Životní prostředí v Oslu: Porovnání verzí
m (added Category:Sport a životní prostředí using HotCat) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:14-09-02-oslo-RalfR-393.jpg|náhled|Oslo - přístav]] | |||
'''Oslo''' je velice rozmanité a příležitostí vidět něco zajímavého je velice mnoho. Dáte přednost plavbě po fjordu, jízdě na kole či elektrokoloběžce v hlavním městě, lyžování v nedalekém lyžařském středisku, kam se jednoduše dá dopravit metrem či nekonečné běžkařské trasy. Pokud si zapomenete vzít vybavení, rozhodně o tyto zážitky nemusíte přijít – v celém Oslu i na jeho okraji se nachází mnoho půjčoven s jakýmkoliv vybavením, ať už se jedná o jakýkoliv sport. Mají zde i půjčovny zdarma – pro děti do 17 let jsou zdarma, jedná se o nadaci podporovanou církví. Co se dopravy týče, tak nejjednodušší doprava a zároveň nejlevnější je na kole. Dá se zde za poplatek vypůjčit [[w:cs:městské kolo|městské kolo]] na měsíc či elektrokoloběžky, které jsou na každém rohu. | '''Oslo''' je velice rozmanité a příležitostí vidět něco zajímavého je velice mnoho. Dáte přednost plavbě po fjordu, jízdě na kole či elektrokoloběžce v hlavním městě, lyžování v nedalekém lyžařském středisku, kam se jednoduše dá dopravit metrem či nekonečné běžkařské trasy. Pokud si zapomenete vzít vybavení, rozhodně o tyto zážitky nemusíte přijít – v celém Oslu i na jeho okraji se nachází mnoho půjčoven s jakýmkoliv vybavením, ať už se jedná o jakýkoliv sport. Mají zde i půjčovny zdarma – pro děti do 17 let jsou zdarma, jedná se o nadaci podporovanou církví. Co se dopravy týče, tak nejjednodušší doprava a zároveň nejlevnější je na kole. Dá se zde za poplatek vypůjčit [[w:cs:městské kolo|městské kolo]] na měsíc či elektrokoloběžky, které jsou na každém rohu. | ||
Oslo se řadí mezi jedno z nejrychleji rostoucích hlavních měst v Evropě. Aktuálně takřka 93 % těch, kteří přijíždí do centra Osla za prací, se přepravuje hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky.<ref>{{Citace elektronického periodika | ==Doprava== | ||
[[w:cs:Oslo|Oslo]] se řadí mezi jedno z nejrychleji rostoucích hlavních měst v Evropě. Aktuálně takřka 93 % těch, kteří přijíždí do centra Osla za prací, se přepravuje hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Public transport in Oslo | | titul = Public transport in Oslo | ||
| periodikum = Oslo kommune | | periodikum = Oslo kommune | ||
| Řádek 15: | Řádek 17: | ||
}}</ref> Oslo je velkým lodním uzlem, kde trajekty představují 10 % emisí. V letošním roce proběhla přeměna všech 3 trajektů provozujících trasu Oslo-Nesodden na elektrický pohon. Je to velmi významný krok, jelikož se jedná o nejrušnější norskou trajektovou trasu bez aut s ročním objemem 2,7 milionu cest. Do roku 2021 budou všechny trajekty obsluhující ostrovy ve fjordu převedeny na elektrický pohon. | }}</ref> Oslo je velkým lodním uzlem, kde trajekty představují 10 % emisí. V letošním roce proběhla přeměna všech 3 trajektů provozujících trasu Oslo-Nesodden na elektrický pohon. Je to velmi významný krok, jelikož se jedná o nejrušnější norskou trajektovou trasu bez aut s ročním objemem 2,7 milionu cest. Do roku 2021 budou všechny trajekty obsluhující ostrovy ve fjordu převedeny na elektrický pohon. | ||
Je zde možné vidět mnoho elektromobilů, které mají aktuální výhody: jízda v pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy, neplacení mýtného ani parkovného, transport na řadě trajektů zdarma. Největší odběr aut zde má značka [[w:cs:Tesla (automobilka)|Tesla]], která se specializuje na elektromobily. Nabíjení těchto elektromobilů je v Oslu velmi snadné, tyto nabíječky jsou skoro na každém rohu, tudíž není zde strach, že by v autě | Je zde možné vidět mnoho elektromobilů, které mají aktuální výhody: jízda v pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy, neplacení mýtného ani parkovného, transport na řadě trajektů zdarma. Největší odběr aut zde má značka [[w:cs:Tesla (automobilka)|Tesla]], která se specializuje na elektromobily. Nabíjení těchto elektromobilů je v Oslu velmi snadné, tyto nabíječky jsou skoro na každém rohu, tudíž není zde strach, že by v autě „došla šťáva“. | ||
[[Soubor:Tettstedet Oslo 2005.png|náhled|Mapa okolí Osla]] | |||
==Kvalita života, ovzduší== | |||
Obyvatelé Osla se snaží o udržení vysoké kvality ovzduší a kvality života v Oslu.<ref>{{Citace elektronického periodika | Obyvatelé Osla se snaží o udržení vysoké kvality ovzduší a kvality života v Oslu.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Quality of life in Oslo, Norway | | titul = Quality of life in Oslo, Norway | ||
| Řádek 35: | Řádek 39: | ||
}}</ref> Nejen vysoké hodnocení bezpečnosti, zdravotní péče a kvality životního prostředí. Zde v grafu je názorně vidět skóre kvality života v Oslu. | }}</ref> Nejen vysoké hodnocení bezpečnosti, zdravotní péče a kvality životního prostředí. Zde v grafu je názorně vidět skóre kvality života v Oslu. | ||
==Ochrana hmyzu== | |||
Velmi zajímavým ukazatelem, jak Norové se snaží udržet kvalitu života jsou uměle vytvořené včelí dálnice. Spolek včelařů ByBi navrhl projekt, jak vytvořit včelařské dálnice nad městem, aby zajistila, že včely mají místo, kde mohou odpočívat a jíst, když cestují nebo migrují. Ve spolupráci se státními orgány, podniky, sdruženími, obyvateli a školními dětmi vytvořili mnoho míst, která zahrnují parky, střešní zahrady, městské zahradnické projekty a strategicky umístěné úly, táhnoucí se od [[w:cs:Holmenkollen|Holmenkollen]] na severozápadě k jezeru Nøkkelvann v jihovýchod.<ref>{{Citace elektronického periodika | Velmi zajímavým ukazatelem, jak Norové se snaží udržet kvalitu života jsou uměle vytvořené včelí dálnice. Spolek včelařů ByBi navrhl projekt, jak vytvořit včelařské dálnice nad městem, aby zajistila, že včely mají místo, kde mohou odpočívat a jíst, když cestují nebo migrují. Ve spolupráci se státními orgány, podniky, sdruženími, obyvateli a školními dětmi vytvořili mnoho míst, která zahrnují parky, střešní zahrady, městské zahradnické projekty a strategicky umístěné úly, táhnoucí se od [[w:cs:Holmenkollen|Holmenkollen]] na severozápadě k jezeru Nøkkelvann v jihovýchod.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = ByBi Bistår - til en blomstrende pollinatorvennlig byutvikling | | titul = ByBi Bistår - til en blomstrende pollinatorvennlig byutvikling | ||
| Řádek 43: | Řádek 48: | ||
| datum přístupu = 2020-01-27 | | datum přístupu = 2020-01-27 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
[[Soubor:World Cup Nordic (424084847).jpg|náhled|Lyžování v okolí Osla]] | |||
==Lyžování== | |||
Proč tady většina lidí jezdí v běžkařském oblečení po městě, je zapříčiněno velmi snadnou dostupností tratí a hlavně rychlostí, jakou se dostanete do běžeckého terénu. Tam jsou v zimě trasy upraveny pro běžkaře a v létě stejné trasy využívají cyklisté a bruslaři. Propagace běžkování a lyžování má za úkol organizace Skiforeningen založená v roce 1883 „s cílem přibližovat lyžování lidem a organizovat lyžařské závody Holmenkollen“. Tato organizace má v současné době přibližně 60 000 členů a hlavní cíle zůstávají stejné. Skiforeningen organizuje největší norskou lyžařskou školu, pořádá lyžařský závod Holmenkollmarsjen, dětskou lyžařskou událost Holmenkollen a každoroční lyžařské události na nordickém lyžování v Holmenkollenu. Organizace je také zodpovědná za údržbu Holmenkollen národní lyžařské arény a několika sportovních chat v lese Marka.<ref>{{Citace elektronického periodika | Proč tady většina lidí jezdí v běžkařském oblečení po městě, je zapříčiněno velmi snadnou dostupností tratí a hlavně rychlostí, jakou se dostanete do běžeckého terénu. Tam jsou v zimě trasy upraveny pro běžkaře a v létě stejné trasy využívají cyklisté a bruslaři. Propagace běžkování a lyžování má za úkol organizace Skiforeningen založená v roce 1883 „s cílem přibližovat lyžování lidem a organizovat lyžařské závody Holmenkollen“. Tato organizace má v současné době přibližně 60 000 členů a hlavní cíle zůstávají stejné. Skiforeningen organizuje největší norskou lyžařskou školu, pořádá lyžařský závod Holmenkollmarsjen, dětskou lyžařskou událost Holmenkollen a každoroční lyžařské události na nordickém lyžování v Holmenkollenu. Organizace je také zodpovědná za údržbu Holmenkollen národní lyžařské arény a několika sportovních chat v lese Marka.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Protection of the Oslo Marka Forest | | titul = Protection of the Oslo Marka Forest | ||
| Řádek 52: | Řádek 59: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
==Udržitelné projekty== | |||
Další podporou životního prostředí je, že Oslo nabízí velký výběr secondhand a vintage obchodů, kde si můžete zajít na nákupy skvělých věcí čekajících na nového majitele. Nejen věci, ale i jídlo zde dostává druhou šanci. Existují zde podniky, aplikace, kde si člověk může objednat jídlo s minimální trvanlivostí či jídlo, které se v daný den nesnědlo. Například pekárny či hotely toto nabízejí dennodenně. Lidská spotřeba má velký dopad na klima a životní prostředí a jako uvědomělí spotřebitelé můžeme všichni měnit své zvyklosti. Snahy zde v Oslu o snížení plýtvání s potravinami či oblečením můžou nejen pomoci, ale i ušetřit peněženku, jelikož tyto produkty a věci jsou prodávány vždy s velkou slevou či zadarmo. | Další podporou životního prostředí je, že Oslo nabízí velký výběr secondhand a vintage obchodů, kde si můžete zajít na nákupy skvělých věcí čekajících na nového majitele. Nejen věci, ale i jídlo zde dostává druhou šanci. Existují zde podniky, aplikace, kde si člověk může objednat jídlo s minimální trvanlivostí či jídlo, které se v daný den nesnědlo. Například pekárny či hotely toto nabízejí dennodenně. Lidská spotřeba má velký dopad na klima a životní prostředí a jako uvědomělí spotřebitelé můžeme všichni měnit své zvyklosti. Snahy zde v Oslu o snížení plýtvání s potravinami či oblečením můžou nejen pomoci, ale i ušetřit peněženku, jelikož tyto produkty a věci jsou prodávány vždy s velkou slevou či zadarmo. | ||
Kromě těchto podniků je v blízkosti hlavního města Losæter, velká městská zahrada a pracoviště prvního městského farmáře v Oslu. Trochu dále na východ je tzv. Landbrukskvartaletská zemědělská čtvrť naplněná zajímavými udržitelnými projekty v oblasti potravin, životního prostředí, rozvoje měst, techniky, kultury a hudby. Evropské zelené hlavní město Oslo pořádá stovky různých akcí, které tak či onak zdůrazňují a oslavují udržitelnost a životní prostředí. Jsou zde různé organizace pro podporu ovzduší, ekosystémů, neplastů a mnoho dalšího. Od městských festivalů po trhy a dětské workshopy, program zahrnuje zelené akce pro každého. Mnoho z nich je pro lidi zdarma. Velmi zajímavou podívanou jsou Mezinárodní taneční dny oslavují tanec v ulicích Osla. Na vegetariánském festivalu v Oslo se zdůrazňuje mnoho výhod [[w:cs:vegetariánství|vegetariánství]], festival Øya je jedním z ekologicky nejšetrnějších festivalů v Evropě a propaguje vášeň pro oceán. | Kromě těchto podniků je v blízkosti hlavního města Losæter, velká městská zahrada a pracoviště prvního městského farmáře v Oslu. Trochu dále na východ je tzv. Landbrukskvartaletská zemědělská čtvrť naplněná zajímavými udržitelnými projekty v oblasti potravin, životního prostředí, rozvoje měst, techniky, kultury a hudby. Evropské zelené hlavní město Oslo pořádá stovky různých akcí, které tak či onak zdůrazňují a oslavují udržitelnost a životní prostředí. Jsou zde různé organizace pro podporu ovzduší, ekosystémů, neplastů a mnoho dalšího. Od městských festivalů po trhy a dětské workshopy, program zahrnuje zelené akce pro každého. Mnoho z nich je pro lidi zdarma. Velmi zajímavou podívanou jsou Mezinárodní taneční dny oslavují tanec v ulicích Osla. Na vegetariánském festivalu v Oslo se zdůrazňuje mnoho výhod [[w:cs:vegetariánství|vegetariánství]], festival Øya je jedním z ekologicky nejšetrnějších festivalů v Evropě a propaguje vášeň pro oceán. | ||
[[Soubor:Recycling in Oslo.jpg|náhled|Recyklace v Oslu]] | |||
==Opakované využívání odpadu== | ==Opakované využívání odpadu== | ||
| Řádek 88: | Řádek 97: | ||
*[https://www.greencapital2019.com/ Oslo Green Capital 2019] | *[https://www.greencapital2019.com/ Oslo Green Capital 2019] | ||
[[Kategorie: | |||
{{FTVS|Denní studium 2020|Halvová: Životní prostředí v Oslu}} | |||
[[Kategorie:Lyžování]] | |||
[[Kategorie:Využití území]] | |||
[[Kategorie:Životní styl]] | |||
Aktuální verze z 3. 8. 2023, 12:50
Oslo je velice rozmanité a příležitostí vidět něco zajímavého je velice mnoho. Dáte přednost plavbě po fjordu, jízdě na kole či elektrokoloběžce v hlavním městě, lyžování v nedalekém lyžařském středisku, kam se jednoduše dá dopravit metrem či nekonečné běžkařské trasy. Pokud si zapomenete vzít vybavení, rozhodně o tyto zážitky nemusíte přijít – v celém Oslu i na jeho okraji se nachází mnoho půjčoven s jakýmkoliv vybavením, ať už se jedná o jakýkoliv sport. Mají zde i půjčovny zdarma – pro děti do 17 let jsou zdarma, jedná se o nadaci podporovanou církví. Co se dopravy týče, tak nejjednodušší doprava a zároveň nejlevnější je na kole. Dá se zde za poplatek vypůjčit městské kolo na měsíc či elektrokoloběžky, které jsou na každém rohu.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Oslo se řadí mezi jedno z nejrychleji rostoucích hlavních měst v Evropě. Aktuálně takřka 93 % těch, kteří přijíždí do centra Osla za prací, se přepravuje hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky.[1] Ministryně životního prostředí Tine Sundtoftová se zasazuje o to, aby centrum Osla bylo bez osobních vozidel.[2] Oslo je velkým lodním uzlem, kde trajekty představují 10 % emisí. V letošním roce proběhla přeměna všech 3 trajektů provozujících trasu Oslo-Nesodden na elektrický pohon. Je to velmi významný krok, jelikož se jedná o nejrušnější norskou trajektovou trasu bez aut s ročním objemem 2,7 milionu cest. Do roku 2021 budou všechny trajekty obsluhující ostrovy ve fjordu převedeny na elektrický pohon.
Je zde možné vidět mnoho elektromobilů, které mají aktuální výhody: jízda v pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy, neplacení mýtného ani parkovného, transport na řadě trajektů zdarma. Největší odběr aut zde má značka Tesla, která se specializuje na elektromobily. Nabíjení těchto elektromobilů je v Oslu velmi snadné, tyto nabíječky jsou skoro na každém rohu, tudíž není zde strach, že by v autě „došla šťáva“.
Kvalita života, ovzduší[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé Osla se snaží o udržení vysoké kvality ovzduší a kvality života v Oslu.[3] Jsou zde organizace, které například sbírají na kajacích plasty v oceánu a fjordech či se pořádají výběhy do místních lesů a v rámci aplikace zde sbírají plasty. V zimní sezoně je tu uzpůsobeno mnoho služeb pro běžkaře, třeba to, že se s lyžemi normálně jezdí v autobusu, tramvaji či metru a že nic nestojí. Organizují zde akce pro nadšence sportu, kteří podporují zdravý životní styl, a jejich účastníky poté odměňují například slevou na jízdném či jinými výhodami.
Dle evropského komisaře Karmena Velly je v Oslo zemí, která je známá svým bohatstvím energetických zdrojů. Oslo udělalo velký pokrok pro životní prostředí díky při přechodu na společnost bez emisí fosilních paliv.
Dle EU Fous je Oslo řazeno mezi města s velmi vysokou kvalitou ovzduší a velmi dobrým místem k životu.[4] Nejen vysoké hodnocení bezpečnosti, zdravotní péče a kvality životního prostředí. Zde v grafu je názorně vidět skóre kvality života v Oslu.
Ochrana hmyzu[editovat | editovat zdroj]
Velmi zajímavým ukazatelem, jak Norové se snaží udržet kvalitu života jsou uměle vytvořené včelí dálnice. Spolek včelařů ByBi navrhl projekt, jak vytvořit včelařské dálnice nad městem, aby zajistila, že včely mají místo, kde mohou odpočívat a jíst, když cestují nebo migrují. Ve spolupráci se státními orgány, podniky, sdruženími, obyvateli a školními dětmi vytvořili mnoho míst, která zahrnují parky, střešní zahrady, městské zahradnické projekty a strategicky umístěné úly, táhnoucí se od Holmenkollen na severozápadě k jezeru Nøkkelvann v jihovýchod.[5]
.jpg)
Lyžování[editovat | editovat zdroj]
Proč tady většina lidí jezdí v běžkařském oblečení po městě, je zapříčiněno velmi snadnou dostupností tratí a hlavně rychlostí, jakou se dostanete do běžeckého terénu. Tam jsou v zimě trasy upraveny pro běžkaře a v létě stejné trasy využívají cyklisté a bruslaři. Propagace běžkování a lyžování má za úkol organizace Skiforeningen založená v roce 1883 „s cílem přibližovat lyžování lidem a organizovat lyžařské závody Holmenkollen“. Tato organizace má v současné době přibližně 60 000 členů a hlavní cíle zůstávají stejné. Skiforeningen organizuje největší norskou lyžařskou školu, pořádá lyžařský závod Holmenkollmarsjen, dětskou lyžařskou událost Holmenkollen a každoroční lyžařské události na nordickém lyžování v Holmenkollenu. Organizace je také zodpovědná za údržbu Holmenkollen národní lyžařské arény a několika sportovních chat v lese Marka.[6]
Udržitelné projekty[editovat | editovat zdroj]
Další podporou životního prostředí je, že Oslo nabízí velký výběr secondhand a vintage obchodů, kde si můžete zajít na nákupy skvělých věcí čekajících na nového majitele. Nejen věci, ale i jídlo zde dostává druhou šanci. Existují zde podniky, aplikace, kde si člověk může objednat jídlo s minimální trvanlivostí či jídlo, které se v daný den nesnědlo. Například pekárny či hotely toto nabízejí dennodenně. Lidská spotřeba má velký dopad na klima a životní prostředí a jako uvědomělí spotřebitelé můžeme všichni měnit své zvyklosti. Snahy zde v Oslu o snížení plýtvání s potravinami či oblečením můžou nejen pomoci, ale i ušetřit peněženku, jelikož tyto produkty a věci jsou prodávány vždy s velkou slevou či zadarmo.
Kromě těchto podniků je v blízkosti hlavního města Losæter, velká městská zahrada a pracoviště prvního městského farmáře v Oslu. Trochu dále na východ je tzv. Landbrukskvartaletská zemědělská čtvrť naplněná zajímavými udržitelnými projekty v oblasti potravin, životního prostředí, rozvoje měst, techniky, kultury a hudby. Evropské zelené hlavní město Oslo pořádá stovky různých akcí, které tak či onak zdůrazňují a oslavují udržitelnost a životní prostředí. Jsou zde různé organizace pro podporu ovzduší, ekosystémů, neplastů a mnoho dalšího. Od městských festivalů po trhy a dětské workshopy, program zahrnuje zelené akce pro každého. Mnoho z nich je pro lidi zdarma. Velmi zajímavou podívanou jsou Mezinárodní taneční dny oslavují tanec v ulicích Osla. Na vegetariánském festivalu v Oslo se zdůrazňuje mnoho výhod vegetariánství, festival Øya je jedním z ekologicky nejšetrnějších festivalů v Evropě a propaguje vášeň pro oceán.
Opakované využívání odpadu[editovat | editovat zdroj]
Dle A.Klitkou, A.Fevolden & M.Caspo (2019) Oslo praktikuje cirkulární ekonomiku, která je založena na opakovaném použití, recyklaci a obnově materiálů a závisí na řádné spolupráci mezi spotřebiteli, výrobci a veřejnými orgány. Obyvatelé Osla třídí své odpadky již doma a poté agentura (EGE) využívá roztříděný biologický odpad dále na dálkové vytápění, bioplyn a biohnojivo.[7]
Velmi dobrým příkladem jsou baterie elektrických vozidel, které jdou příkladem, jak oběhová ekonomika funguje a jak je důležitá. Výroba těchto lithium-iontové baterií vyžaduje použití vzácných kovů – lithia, kobaltu, niklu a hliníku. Opětovné používání těchto materiálů je v dnešní době prosazováno automobilovým průmyslem. Tento proces je však velmi náročný a požaduje řadu chemických přeměn.[8]
Nejen toto město, ale celý stát je velmi přispívá k novému myšlení, vyprávění a dalším inovativním iniciativám na podporu udržitelného rozvoje a životního prostředí nejen pro evropské státy, ale pro celý svět. V dnešní době je životní prostředí velmi diskutovaným tématem nejen z důvodu velmi rozsáhlých globálních změn a katastrof, ale i velkou řadou organizací, ale i lidí zajímající se o tento problém.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Public transport in Oslo. Oslo kommune [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Car Free City. Oslo kommune [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Quality of life in Oslo, Norway. Teleport Cities [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Air quality in Oslo. Oslo kommune [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ByBi Bistår - til en blomstrende pollinatorvennlig byutvikling. ByBi [online]. 2018-09-21 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (norsky – bokmål)
- ↑ Protection of the Oslo Marka Forest. Oslo kommune [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ From waste to value : valorisation pathways for organic waste streams in bioeconomies. Abingdon, Oxon: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-0-429-46028-9, ISBN 0-429-46028-7. OCLC 1099180186
- ↑ Circular Economy in Practice. Oslo kommune [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]
