Světelné znečištění: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Světelné znečištění using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Londýn.jpg|náhled|188x188bod]] | [[Soubor:Londýn.jpg|náhled|188x188bod]] | ||
'''Světelné znečištění''' (jinak také světelný smog nebo rušivé světlo) je jev, který je možné pozorovat prakticky na všech místech, kde se nachází civilizace. Za světelné znečištění jsou považovány všechny negativní důsledky umělého osvětlení. | '''Světelné znečištění''' (jinak také světelný smog nebo rušivé světlo<ref>SVETELNEZNECISTENI. Co to je světelné znečištění [online]. Světelnéznecisteni.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné́ z WWW: <nowiki>http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/</nowiki>.</ref>) je jev, který je možné pozorovat prakticky na všech místech, kde se nachází civilizace. Za světelné znečištění jsou považovány všechny negativní důsledky umělého osvětlení<ref>BENNIE, J. Global Trends in Exposure to Light Pollution in Natural Terrestrial Ecosystems. Remote Sens, 2015, ''7'', 2715-2730. </ref>. | ||
==Kde se vyskytuje== | ==Kde se vyskytuje== | ||
Hlavním místem výskytu světelného znečištění jsou velké metropole a všeobecně města. Už ani v méně obydlených oblastech však není výjimkou. U menších měst není často problémem množství světla, ale to, že si nemohou finančně dovolit kvalitní osvětlení, které by minimalizovalo znečištění. V ČR je založeno několik místních iniciativ i organizací, které se zabývají uchováním tmavé oblohy a bojují proti nadměrnému světelnému znečištění (např. Beskydská oblast tmavé oblohy). Lokálně se světelné znečištění vyskytuje | Hlavním místem výskytu světelného znečištění jsou velké metropole a všeobecně města. Už ani v méně obydlených oblastech však není výjimkou. U menších měst není často problémem množství světla, ale to, že si nemohou finančně dovolit kvalitní osvětlení, které by minimalizovalo znečištění. | ||
V ČR je založeno několik místních iniciativ i organizací, které se zabývají uchováním tmavé oblohy a bojují proti nadměrnému světelnému znečištění (např. Beskydská oblast tmavé oblohy). Lokálně (v rámci domácnosti) se světelné znečištění vyskytuje také v podobě záření z elektronických zařízení<ref>MZP.CZ. ''Světelné znečištění.'' [online]. Mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: [online]. mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: <nowiki>http://mzp.cz/svetelne_znecisteni/</nowiki>.</ref>. | |||
Jak jsou která místa ve světě světelně znečištěna lze dohledat v tzv. mapách světelného znečištění, např. [https://www.lightpollutionmap.info zde]. | |||
==Na co má vliv== | ==Na co má vliv== | ||
Světelné znečištění výrazně ovlivňuje životní prostředí. Mezi hlavní dopady z enviromentálního hlediska patří snižování biodiverzity (noční živočichové, ale i změny v životě dalších druhů). Dále jsou prokázány také negativní dopady na lidské zdraví (především v oblasti spánku - snížená tvorba melatoninu). Tzv. modré světlo, jež je součástí práce s elektronickými zařízeními má na zdraví člověka často ještě ničivější dopady (podněcuje mnoho civilizačních chorob). V neposlední řadě je nadměrné umělé světlo energeticky, potažmo i ekonomicky náročné. | Světelné znečištění výrazně ovlivňuje životní prostředí. Mezi hlavní dopady z enviromentálního hlediska patří snižování biodiverzity (noční živočichové, ale i změny v životě dalších druhů<ref>GASTON, K. J. The biological impacts of artificial light at night: the research challenge. Biological Sciences, 2015, vol. 370, no. 1667. </ref>). Dále jsou prokázány také negativní dopady na lidské zdraví (především v oblasti spánku - snížená tvorba melatoninu<ref>FALCHI, F. Limiting the impact of light pollution on human health, environment and stellar visibility. ''Journal of Environmental Management'', 2010, vol. 1, no. 3. </ref>). Tzv. modré světlo, jež je součástí práce s elektronickými zařízeními, má na zdraví člověka často ještě ničivější dopady (podněcuje mnoho civilizačních chorob<ref>DVOŘÁK, P. Vliv modrého světla na lidský organismus. Bakalářská práce. Brno: Vysoké učení technické. 2016.</ref>). Dopad mohou mít různé typy světla i na psychiku různých živočišných druhů<ref>BENFIELD, J. A. A laboratory study of the psychological impact of light pollution in national parks. Journal of Environmental Psychology, 2018, vol. 57, no. 2, p. 67- 72.</ref>. V neposlední řadě je nadměrné umělé světlo energeticky, potažmo i ekonomicky náročné. Zanedbatelné není ani snižování viditelnosti noční oblohy. | ||
==Legislativa== | ==Legislativa== | ||
V rámci legislativy ČR není světelné znečištění a jeho zmírňování příliš dobře zakotveno. Už na přelomu tisíciletí byla snaha vytvořit zóny, které by světelné znečištění limitovaly, ucelený zákon se však stále nepovedlo prosadit. V roce 2017 měla být v rámci Ministerstva životního prostředí vytvořena speciální skupina pro prosazování opatření v rámci této problematiky. Několik zmínek o světelných limitech je např. ve Stavebním zákoně, nicméně podzákonné normy již tuto problematiku neobsahují. Veškeré limity v oblasti světelného znečištění jsou tedy pouze na principu doporučení především ze strany Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP), občanských iniciativ nebo dalších organizací a informativních stránek (např. svetelneznecisteni.cz). V rámci MŽP je světelné znečištění podkapitolou rubriky "Příroda a krajina", do které spadá mimo jiné i problematika ohrožených druhů nebo ochrana půdy. Problém z legislativního hlediska vyplývá i z toho, že světelné znečištění na určitém území může být zapříčiněno světlem z území jiné obce nebo státu. V roce 2019 byl tento případ řešen v Libereckém kraji, kdy znečištění způsobilo světlo ze skleníků v Polsku. | V rámci legislativy ČR není světelné znečištění a jeho zmírňování příliš dobře zakotveno. Už na přelomu tisíciletí byla snaha vytvořit zóny, které by světelné znečištění limitovaly, ucelený zákon se však stále nepovedlo prosadit<ref>KOTEK, J. ''Snaha o legislativní úpravu světelného znečištění v České republice.'' [online]. Odbornecasopisy.cz [cit. 2019-04-03]. Dostupné z WWW: <nowiki>http://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/casopis/tema/snaha-o-legislativni-upravu-svetelneho-znecisteni-v-ceske-republice--16806</nowiki></ref>. V roce 2017 měla být v rámci Ministerstva životního prostředí vytvořena speciální skupina pro prosazování opatření v rámci této problematiky<ref>AKTUALNE.CZ. ''Světelné znečištění v Česku má omezit speciální skupina.'' [online]. Mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: [online]. Světelnéznecisteni.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: <nowiki>http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/</nowiki>.</ref>. | ||
Několik zmínek o světelných limitech je např. ve Stavebním zákoně, nicméně podzákonné normy již tuto problematiku neobsahují<ref>Zákon č. 183/2006 Sb. Dostupné z WWW: <nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-183</nowiki>.</ref>. Dlouhodobou nemožnost prosadit limity světelného znečištění v rámci zákona lze spojovat s tím, že případné limity by byly sledovány především u velkých developerských projektů, v jejichž rámci by muselo být zajištěno úsporné osvětlení, které je z hlediska počáteční investice ekonomicky náročné. Vlivné skupiny tedy nemají z ekonomického hlediska důvod tyto změny v zákonech podporovat. | |||
Veškeré limity v oblasti světelného znečištění jsou tedy pouze na principu doporučení především ze strany Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP), občanských iniciativ nebo dalších organizací a informativních stránek (např. svetelneznecisteni.cz). V rámci MŽP je světelné znečištění podkapitolou rubriky "Příroda a krajina", do které spadá mimo jiné i problematika ohrožených druhů nebo ochrana půdy. | |||
Problém z legislativního hlediska vyplývá i z toho, že světelné znečištění na určitém území může být zapříčiněno světlem z území jiné obce nebo státu. V roce 2019 byl tento případ řešen v Libereckém kraji, kdy znečištění způsobilo světlo ze skleníků v Polsku<ref>KAR. Sírová záře nad Libereckem. Polské skleníky mohou za světelné znečištění v Česku [online]. Ct24.cz [cit. 2019-94-03]. Dostupné z WWW: <nowiki>https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2740391-sirova-zare-nad-libereckem-polske-skleniky-mohou-za-svetelne-znecisteni-v-cesku</nowiki>. </ref>. | |||
==Jak ho zmírnit== | ==Jak ho zmírnit== | ||
Mezi zásady, které zmiňují enviromentální portály v rámci doporučení, jež vedou ke snížení světelného nečištění patří: | Mezi zásady, které zmiňují enviromentální portály v rámci doporučení, jež vedou ke snížení světelného nečištění patří: | ||
* Svítit jen ve chvíli, kdy je to potřeba. | |||
* Svítit lokálně, aby se světlo zbytečně nedostávalo do okolí (svítidla směřovat na zem). | *Svítit jen ve chvíli, kdy je to potřeba. | ||
* Instalovat světla s nízkou spotřebou energie. | *Svítit lokálně, aby se světlo zbytečně nedostávalo do okolí (svítidla směřovat na zem). | ||
* Instalovat světla se správnou intenzitou záření pro daný účel. | *Instalovat světla s nízkou spotřebou energie. | ||
* Kontrolovat světla, zda správně fungují a svítí žádoucím způsobem. | *Instalovat světla se správnou intenzitou záření pro daný účel. | ||
* Instalaci složitějších svítidel nechat na odborníkovi. | *Kontrolovat světla, zda správně fungují a svítí žádoucím způsobem. | ||
V ČR je nejproblematičtějším místem z hlediska výskytu světelného znečištění Praha. Vzhledem k rytmu života v této metropoli by bylo třeba řešit především veřejné osvětlení. Odborníci se shodnou na tom, že ideální by bylo v zimě, kdy se stmívá už cca v 16:30 a ve městech je stále velký provoz, svítit z důvodu bezpečnosti ostrým bílým světlem, a pak v pozdních hodinách plynule přejít na méně intenzivní oranžové světlo, které by jednak spořilo energii a jednak mohlo pomoci zmírnit enviromentální dopady, jež světelné znečištění v současnosti má. V Praze by však muselo dojít k instalaci nového osvětlení, což by bylo z hlediska počáteční investice velice finančně náročné. V roce 2019 přešla na tento typ ekologického osvětlení, jež se doporučuje pro Prahu a další města, první obec v ČR - Hrusice. | *Instalaci složitějších svítidel nechat na odborníkovi<ref>ENVISPOT. Sviťme správně aneb Jak snížit světelné znečištění [online]. Envispot.cz [cit. 2019-04-03]. Dostupné z WWW: <nowiki>http://envispot.cz/svitme-spravne-aneb-snizit-svetelne-znecisteni/</nowiki>. </ref>. | ||
V ČR je nejproblematičtějším místem z hlediska výskytu světelného znečištění Praha. Vzhledem k rytmu života v této metropoli by bylo třeba řešit především veřejné osvětlení. Odborníci se shodnou na tom, že ideální by bylo v zimě, kdy se stmívá už cca v 16:30 a ve městech je stále velký provoz, svítit z důvodu bezpečnosti ostrým bílým světlem, a pak v pozdních hodinách plynule přejít na méně intenzivní oranžové světlo, které by jednak spořilo energii a jednak mohlo pomoci zmírnit enviromentální dopady, jež světelné znečištění v současnosti má. V Praze by však muselo dojít k instalaci nového osvětlení, což by bylo z hlediska počáteční investice velice finančně náročné<ref>KROC, V. Vyplatí se obnovit veřejné osvětlení v Praze? [online]. Rozhlas.cz [cit. 2019-04-01]. Dostupné z WWW: <nowiki>https://radiozurnal.rozhlas.cz/vyplati-se-obnovit-verejne-osvetleni-v-praze-7575500?player=on#player</nowiki></ref>. | |||
V roce 2019 přešla na tento typ ekologického osvětlení, jež se doporučuje pro Prahu a další města, první obec v ČR - Hrusice<ref>KAR. První obec v Česku má ohleduplné veřejné osvětlení. V Hrusicích šetří energii i přírodu [online]. Ct24.cz [cit. 2019-94-03]. Dostupné z WWW: <nowiki>https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2727587-prvni-obec-v-cesku-ma-ohleduplne-verejne-osvetleni-v-hrusicich-setri-energii-i-prirodu</nowiki>.</ref>. | |||
==Reference== | |||
<references /> | |||
{{FTVS|Denní studium 2019|Michaela K.: Světelné znečištění}} | |||
[[Kategorie:Světelné znečištění]] | |||
Aktuální verze z 31. 1. 2022, 14:18
Světelné znečištění (jinak také světelný smog nebo rušivé světlo[1]) je jev, který je možné pozorovat prakticky na všech místech, kde se nachází civilizace. Za světelné znečištění jsou považovány všechny negativní důsledky umělého osvětlení[2].
Kde se vyskytuje[editovat | editovat zdroj]
Hlavním místem výskytu světelného znečištění jsou velké metropole a všeobecně města. Už ani v méně obydlených oblastech však není výjimkou. U menších měst není často problémem množství světla, ale to, že si nemohou finančně dovolit kvalitní osvětlení, které by minimalizovalo znečištění.
V ČR je založeno několik místních iniciativ i organizací, které se zabývají uchováním tmavé oblohy a bojují proti nadměrnému světelnému znečištění (např. Beskydská oblast tmavé oblohy). Lokálně (v rámci domácnosti) se světelné znečištění vyskytuje také v podobě záření z elektronických zařízení[3].
Jak jsou která místa ve světě světelně znečištěna lze dohledat v tzv. mapách světelného znečištění, např. zde.
Na co má vliv[editovat | editovat zdroj]
Světelné znečištění výrazně ovlivňuje životní prostředí. Mezi hlavní dopady z enviromentálního hlediska patří snižování biodiverzity (noční živočichové, ale i změny v životě dalších druhů[4]). Dále jsou prokázány také negativní dopady na lidské zdraví (především v oblasti spánku - snížená tvorba melatoninu[5]). Tzv. modré světlo, jež je součástí práce s elektronickými zařízeními, má na zdraví člověka často ještě ničivější dopady (podněcuje mnoho civilizačních chorob[6]). Dopad mohou mít různé typy světla i na psychiku různých živočišných druhů[7]. V neposlední řadě je nadměrné umělé světlo energeticky, potažmo i ekonomicky náročné. Zanedbatelné není ani snižování viditelnosti noční oblohy.
Legislativa[editovat | editovat zdroj]
V rámci legislativy ČR není světelné znečištění a jeho zmírňování příliš dobře zakotveno. Už na přelomu tisíciletí byla snaha vytvořit zóny, které by světelné znečištění limitovaly, ucelený zákon se však stále nepovedlo prosadit[8]. V roce 2017 měla být v rámci Ministerstva životního prostředí vytvořena speciální skupina pro prosazování opatření v rámci této problematiky[9].
Několik zmínek o světelných limitech je např. ve Stavebním zákoně, nicméně podzákonné normy již tuto problematiku neobsahují[10]. Dlouhodobou nemožnost prosadit limity světelného znečištění v rámci zákona lze spojovat s tím, že případné limity by byly sledovány především u velkých developerských projektů, v jejichž rámci by muselo být zajištěno úsporné osvětlení, které je z hlediska počáteční investice ekonomicky náročné. Vlivné skupiny tedy nemají z ekonomického hlediska důvod tyto změny v zákonech podporovat.
Veškeré limity v oblasti světelného znečištění jsou tedy pouze na principu doporučení především ze strany Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP), občanských iniciativ nebo dalších organizací a informativních stránek (např. svetelneznecisteni.cz). V rámci MŽP je světelné znečištění podkapitolou rubriky "Příroda a krajina", do které spadá mimo jiné i problematika ohrožených druhů nebo ochrana půdy.
Problém z legislativního hlediska vyplývá i z toho, že světelné znečištění na určitém území může být zapříčiněno světlem z území jiné obce nebo státu. V roce 2019 byl tento případ řešen v Libereckém kraji, kdy znečištění způsobilo světlo ze skleníků v Polsku[11].
Jak ho zmírnit[editovat | editovat zdroj]
Mezi zásady, které zmiňují enviromentální portály v rámci doporučení, jež vedou ke snížení světelného nečištění patří:
- Svítit jen ve chvíli, kdy je to potřeba.
- Svítit lokálně, aby se světlo zbytečně nedostávalo do okolí (svítidla směřovat na zem).
- Instalovat světla s nízkou spotřebou energie.
- Instalovat světla se správnou intenzitou záření pro daný účel.
- Kontrolovat světla, zda správně fungují a svítí žádoucím způsobem.
- Instalaci složitějších svítidel nechat na odborníkovi[12].
V ČR je nejproblematičtějším místem z hlediska výskytu světelného znečištění Praha. Vzhledem k rytmu života v této metropoli by bylo třeba řešit především veřejné osvětlení. Odborníci se shodnou na tom, že ideální by bylo v zimě, kdy se stmívá už cca v 16:30 a ve městech je stále velký provoz, svítit z důvodu bezpečnosti ostrým bílým světlem, a pak v pozdních hodinách plynule přejít na méně intenzivní oranžové světlo, které by jednak spořilo energii a jednak mohlo pomoci zmírnit enviromentální dopady, jež světelné znečištění v současnosti má. V Praze by však muselo dojít k instalaci nového osvětlení, což by bylo z hlediska počáteční investice velice finančně náročné[13].
V roce 2019 přešla na tento typ ekologického osvětlení, jež se doporučuje pro Prahu a další města, první obec v ČR - Hrusice[14].
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SVETELNEZNECISTENI. Co to je světelné znečištění [online]. Světelnéznecisteni.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné́ z WWW: http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/.
- ↑ BENNIE, J. Global Trends in Exposure to Light Pollution in Natural Terrestrial Ecosystems. Remote Sens, 2015, 7, 2715-2730.
- ↑ MZP.CZ. Světelné znečištění. [online]. Mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: [online]. mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: http://mzp.cz/svetelne_znecisteni/.
- ↑ GASTON, K. J. The biological impacts of artificial light at night: the research challenge. Biological Sciences, 2015, vol. 370, no. 1667.
- ↑ FALCHI, F. Limiting the impact of light pollution on human health, environment and stellar visibility. Journal of Environmental Management, 2010, vol. 1, no. 3.
- ↑ DVOŘÁK, P. Vliv modrého světla na lidský organismus. Bakalářská práce. Brno: Vysoké učení technické. 2016.
- ↑ BENFIELD, J. A. A laboratory study of the psychological impact of light pollution in national parks. Journal of Environmental Psychology, 2018, vol. 57, no. 2, p. 67- 72.
- ↑ KOTEK, J. Snaha o legislativní úpravu světelného znečištění v České republice. [online]. Odbornecasopisy.cz [cit. 2019-04-03]. Dostupné z WWW: http://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/casopis/tema/snaha-o-legislativni-upravu-svetelneho-znecisteni-v-ceske-republice--16806
- ↑ AKTUALNE.CZ. Světelné znečištění v Česku má omezit speciální skupina. [online]. Mzp.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: [online]. Světelnéznecisteni.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné z WWW: http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/.
- ↑ Zákon č. 183/2006 Sb. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-183.
- ↑ KAR. Sírová záře nad Libereckem. Polské skleníky mohou za světelné znečištění v Česku [online]. Ct24.cz [cit. 2019-94-03]. Dostupné z WWW: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2740391-sirova-zare-nad-libereckem-polske-skleniky-mohou-za-svetelne-znecisteni-v-cesku.
- ↑ ENVISPOT. Sviťme správně aneb Jak snížit světelné znečištění [online]. Envispot.cz [cit. 2019-04-03]. Dostupné z WWW: http://envispot.cz/svitme-spravne-aneb-snizit-svetelne-znecisteni/.
- ↑ KROC, V. Vyplatí se obnovit veřejné osvětlení v Praze? [online]. Rozhlas.cz [cit. 2019-04-01]. Dostupné z WWW: https://radiozurnal.rozhlas.cz/vyplati-se-obnovit-verejne-osvetleni-v-praze-7575500?player=on#player
- ↑ KAR. První obec v Česku má ohleduplné veřejné osvětlení. V Hrusicích šetří energii i přírodu [online]. Ct24.cz [cit. 2019-94-03]. Dostupné z WWW: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2727587-prvni-obec-v-cesku-ma-ohleduplne-verejne-osvetleni-v-hrusicich-setri-energii-i-prirodu.
