Primární produkce: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
(→Zdroje energie: úprava zápisu čísel) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě | Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energie. | ||
[[soubor:Biomasa.gif|right]]<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | [[soubor:Biomasa.gif|right]]<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
==Zdroje energie== | ==Zdroje energie== | ||
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[w:cs:sluneční světlo|sluneční světlo]] (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20 - 10 | Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[w:cs:sluneční světlo|sluneční světlo]] (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20<sup>20</sup> - 10<sup>20</sup> kJ (1,73*10<sup>17</sup> W) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
, [[w:cs:oxid uhličitý|oxid uhličitý]], [[w:cs:voda|voda]] a [[w:cs:půdní živiny|půdní živiny]].<ref name=ulbrich /> | , [[w:cs:oxid uhličitý|oxid uhličitý]], [[w:cs:voda|voda]] a [[w:cs:půdní živiny|půdní živiny]].<ref name=ulbrich /> | ||
| Řádek 71: | Řádek 71: | ||
[[Kategorie:Biosféra]] | [[Kategorie:Biosféra]] | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | |||
Aktuální verze z 5. 9. 2023, 00:36
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.[1] Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. Primární produktivita (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.[2]
Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energie.
Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.
- k ploše zaujímané ekosystémem
- k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
- k jedné rostlině
- k jednotce plochy asimilačního aparátu
- k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu
Zdroje energie[editovat | editovat zdroj]
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 2020 - 1020 kJ (1,73*1017 W) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)[2] , oxid uhličitý, voda a půdní živiny.[1]
Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.
Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu
- chemická
- energie slunečního záření
Kritické faktory omezující primární produkci[editovat | editovat zdroj]
- nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)
- nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
- krátká délka fotosyntetického období
- nedostatek minerálních zdrojů[1]
Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).[3]
Rozdělení primární produkce[editovat | editovat zdroj]
Hrubá primární produkce[editovat | editovat zdroj]
je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.[1] Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.[4]
Čistá primární produkce[editovat | editovat zdroj]
je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).[4]
Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.[5]
Témata[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm
- ↑ 2,0 2,1 2,2 DUVIGNEAUD,P. (1988): Ekologická syntéza,Academia, Praha, 414 s.
- ↑ 3,0 3,1 http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
- ↑ 4,0 4,1 SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
- ↑ NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí okazy[editovat | editovat zdroj]
- Skripta ekologie - Ulbrichová
- Ekosystémy - Hájek
- Energetická produkce - Strašil
- Google - tok energie
- Google - spalování biomasy
- Ekosystémy - Hájek
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
- NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
- DUVIGNEAUD P. (1988): Ekologická syntéza, Academia, Praha, 414 s.
