Primární produkce: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(→‎Zdroje energie: úprava zápisu čísel)
 
(Není zobrazeno 84 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>


'''biomasa vytvořená primárními producenty, zelenými rostlinami''' ([[autotrofními organismy]])  
Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energie.


Hmota vytvořená [[fotosyntézou]] plus vázaná energie za jednotku času na jednotku plochy nebo objemu.
[[soubor:Biomasa.gif|right]]<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>


Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]], [[voda]] a [[půdní živiny]].
Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.


*k ploše zaujímané ekosystémem
*k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
*k jedné rostlině
*k jednotce plochy asimilačního aparátu
*k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu


*Primární produkci lze rozdělit na:
==Zdroje energie==
**'''hrubou primární produkci:'''  veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[w:cs:sluneční světlo|sluneční světlo]] (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20<sup>20</sup> - 10<sup>20</sup> kJ (1,73*10<sup>17</sup> W) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>
**'''čistou primární produkci:''' hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce ([[konzumentů]]).
, [[w:cs:oxid uhličitý|oxid uhličitý]], [[w:cs:voda|voda]] a [[w:cs:půdní živiny|půdní živiny]].<ref name=ulbrich />


Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.
Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu
*chemická
*energie slunečního záření
==Kritické faktory omezující primární produkci==
*nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)
*nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
*krátká délka fotosyntetického období
*nedostatek minerálních zdrojů<ref name=ulbrich />
Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).<ref name=hajek>http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc</ref>
==Rozdělení primární produkce==
===Hrubá primární produkce===
je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.<ref name=ulbrich /> Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref>
===Čistá primární produkce===
je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref>
Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.<ref name=natr>NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',
ISV nakladatelství, Praha, 257 S.</ref>
[[soubor:Energie1.gif|thumb|right|300 px|Obrázek toku energie]]<ref name=hajek>http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc</ref>


== Témata ==
== Témata ==
Řádek 17: Řádek 47:
*[[Koloběhy]]
*[[Koloběhy]]
*[[Sekundární produkce]]
*[[Sekundární produkce]]
*[[Trofická struktura]]


== Zdroje ==
== Zdroje ==
SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, 
<references/>
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
 


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
===Externí okazy===
*[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]
*[http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]
*[http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]
*[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=tok+energie&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=lang_cs&aq=f&oq=| Google - tok energie]
*[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=SPALOV%C3%81N%C3%8D+BIOMASY&btnG=Hledat&lr=lang_cs| Google - spalování biomasy]
*[http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]


=== Související stránky ===
=== Literatura ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
*SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
*NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'', ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
*DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'', Academia, Praha, 414 s.


=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].


{{licence cc|Szücsová, Veronika}}


[[Kategorie:Skupina F]]
[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Ekologie]]

Aktuální verze z 5. 9. 2023, 00:36

Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.[1] Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. Primární produktivita (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.[2]

Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energie.

[2]

Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.

  • k ploše zaujímané ekosystémem
  • k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
  • k jedné rostlině
  • k jednotce plochy asimilačního aparátu
  • k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu

Zdroje energie[editovat | editovat zdroj]

Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 2020 - 1020 kJ (1,73*1017 W) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)[2] , oxid uhličitý, voda a půdní živiny.[1]

Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.

Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu

  • chemická
  • energie slunečního záření

Kritické faktory omezující primární produkci[editovat | editovat zdroj]

  • nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)
  • nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
  • krátká délka fotosyntetického období
  • nedostatek minerálních zdrojů[1]

Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).[3]

Rozdělení primární produkce[editovat | editovat zdroj]

Hrubá primární produkce[editovat | editovat zdroj]

je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.[1] Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.[4]

Čistá primární produkce[editovat | editovat zdroj]

je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).[4]

Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.[5]

Obrázek toku energie

[3]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm
  2. 2,0 2,1 2,2 DUVIGNEAUD,P. (1988): Ekologická syntéza,Academia, Praha, 414 s.
  3. 3,0 3,1 http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
  4. 4,0 4,1 SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
  5. NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí okazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
  • NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
  • DUVIGNEAUD P. (1988): Ekologická syntéza, Academia, Praha, 414 s.