znečištění životního prostoru odhozeným odpadem představuje odpuzující vjem, v mnohých případech dokonce ohrožení životního prostředí. V každém případě je sbírání těchto odpadků nacházejících se na velké ploše úkolem vyžadujícím velké pracovní úsilí a finanční náklady pro firmy zabývající se úklidem komunikací a další úklidové služby. Aby bylo možné prozkoumat příčiny tohoto problému, bylo z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně
===Související odkazy===
a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech.
 
5.2 Metodika
 
Ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona bylo po 4 po sobě následující dny (středa až sobota) monitorováno vždy centrální náměstí, silně frekventovaná ulice s obchody, park v blízkosti centra města a velké nádraží.
materiál. skupina podskupina mater. sk. litteringová skupina
papír a karton papírové obaly - nápoje sklo skleněné obaly - nápoje
papírové obaly – NE nápoje skleněné obaly - NE nápoje
noviny střepiny skla
hygienický papír sklo - ostatní
reklamní materiál kovy plechovky - nápoje
papír - ostatní kovové obaly – NE nápoje
biogenní materiál zbytky jídla kovy - ostatní
dřevo ostatní nerostné látky
rostlinné látky různé textil
psí (zvířecí) exkrementy neskladný odpad
biogenní materiál - ostatní problematické látky
žvýkačky "černý odpad"
umělé hmoty PET nápojové láhve nedefinovatelné
plastové pohárky cigarety cigaretové obaly
umělohmotné obaly – NE nápoje cigarety (jednotlivé)
vrstvené hmoty, např. Tetrapack cigarety (množství > 5)
umělá hmota - ostatní
Při vyhodnocování dat vyšlo najevo, že žádné město ve všech 4 oblastech provádění statistického šetření (náměstí, ulice, park a nádraží) nedopadlo skvěle. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila (graf F, G). Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad
v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.
 
Graf E: Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť (koláčový graf viz originál)
 
cigarety
58,3% umělé hmoty
11,6% biogenní materiál
9,8% papír, karton
8,8% sklo
7,3% kovy
3,9% různé
0,5%
 
Zdaleka největší podíl vyhozeného odpadu ve všech městech a na monitorovaných stanovištích (při kusově zaměřeném monitoringu) představují nedopalky cigaret (graf E). 58,3% spočítaného odpadu tvořily cigarety. Druhou nejčastější materiálovou skupinu tvoří „plastické hmoty“ (vzhledem k tomu, že se vyskytly, byly v této skupině evidovány také vrstvené hmoty), následovány „biogenním materiálem“ a materiálovou skupinou „papír & karton“.
 
Co se týká velikosti pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v prvé řadě problém malých předmětů. 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky). Bere-li se v úvahu celková suma všech zaevidovaných kusů, zásadně v to nepočítaje cigaretové nedopalky, bylo to stále ještě 93,2% „malých“ částí. Tato skutečnost staví odpovědné úklidové služby před náročný a finančně nákladný úkol, který nebyl ve všech městech řešen se stejným úspěchem.
Podíl volných odpadkových košů na zkoumaných stanovištích činil od 61% do 99%,
s průměrem 87,5%. Praha vykazovala s průměrem 80,4% nejmenší kvótu volných odpadkových košů, Vídeň s 92,3% nejvyšší kvótu, následovala Barcelona (91,6%), Brusel (88,1%) a Frankfurt (85,1%). V Bruselu a v Praze vykazovaly ulice s obchody nejnižší kvótu volných odpadkových košů, neodrážela se však žádná korelace mezi disponibilitou odpadkových košů a typem stanoviště (graf I).
 
 
Po transformaci do bazilejského systému se ukázalo, že ve vídeňské studii činil odpad
z rychlého občerstvení („Take-away“ a „nápojové obaly“) s 52% největší podíl znečištění.
Z tohoto počtu však „nápojové obaly“ představují v průměru jen 6%. Tento poměr mezi „nápojovými obaly“ a odpadem z občerstvení typu „Take-away“ byl na všech stanovištích relativně konstantní. Odpadky z rychlého občerstvení zaujímaly na všech stanovištích dominantní podíl na pohozeném odpadu. Litteringová frakce “noviny a reklamní materiál“ nepředstavovala se 7,4% (střední hodnota ze všech stanovišť) významný podíl. Největší podíl měla ve všech městech na ulicích s obchody. Spíše nižší podíl představovaly „nákupní tašky“ se 7,4% z celkového množství, které na všech stanovištích vykazují zcela konstantní poměr.
 
 
Poznatky a závěry bazilejské studie:
o Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Při namátkovém testování odhozeného odpadu nebyly nalezeny žádné domovní odpadky. Výskyt povalujících se odpadků nelze vysvětlit tím, že byly zavedeny poplatky za pytle s odpadem.
o Porovnání dat ukazuje, že littering je problémem, který je závislý na typech stanovišť. Souvislosti musejí být nicméně ještě dále zpracovávány, je však jasné, že opatření vedoucí k nápravě musejí odpovídat jednotlivým typům stanovišť.
o Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.
 
Závěry vídeňské studie:
o Na monitorovaných stanovištích různých měst bylo nalezeno rozdílné množství odhozeného odpadu. Přitom se projevily velké rozdíly ve struktuře materiálu mezi jednotlivými městy. Přitom se signifikantně odlišovaly zejména materiálové skupiny „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“.
o Dále vyšlo najevo, že určité druhy odpadu (podskupiny), které zaujímají velký prostor ve veřejných diskuzích (např. žvýkačky, zvířecí exkrementy), přispívají do problematiky litteringu co do počtu kusů jen velmi málo.
o Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé biologické rozložitelnosti je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné.
o U formy monitoringu prováděného vídeňskou studií (počítání všech na zem odhozených předmětů nezávisle na jejich velikosti) poskytly kusy odpadu přiřazené jako obaly celkově jen malý příspěvek. Počet odhozených nápojových obalů vykazoval při zohlednění všech zaevidovaných předmětů velké rozdíly mezi jednotlivými městy.
V transformovaných záznamech však procentuální podíl nápojových obalů vykazoval nižší variabilitu.
o Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je
v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky). Uvažujeme-li celkovou částku všech zaznamenaných kusů v zásadě bez nedopalků cigaret, bylo to stále ještě 93,2% „malých“ součástí. Tato skutečnost staví odpovědné úklidové služby před náročný a finančně nákladný úkol, který není možné vyřešit ve všech městech stejně úspěšně.
 
Společné závěry:
o Přes jisté rozdíly vykázaly tyto hodnoty částečně také velké analogie. Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky
z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.
o Vysoké hodnoty ve frakci „noviny a reklamní materiál“ zjištěné bazilejskou studií nebyly podepřeny zjištěními z evropských měst, kde činily jen bezvýznamnou část zvící cca 6%.
V průměru tato litteringová frakce nepředstavuje dominantní faktor, v určité době a na určitých místech se může stát hlavní frakcí. Tento případ by mohl nastat především
v párty-zónách a částečně také v průchozích zónách, kde jsou distribuovány letáky
a noviny zdarma.
o Oba průzkumy byly prováděny v letních měsících. Výsledky obou studií ukazují, že odpadky byly odhazovány na zem během celého období monitoringu, které v bazilejské studii sahalo od začátku července do začátku října a ve vídeňské studii od poloviny července do poloviny září. Bazilejská studie nicméně ukazuje mírnou tendenci, která svědčí o tom, že kolem podzimu je odhazováno méně odpadků, což bylo evidentní na menším množství odpadu v Lausanne, kde byl statistický průzkum prováděn na podzim. Protože se však podmínky jednotlivých stanovišť v mnoha bodech lišily (počasí, roční období, sloučení jednotlivých typů stanovišť atd.), nelze tuto tendenci bezpečně doložit.
 
 
10. ZPŮSOBY CHOVÁNÍ A OPATŘENÍ
 
10.1 Návrh opatření
 
Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být v zásadě rozdělena do čtyř skupin:
 
o opatření vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti
o opatření motivující k neodhazování odpadků na zem
o represivní opatření
o internalizace externích nákladů za účelem odstranění odpadu (pravdivý obraz o všech skutečně vynaložených nákladech)
 
Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných opatření (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. „Správnou uvědomělost“ je nutno podporovat motivačními systémy (snazší vracení nápojových obalů, soutěže atd.). U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). Pro trvalé řešení problému litteringu je zpravidla účelná kombinace
 
 
 
 
 
 
Pro Českou Republiku existuje studie litteringu, která porovnává littering u nás a v jiných zemích.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Tato práce vznikla na popud vídeňského magistrátu. Studii byla vypracována na rakouských universitách. Srovnává se littering ve vybraných městech Evropy i Praze. Z této studie vyplývá, že největší podíl odpadu tvořící littering představují cigaretové nedopalky (58,3 %), dále plasty (11,6 %), [[organický odpad]] (9,8 %), papír a karton (8,8 %), sklo (7,3 %) a kovy (3,9 %).[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]
 
Studie porovnávala množství pohozeného odpadu v několika evropských městech. Praha si nevedla úplně nejhůře. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Praha se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejhůře dopadl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou. Studie jen potvrdila, že pohazování odpadků po ulicích souvisí s výchovou obyvatel a kulturou v daném státě. Je znepokojivé, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dispozici volná kapacita pouličních košů. Zvláštní je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí.
Kuřáci a konzumenti žvýkaček suverénně vedou mezi znečišťovateli ulic napříč celou Evropou. Podíl cigaretových odpadků v nich průměru činil 58,3 procenta ze všech znečišťujících složek nalezených na zemi. Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''
 
 
== Zdroje ==
 
 
 
1. OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: <http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest>
 
2. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91>
 
3. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf>
 
4. Johannes Heeb1, Martina Ableidinger2, Till Berger3, Wolfgang Hoffelner4, IMPRESSUM
 
== Odkazy ==
=== Související odkazy ===
*[[Odpadové hospodářství]]
*[[Odpadové hospodářství]]
*[[Třídění odpadu]]
*[[Komunální odpad]]
*[[Recyklace odpadů]]
*[[Skládka odpadů]]
*[[Skládka odpadů]]
*[[Recyklace odpadu]]
*[[Třídění odpadů]]
*[[Komunální odpad]]
===Externí odkazy===


=== Externí odkazy ===
*[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Třídění_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Skládka na české Wikipedii]
*[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]
*[http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb033-05.pdf Zákon o odpadech (Zákon č. 106/2005 Sb.)]
*[http://www.bafu.admin.ch/abfall/01470/index.html?lang=de "Littering - ein Schweizer Problem?"]
*[http://www.littering.de Littering]
*[http://www.environment.nsw.gov.au/warr/litterlawdetail.html Litter laws]


[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]
[[Kategorie:Skupina B]]

Aktuální verze z 21. 6. 2019, 10:09

silvestrovské oslavy
silvestrovské oslavy

Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003: Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné přírodě. [1] A druhá, vytvořená Univerzitou v Basileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“: Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír. Nejblíže a nejlépe littering popisuje nespisovné spojení "dělat kolem sebe bordel" které zatím nemá v českém jazyce spisovnou verzi.[1]

Littering[editovat | editovat zdroj]

Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech životního prostředí. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně. Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených odpadů lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.[2]

Basilejská studie[editovat | editovat zdroj]

Studium Univerzity v Basileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“. Cílem průzkumu bylo ukázat na vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech a vyhodnotit je. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadů dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu a další důkežitou frakci představovaly obaly od cigaret. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů.[1]

Vídeňská studie[editovat | editovat zdroj]

Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.[1] Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:

  • cigarety 58,3%
  • umělé hmoty 11,6%
  • biogenní materiál 9,8%
  • papír, karton 8,8%
  • sklo 7,3%
  • kovy 3,9%
  • různé 0,5%

Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé biologické rozložitelnosti je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).[1]

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.[1] [3]

littering v praxi

Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).[1] Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě.[4], která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[5] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 HEEB, Johannes; ABLEIDINGER, Martina; BERGER Till; HOFFELNER Wolfgang: Littering - ein Schweizer Problem. Dostupné z WWW: <http://www.seecon.ch/pdf/litteringcheu05.pdf
  2. ↑ SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91>
  3. ↑ LADOMERSKÝ, Juraj; VEVERKA, Miloš: Analýzy voľne pohodených odpadov v prostredí Slovenskej Republiky. Dostupné z WWW: <http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf>
  4. ↑ Obecně závazná vyhláška č.8/2008 o udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích (vyhláška o čistotě) ze dne 29.5.2008 [online]. [cit. 2009-02-05]. Dostupný z WWW: http://magistrat.praha-mesto.cz/aplikace/vyhlasky/detail.asp?id=697
  5. ↑ OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: <http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest>

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Littering&oldid=23363“