Velikostní distribuce aerosolu: Porovnání verzí
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...) |
m (added Category:Dopady na zdraví obyvatel using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
=== Úvod === | |||
---- | |||
Atmosférický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním | |||
aerodynamickým průměrem (průměr koule o hustotě 1000 kg/m<sup>3</sup>, která má stejnou rychlost usazování jako příslušná částice). Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry. <ref>Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75 | |||
</ref> | |||
Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 [http://cs.wikipedia.org/wiki/Modus mody], odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných | |||
částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm. | |||
==== Mod hrubých částic ==== | |||
---- | |||
Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí. | |||
==== Mod akumulační ==== | |||
---- | |||
Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace kondenzace]a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace koagulace]. | |||
==== Mod nukleační ==== | |||
---- | |||
Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů). | |||
==== Mod Aitkenův ==== | |||
---- | |||
Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou. | |||
Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek. | |||
[[Soubor:Velikostni distribuce.JPG]] | |||
Zdroj: U.S.EPA (2004) | |||
===Doba setrvání v atmosféře=== | |||
---- | |||
Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. <ref>U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www <http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/recordisplay.cfm?deid=2832></ref> | |||
=== Rozdělení podle zdravotního rizika === | |||
---- | |||
Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti na: vdechovatelné (velikost částic mezi 10 - 100 μm), thorakální (4 – 10 μm) a respirabilní (velikosti částic méně než 4 μm), což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. <ref> Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249</ref>. Největší zdravotní rizika s sebou přináší nejmenší částice, které pronikají až průdušek a plicních sklípků, kde mohou zapříčinit vznik bronchitidy a jiná onemocnění dýchacích cest. Zároveň je zde poměrně vysoké riziko rakoviny způsobené mutagenními a karcinogenními látkami, které mohou být na částicích aerosolu adsorbovány <ref> Látka: Polétavý prach PM10, Integrovaný registr znečištění. Ministerstvo životního prostředí [c2005-2008], [cit. 2009-02-09]. Dostupné z: http://www.irz.cz/latky/poletavy_prach</ref> | |||
== Témata == | == Témata == | ||
* [[Atmosférický transport]] | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace Koagulace] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace Kondenzace] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol Aerosol - anglická Wikipedie] | |||
*[http://www.aaar.org/ American Association For Aerosol Research] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]] | ||
[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]] | |||
Aktuální verze z 25. 2. 2019, 16:32
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Atmosférický aerosol je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním aerodynamickým průměrem (průměr koule o hustotě 1000 kg/m3, která má stejnou rychlost usazování jako příslušná částice). Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry. [1]
Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 mody, odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.
Mod hrubých částic[editovat | editovat zdroj]
Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.
Mod akumulační[editovat | editovat zdroj]
Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy kondenzacea koagulace.
Mod nukleační[editovat | editovat zdroj]
Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).
Mod Aitkenův[editovat | editovat zdroj]
Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.
Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.
Zdroj: U.S.EPA (2004)
Doba setrvání v atmosféře[editovat | editovat zdroj]
Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. [2]
Rozdělení podle zdravotního rizika[editovat | editovat zdroj]
Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti na: vdechovatelné (velikost částic mezi 10 - 100 μm), thorakální (4 – 10 μm) a respirabilní (velikosti částic méně než 4 μm), což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. [3]. Největší zdravotní rizika s sebou přináší nejmenší částice, které pronikají až průdušek a plicních sklípků, kde mohou zapříčinit vznik bronchitidy a jiná onemocnění dýchacích cest. Zároveň je zde poměrně vysoké riziko rakoviny způsobené mutagenními a karcinogenními látkami, které mohou být na částicích aerosolu adsorbovány [4]
Témata[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75
- ↑ U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www <http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/recordisplay.cfm?deid=2832>
- ↑ Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249
- ↑ Látka: Polétavý prach PM10, Integrovaný registr znečištění. Ministerstvo životního prostředí [c2005-2008], [cit. 2009-02-09]. Dostupné z: http://www.irz.cz/latky/poletavy_prach