Znečištění a ochrana ovzduší: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (added Category:Dopady na zdraví obyvatel using HotCat) |
||
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Nečistoty v ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se v ovzduší nalézají, je způsobeno především činností člověka, k největším změnám docházelo v průběhu 20. stol. | {{Aktualizovat}}Nečistoty v ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se v ovzduší nalézají, je způsobeno především činností člověka, k největším změnám docházelo v průběhu 20. stol. | ||
Znečištění ovzduší dosáhlo svého nejhoršího stavu v období průmyslové revoluce. Bylo to v důsledku zvýšené těžby uhlí a jeho následného spalování, které způsobovalo intenzivnější výskyt oxidu siřičitého, sazí a popela ve vzduchu. Největší katastrofou byl takzvaný londýnský smog v roce 1952, kdy znečištění dosáhlo takového stupně, že na následky chorob dýchacích cest zemřelo 2000 lidí. S postupným omezením užívání uhlí jako paliva a přijetí různých emisních limitů se stav ovzduší zlepšuje. | Znečištění ovzduší dosáhlo svého nejhoršího stavu v období průmyslové revoluce. Bylo to v důsledku zvýšené těžby uhlí a jeho následného spalování, které způsobovalo intenzivnější výskyt oxidu siřičitého, sazí a popela ve vzduchu. Největší katastrofou byl takzvaný londýnský smog v roce 1952, kdy znečištění dosáhlo takového stupně, že na následky chorob dýchacích cest zemřelo 2000 lidí. S postupným omezením užívání uhlí jako paliva a přijetí různých emisních limitů se stav ovzduší zlepšuje. | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Mezinárodní jednání == | == Mezinárodní jednání == | ||
Úmluva | [[Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států]] EHK OSN přecházejícím hranice států ze Ženevy 1979 (ratifikovaly ji i země východního „komunistického“ bloku). | ||
Reakcí na problém acidifikace pak byl Protokol k této úmluvě o snížení emisí síry nebo jejich toků přecházejících hranice států nejméně o 30% z Helsinek 1985. Československo do roku 1992 závazek splnilo. | Reakcí na problém acidifikace pak byl Protokol k této úmluvě o snížení emisí síry nebo jejich toků přecházejících hranice států nejméně o 30% z Helsinek 1985. Československo do roku 1992 závazek splnilo. | ||
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18.1. 2006 uložilo povinnost zřízení evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (evropský E-PRTR). Evropské společenství tak fakticky přistoupilo k protokolu registrů a úniků (Protocol PRTR), který byl přijat na mimořádném zasedání Evropské hospodářské komise OSN 21. května 2003 v Kyjevě a vychází z Aarhuské úmluvy. | Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18.1. 2006 uložilo povinnost zřízení [[E-PRTR|evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (evropský E-PRTR)]]. Evropské společenství tak fakticky přistoupilo k [[PRTR|protokolu registrů a úniků (Protocol PRTR)]], který byl přijat na mimořádném zasedání Evropské hospodářské komise OSN 21. května 2003 v Kyjevě a vychází z Aarhuské úmluvy. | ||
== Právní prostředí v ČR == | == Právní prostředí v ČR == | ||
Odkazy http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi_odkazy | *Odkazy http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi_odkazy | ||
*Legislativa – Ovzduší http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi_leg | |||
Legislativa – Ovzduší http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi_leg | *Varování před špatnou kvalitou ovzduší, zajišťuje Smogový regulační systém (SRS). | ||
*Emisní limity pro ČR určuje vyhláška o [http://www.energetik.cz/zakony/e_limity.html emisních limitech 117/1997 Sb]. | |||
Varování před špatnou kvalitou ovzduší, zajišťuje Smogový regulační systém (SRS). | *Data o emisích jsou ukládána do Registrů emisních zdrojů znečištění ovzduší (REZZO). | ||
Emisní limity pro ČR určuje vyhláška o [http://www.energetik.cz/zakony/e_limity.html emisních limitech 117/1997 Sb]. | |||
Data o emisích jsou ukládána do Registrů emisních zdrojů znečištění ovzduší (REZZO). | |||
== Limity a monitoring == | == Limity a monitoring == | ||
| Řádek 43: | Řádek 39: | ||
== Praxe == | == Praxe == | ||
*[[Obchodování s emisními povolenkami]] | *[[Emisní obchodování|Obchodování s emisními povolenkami]] | ||
*Možnosti snižování emisí | *Možnosti snižování emisí | ||
| Řádek 50: | Řádek 46: | ||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
*[[Atmosféra]] | *[[Atmosféra]] | ||
*[[Bioaerosol]] | |||
*[[Velikostní distribuce aerosolu]] | |||
== Odkazy == | |||
[[Kategorie: | === Externí odkazy === | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění ovzduší na české Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Air_pollution Air pollution na anglické Wikipedii] | |||
[[Kategorie:Ovzduší]] | |||
[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]] | |||
Aktuální verze z 25. 2. 2019, 16:33
Nečistoty v ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se v ovzduší nalézají, je způsobeno především činností člověka, k největším změnám docházelo v průběhu 20. stol.
Znečištění ovzduší dosáhlo svého nejhoršího stavu v období průmyslové revoluce. Bylo to v důsledku zvýšené těžby uhlí a jeho následného spalování, které způsobovalo intenzivnější výskyt oxidu siřičitého, sazí a popela ve vzduchu. Největší katastrofou byl takzvaný londýnský smog v roce 1952, kdy znečištění dosáhlo takového stupně, že na následky chorob dýchacích cest zemřelo 2000 lidí. S postupným omezením užívání uhlí jako paliva a přijetí různých emisních limitů se stav ovzduší zlepšuje.
Látky, jejichž zvýšená přítomnost v ovzduší může ovlivňovat životní prostředí a životy lidí, jsou především chlorovodíky, oxidy síry a dusíku, fluór, chlór a další např. neviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu.
Abnormální výskyt znečišťujících látek v ovzduší je nejčastěji způsoben již zmiňovanými spalovacími tepelnými elektrárnami (spalování uhlí, plynu, ropy) a automobilovou dopravou.
Nejčastějšími důsledky špatné kvality ovzduší můžou být různá onemocnění (nemoci dýchací soustavy, nemoci způsobené zvětšováním ozónové díry), kyselé deště, které mají negativní vliv na vodní toky a lesní porosty, jak můžeme vidět na příkladu Krušných hor, změny globálního klimatu
V poslední době se vyskytují snahy o omezení výskytu škodlivin v ovzduší, což mají zajišťovat emisní limity, které byly přijaty pro Evropu jako reakce na Zákon o čistém ovzduší, který přijaly v roce 1970 Spojené státy. Od roku 1979 Světová zdravotnická organizace vytvořila standard pro kvalitu vzduchu.
Mezinárodní jednání[editovat | editovat zdroj]
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států EHK OSN přecházejícím hranice států ze Ženevy 1979 (ratifikovaly ji i země východního „komunistického“ bloku).
Reakcí na problém acidifikace pak byl Protokol k této úmluvě o snížení emisí síry nebo jejich toků přecházejících hranice států nejméně o 30% z Helsinek 1985. Československo do roku 1992 závazek splnilo.
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18.1. 2006 uložilo povinnost zřízení evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (evropský E-PRTR). Evropské společenství tak fakticky přistoupilo k protokolu registrů a úniků (Protocol PRTR), který byl přijat na mimořádném zasedání Evropské hospodářské komise OSN 21. května 2003 v Kyjevě a vychází z Aarhuské úmluvy.
Právní prostředí v ČR[editovat | editovat zdroj]
- Odkazy http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi_odkazy
- Legislativa – Ovzduší http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi_leg
- Varování před špatnou kvalitou ovzduší, zajišťuje Smogový regulační systém (SRS).
- Emisní limity pro ČR určuje vyhláška o emisních limitech 117/1997 Sb.
- Data o emisích jsou ukládána do Registrů emisních zdrojů znečištění ovzduší (REZZO).
Limity a monitoring[editovat | editovat zdroj]
Imisní limity jsou stanoveny dle nařízení vlády 429/2005 Sb. (kterým se mění 350/2002 Sb.). Jsou stanoveny zvlášť pro ochranu zdraví obyvatelstva a pro ochranu ekosystémů.
Informační systém kvality ovzduší (ISKO) obsahuje informace o kvalitě ovzduší pořízené ze stanic imisního monitoringu v České republice.
Imisní báze je plněna daty koncentrací znečišťujících látek v ovzduší získaných v síti měřících stanic a to již od roku 1970. Podrobné informace můžete nalézt v ročenkách (Statistická ročenka životního prostředí ČR, Znečištění ovzduší na území ČR) a na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ): http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html
Pro informace o kvalitě ovzduší je důležitý také Integrovaný registr znečišťování (IRZ), který byl zřízen zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, jako veřejně přístupný informační systém o únicích znečišťujících látek do životního prostředí z provozoven průmyslových a zemědělských podniků. Provozovatelem IRZ je CENIA, česká informační agentura životního prostředí http://www.irz.cz
- Monitoring čistoty ovzduší na stránkách ČHMÚ: http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html
Praxe[editovat | editovat zdroj]
- Obchodování s emisními povolenkami
- Možnosti snižování emisí