|
|
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| V průběhu jednání o [[Kjótský protokol|Kjótském protokolu]] některé zúčastněné strany, zástupci států nebo dokonce přímo zástupci jednotlivých hospodářských odvětví, požádali o nástroj směny mezi aktéry a tento nástroj získaly. Nikdo nevystoupil proti myšlence určit každé zemi a každé velké světové oblasti kvantitativní cíl stanovující buď snížení emisí, nebo jejich udržení na současné úrovni, nebo jejich řízený růst. Představa je taková, že všichni aktéři a všechna odvětví lidské činnosti se nebudou vyvíjet ve stejném rytmu a že je proto potřeba nalézt mechanismus, který by umožňoval nejlepším žákům prodávat své dobré známky opozdilcům. Tyto dobré známky na sebe vzaly podobu emisních povolení. Subjekt, který splní a překročí jemu stanovené cíle, je oprávněn prodat takto vzniklý přebytek zaostávajícímu subjektu, který tak získá odklad pro uvedení své činnosti do souladu se stanovenými cíli. | | V průběhu jednání o [[Kjótský protokol|Kjótském protokolu]] některé zúčastněné strany, zástupci států nebo dokonce přímo zástupci jednotlivých hospodářských odvětví, požádali o nástroj směny mezi aktéry a tento nástroj získaly. Nikdo nevystoupil proti myšlence určit každé zemi a každé velké světové misních povolení na prodej. Tato spekula |
| | | [[Kategorie:Ekonomické nástroje]] |
| Vytvořením tzv. uhlíkového povolení (povolení k emisím skleníkových plynů) jako hodnoty obchodovatelné na trhu vzniká první mezinárodní měna, která se týká pouze těch geografických oblastí a zemí, které dohodu podepsaly. Je zřejmé, že odvětví, která by mohla snadno překročit například cíl stanovený pro Evropu, jímž je snížení o osm procent, budou mít možnost vytvořit si portfolio uhlíkových povolení. To neuniklo veřejnoprávním a soukromoprávním investorům, kteří tedy zkoumali možnost nasměrování investic k operacím, jejichž cílem by bylo snížit objem vypouštěného uhlíku. Tato strana mince by tedy mohla spustit dynamiku odvětví i jednotlivých producentů. Některé práce jdou až k pokusům o vytvoření územních přístrojových/palubních desek…
| | [[Kategorie:Ovzduší]] |
|
| |
| Opačnou stranou mince je riziko zničujícího vyčkávání, které v současnosti vytváří zpoždění, v jehož důsledku se stávají nedosažitelnými cíle Kjótského protokolu, který pokrývá období do roku 2012. Některé průmyslové skupiny uvažují dokonce o tom, že zatímco ostatní by investovali do snižování uhlíku, ony by soustředily své úsilí na nové technologické prostředky…
| |
| | |
| Skutečnost bude bezpochyby směsí všech těchto přístupů. Otázka tedy zní, zda mechanismus obchodování s povoleními bude na globální úrovni prospěšný svému cíli. Hospodářské odvětví, které vyrábí znečišťujícím způsobem z hlediska uhlíku, bývá často odvětvím, které produkuje příliš mnoho vypouštěných látek a odpadů a které nebylo schopno takového rozvoje, aby mohlo investovat do procesů méně náročných na spotřebu, do účinnějších strojů a do prostředků méně náročných na suroviny nebo energii.
| |
| | |
| Mechanismus povolení znečišťování je samozřejmě možné dále přizpůsobovat na úrovni regionálních politických organizací, v rámci jednotlivých zemí a místních a územních společenství. Nic nebrání tomu, aby tyto politické subjekty doplnily mechanismus stanovený protokolem komplementárními nástroji regulace.
| |
| | |
| Jistý americký občan předvídající obecný vývoj se již rozhodl vytvořit uhlíkovou burzu, sázejíce na růst nominální hodnoty emisních povolení v důsledku nedostatku emisních povolení na prodej. Tato spekulace s uhlíkovou měnou si nezadá se spekulacemi s měnami obecně. I zde je klíčové vědět, zda rozdíly mezi poptávkou a nabídkou budou nebo nebudou významné.
| |
| | |
| == Odkazy ==
| |
| === Související stránky ===
| |
| [[Obchodovatelná povolení]]
| |
| [[Kategorie:Ekonomické nástroje]] [[Kategorie:Ovzduší]] | |