Vznik globalizačních procesů: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
(Zrušena verze 26321 od uživatele 46.135.89.100 (diskuse)) značka: vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Historické kořeny globalizace jsou dvojí. Vedla k ní především zhoršující se ekonomická situace Spojených států z přelomu 60. a 70. let, která vyústila ve zrušení směnitelnosti dolaru za zlato a nastolila v letech 1971–1973 volně plovoucí kurzy nejvýznamnějších měn. Podobný byl ekonomický vývoj i ve většině zemí OECD, navíc intenzifikovaný první ropnou krizí z roku 1973. V návaznosti na tento vývoj firmy, které chtěly zvýšit nebo alespoň zachovat úroveň zisků a akumulace kapitálu, začaly aplikovat nové strategie a soustředily se především na mezinárodní expanzi. V první fázi tohoto vývoje v rámci vyspělých zemí došlo k větší mezinárodní ekonomické a organizační provázanosti firem. Vyspělé země postupně liberalizovaly své vnitřní i zahraniční trhy a uplatňovaly nástroje, kterými lákaly zahraniční investice. Vytvářely tak prostředí podporující vznikání a expanzi nadnárodních společností (NNS) a rozvoj globalizace. | Historické kořeny globalizace jsou dvojí. Vedla k ní především zhoršující se ekonomická situace Spojených států z přelomu 60. a 70. let, která vyústila ve zrušení směnitelnosti dolaru za zlato a nastolila v letech 1971–1973 volně plovoucí kurzy nejvýznamnějších měn. Podobný byl ekonomický vývoj i ve většině zemí OECD, navíc intenzifikovaný první ropnou krizí z roku 1973. V návaznosti na tento vývoj firmy, které chtěly zvýšit nebo alespoň zachovat úroveň zisků a akumulace kapitálu, začaly aplikovat nové strategie a soustředily se především na mezinárodní expanzi. V první fázi tohoto vývoje v rámci vyspělých zemí došlo k větší mezinárodní ekonomické a organizační provázanosti firem. Vyspělé země postupně liberalizovaly své vnitřní i zahraniční trhy a uplatňovaly nástroje, kterými lákaly zahraniční investice. Vytvářely tak prostředí podporující vznikání a expanzi nadnárodních společností (NNS) a rozvoj globalizace. | ||
== Příčiny globalizace == | ==Příčiny globalizace== | ||
Procesy globalizace vznikají díky následujícím jevům: | Procesy globalizace vznikají díky následujícím jevům: | ||
*Uvolnění vazby národních měn na dolar (konec | |||
*Uvolnění vazby národních měn na dolar (konec [[w:cs:Brettonwoodský systém|Brettonwoodského systému]]) a přechod k volně plovoucím kurzům společně s ropnou krizí r. 1973 vede k expanzi národních a mezinárodních firem na nové trhy. | |||
*Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu. | *Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu. | ||
*Především v rozvojových zemích jsou využívány komparativní výhody – nižší náklady na pracovní sílu (díky tomu vznikají nadnárodní společnosti). | *Především v rozvojových zemích jsou využívány komparativní výhody – nižší náklady na pracovní sílu (díky tomu vznikají nadnárodní společnosti). | ||
| Řádek 13: | Řádek 14: | ||
*Hlavním a jednotným dorozumívacím jazykem obchodu se stává angličtina. | *Hlavním a jednotným dorozumívacím jazykem obchodu se stává angličtina. | ||
== Literatura == | ==Literatura== | ||
Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. | Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. | ||
Kys | Kys | ||
mám malý penis | |||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Externí odkazy === | ===Externí odkazy=== | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii] | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii] | ||
Aktuální verze z 15. 9. 2023, 11:46
Historické kořeny globalizace jsou dvojí. Vedla k ní především zhoršující se ekonomická situace Spojených států z přelomu 60. a 70. let, která vyústila ve zrušení směnitelnosti dolaru za zlato a nastolila v letech 1971–1973 volně plovoucí kurzy nejvýznamnějších měn. Podobný byl ekonomický vývoj i ve většině zemí OECD, navíc intenzifikovaný první ropnou krizí z roku 1973. V návaznosti na tento vývoj firmy, které chtěly zvýšit nebo alespoň zachovat úroveň zisků a akumulace kapitálu, začaly aplikovat nové strategie a soustředily se především na mezinárodní expanzi. V první fázi tohoto vývoje v rámci vyspělých zemí došlo k větší mezinárodní ekonomické a organizační provázanosti firem. Vyspělé země postupně liberalizovaly své vnitřní i zahraniční trhy a uplatňovaly nástroje, kterými lákaly zahraniční investice. Vytvářely tak prostředí podporující vznikání a expanzi nadnárodních společností (NNS) a rozvoj globalizace.
Příčiny globalizace[editovat | editovat zdroj]
Procesy globalizace vznikají díky následujícím jevům:
- Uvolnění vazby národních měn na dolar (konec Brettonwoodského systému) a přechod k volně plovoucím kurzům společně s ropnou krizí r. 1973 vede k expanzi národních a mezinárodních firem na nové trhy.
- Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu.
- Především v rozvojových zemích jsou využívány komparativní výhody – nižší náklady na pracovní sílu (díky tomu vznikají nadnárodní společnosti).
- Zemím, které se podílí na liberalizovaném obchodě, se vede lépe, než ostatním.
- Volnější pohyb kapitálu než práce.
- Transfer a adaptace technologií.
- Rychlejší a rozsáhlejší možnosti komunikace, technologická informační revoluce.
- Hlavním a jednotným dorozumívacím jazykem obchodu se stává angličtina.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Kys mám malý penis
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
|
Tento článek je učebním textem předmětu "Globalizace a globální problémy", nemusí být nutně napsán z neutrálního hlediska. K připomínkám a komentářům využijte Diskusní stránku. |