Vytváření OER MWS: Uživatelské parametry: Porovnání verzí
(nový článek) značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Vzhledem k relativní jednoduchosti webového rozhraní OER WMS umožňují tyto zdroje rychlost a nekomplikovanost přístupu (tj. načtení webové stránky) i v případě pomalejších procesorů či špatného připojení k internetu. | Vzhledem k relativní jednoduchosti webového rozhraní OER WMS umožňují tyto zdroje rychlost a nekomplikovanost přístupu (tj. načtení webové stránky) i v případě pomalejších procesorů či špatného připojení k internetu. | ||
Výsledky výzkumu provedeného mezi pracovníky Univerzity Karlovy ukázaly, že přes 90 procent respondentů by uvítalo více informací o tom, jak vytvářet i užívat OER. Téměř 80 procent respondentů si dále myslí, že obliba využívání OER na UK ke studiu roste. Na druhou stranu jen přes polovina z nich si myslí, že vytváření těchto zdrojů na UK má rostoucí tendenci. Přes dvě třetiny respondentů uvedlo buď, že by měli zájem se zapojit do vytváření těchto zdrojů nebo jsou již zapojeni, popř. zapojeni byli. Většina respondentů také využívá OER stejně či více než klasické tištěné zdroje. Pouze necelých 40% respondentů ale uvedlo, že ví | Výsledky výzkumu provedeného mezi pracovníky Univerzity Karlovy ukázaly, že přes 90 procent respondentů by uvítalo více informací o tom, jak vytvářet i užívat OER. Téměř 80 procent respondentů si dále myslí, že obliba využívání OER na UK ke studiu roste. Na druhou stranu jen přes polovina z nich si myslí, že vytváření těchto zdrojů na UK má rostoucí tendenci. Přes dvě třetiny respondentů uvedlo buď, že by měli zájem se zapojit do vytváření těchto zdrojů nebo jsou již zapojeni, popř. zapojeni byli. Většina respondentů také využívá OER stejně či více než klasické tištěné zdroje. Pouze necelých 40% respondentů ale uvedlo, že ví jaké OER Univerzita Karlova provozuje.<ref>Petiška, E., Pospíšilová M., Korhoňová L. Dlouhý, J. (2020). Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. ''Envigogika.''</ref> | ||
Analýza odpovědí na otevřené otázky ukázala, že mezi nejčastějšími způsoby využívání OER uváděli respondenti zejména orientaci v tématech, jako kritérium kvality uváděli ověřitelnost či věrohodnost, posuzovanou například podla autora instituce. Oceňovaný benefit při využívání OER pro ně představuje snadná a rychlá dostupnost, jako překážky spojené s užíváním definovali zejména problémy související s kvalitou. Mezi nejznámější OER pak patřily OER na bázi wikisystémů.<ref>Petiška, E., Pospíšilová M., Korhoňová L. Dlouhý, J. (2020). Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. ''Envigogika.''</ref> | Analýza odpovědí na otevřené otázky ukázala, že mezi nejčastějšími způsoby využívání OER uváděli respondenti zejména orientaci v tématech, jako kritérium kvality uváděli ověřitelnost či věrohodnost, posuzovanou například podla autora instituce. Oceňovaný benefit při využívání OER pro ně představuje snadná a rychlá dostupnost, jako překážky spojené s užíváním definovali zejména problémy související s kvalitou. Mezi nejznámější OER pak patřily OER na bázi wikisystémů.<ref>Petiška, E., Pospíšilová M., Korhoňová L. Dlouhý, J. (2020). Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. ''Envigogika.''</ref> | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Průzkum mezi studenty environmentálních oborů na českých vysokých školách ukázal, že jako uživatelské parametry oceňují nejvíce zejména dostupnost, množství informací a snadnou orientaci v jejich rámci.<ref>Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. ''Envigogika'', ''13''(1).</ref> | Průzkum mezi studenty environmentálních oborů na českých vysokých školách ukázal, že jako uživatelské parametry oceňují nejvíce zejména dostupnost, množství informací a snadnou orientaci v jejich rámci.<ref>Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. ''Envigogika'', ''13''(1).</ref> | ||
Uživatelé by však měli být upozorněni na to, že digitální zdroje se mohou rychle měnit, dva studenti mohou dostat ze stejného zdroje v průběhu chvíle diametrálně odlišné informace. To platí zejm. v případě OER WMS. | |||
== Reference == | ==Reference== | ||
[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]] | |||
<references /> | |||
{{Otevřené vzdělávací zdroje}} | |||
Aktuální verze z 11. 12. 2020, 21:24
Otevřené vzdělávací zdroje na bázi MediaWiki softwaru (OER WMS) patří mezi uživatelsky nejpřátelštější OER. Wikipedie se záhy po svém spuštění stala jednou z nejvyužívanějších stránek světa. Její interaktivní a intuitivní prostředí je přitažlivé pro lidi z různých věkových kategorií i kulturních okruhů. Na její popularitě pak vyrostly podobné OER WMS, jež ji často také více či méně kopírují.
Vzhledem k relativní jednoduchosti webového rozhraní OER WMS umožňují tyto zdroje rychlost a nekomplikovanost přístupu (tj. načtení webové stránky) i v případě pomalejších procesorů či špatného připojení k internetu.
Výsledky výzkumu provedeného mezi pracovníky Univerzity Karlovy ukázaly, že přes 90 procent respondentů by uvítalo více informací o tom, jak vytvářet i užívat OER. Téměř 80 procent respondentů si dále myslí, že obliba využívání OER na UK ke studiu roste. Na druhou stranu jen přes polovina z nich si myslí, že vytváření těchto zdrojů na UK má rostoucí tendenci. Přes dvě třetiny respondentů uvedlo buď, že by měli zájem se zapojit do vytváření těchto zdrojů nebo jsou již zapojeni, popř. zapojeni byli. Většina respondentů také využívá OER stejně či více než klasické tištěné zdroje. Pouze necelých 40% respondentů ale uvedlo, že ví jaké OER Univerzita Karlova provozuje.[1]
Analýza odpovědí na otevřené otázky ukázala, že mezi nejčastějšími způsoby využívání OER uváděli respondenti zejména orientaci v tématech, jako kritérium kvality uváděli ověřitelnost či věrohodnost, posuzovanou například podla autora instituce. Oceňovaný benefit při využívání OER pro ně představuje snadná a rychlá dostupnost, jako překážky spojené s užíváním definovali zejména problémy související s kvalitou. Mezi nejznámější OER pak patřily OER na bázi wikisystémů.[2]
Průzkum mezi studenty environmentálních oborů na českých vysokých školách ukázal, že jako uživatelské parametry oceňují nejvíce zejména dostupnost, množství informací a snadnou orientaci v jejich rámci.[3]
Uživatelé by však měli být upozorněni na to, že digitální zdroje se mohou rychle měnit, dva studenti mohou dostat ze stejného zdroje v průběhu chvíle diametrálně odlišné informace. To platí zejm. v případě OER WMS.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Petiška, E., Pospíšilová M., Korhoňová L. Dlouhý, J. (2020). Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. Envigogika.
- ↑ Petiška, E., Pospíšilová M., Korhoňová L. Dlouhý, J. (2020). Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. Envigogika.
- ↑ Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. Envigogika, 13(1).
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály“, podpořeného v letech 2019–2021 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.