Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Informační a komunikační technologie ve vzdělávání: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Zlepšování základních dovedností především v oblasti informačních technologií je hlavní prioritou vzdělávacích systémů Evropské Unie. Cílem[1] je zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím pro každého, což zahrnuje podporu optimálního využívání inovačních postupů výuky na všech úrovních. Také národní programy plánují dosaženo plné integrace ICT do procesu vzdělávání. Gestorem dvou kapitol Národního programu – „Výchova, vzdělávání a mládež“ a „Věda a výzkum“ – je Ministerstvo školství.
Zlepšování základních dovedností především v oblasti informačních technologií je hlavní prioritou vzdělávacích systémů Evropské Unie. Cílem je zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím pro každého, což zahrnuje podporu inovací výuky na všech úrovních. Také národní programy plánují dosaženo plné integrace ICT do procesu vzdělávání.  


Dokumenty VŠ vzdělávací politiky<ref>citované záměry jsou součástí Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015, [online] dostupné na http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodobe-zamery-a-jejich-aktualizace Tento „Dlouhodobý záměr ministerstva“ se zaměřuje na hlavní principy fungování moderních vysokých škol v náročném konkurenčním prostředí globálního světa a jeho hlavním posláním je zejména prognóza klíčových trendů ovlivňujících systém vysokého školství v ČR a vytýčení strategických cílů pro oblast vysokých škol pro dané období; je vedle dalších skutečností stanovených v § 18 odst. 3 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, rozhodný pro stanovení výše příspěvků ze státního rozpočtu a dotací ze státního rozpočtu.</ref> zdůrazňují inovační potenciál e-learningových metod výuky: v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol se v bodě 1.5 Progresivní formy a metody vzdělávání říká, že Ministerstvo „… bude podporovat další rozvoj moderních metod a kreativity vzdělávacích činností (např. projektově orientované metody vzdělávání, e-learning, blended learning) tak, aby odpovídaly také potřebám specifických cílových skupin studentů (studující při zaměstnání, zdravotně či sociálně znevýhodnění)“. Vysokým školám pak doporučuje „… podle charakteru vysoké školy a studijních programů podpořit zavádění neprezenčních forem studia; u těchto forem studia zajistit kvalitu shodnou s prezenční formou…“   
Dokumenty VŠ vzdělávací politiky<ref>citované záměry jsou součástí Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015, [online] dostupné na http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodobe-zamery-a-jejich-aktualizace Tento „Dlouhodobý záměr ministerstva“ se zaměřuje na hlavní principy fungování moderních vysokých škol v náročném konkurenčním prostředí globálního světa a jeho hlavním posláním je zejména prognóza klíčových trendů ovlivňujících systém vysokého školství v ČR a vytýčení strategických cílů pro oblast vysokých škol pro dané období; je vedle dalších skutečností stanovených v § 18 odst. 3 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, rozhodný pro stanovení výše příspěvků ze státního rozpočtu a dotací ze státního rozpočtu.</ref> zdůrazňují inovační potenciál e-learningových metod výuky: v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol se v bodě 1.5 Progresivní formy a metody vzdělávání říká, že Ministerstvo „… bude podporovat další rozvoj moderních metod a kreativity vzdělávacích činností (např. projektově orientované metody vzdělávání, e-learning, blended learning) tak, aby odpovídaly také potřebám specifických cílových skupin studentů (studující při zaměstnání, zdravotně či sociálně znevýhodnění)“. Vysokým školám pak doporučuje „… podle charakteru vysoké školy a studijních programů podpořit zavádění neprezenčních forem studia; u těchto forem studia zajistit kvalitu shodnou s prezenční formou…“   


Informační gramotnost rozvíjí kompetence podporující orientaci v problémech současného světa<ref>Dombrovská, M., Landová, H., Tichá, L. (2004) Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovnická revue, Rok 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [online]
'''Informační gramotnost''' rozvíjí kompetence podporující orientaci v problémech současného světa<ref>Dombrovská, M., Landová, H., Tichá, L. (2004) Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovnická revue, Rok 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [online]
[cit 2010-11-30] dostuné na http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html</ref>
[cit 2010-11-30] dostuné na http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html</ref>


E-learningové metody výuky mají velký potenciál především v oblasti distančních forem studia a také co se týče rozšíření možností virtuální mobility studentů (cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou totiž extrémně ambiciózní<ref>Cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou následující:
'''E-learningové metody výuky''' mají velký potenciál především v oblasti distančních forem studia a také co se týče rozšíření možností virtuální mobility studentů (cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou totiž extrémně ambiciózní<ref>Cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou následující:
* v r. 2012 nejméně 15 % (generace 16-29 let),   
* v r. 2012 nejméně 15 % (generace 16-29 let),   
*v r. 2015 nejméně 30 %   
*v r. 2015 nejméně 30 %   
Řádek 27: Řádek 27:


{{licence cc|Dlouhá, Jana}}
{{licence cc|Dlouhá, Jana}}
{{E-V-Learn}}

Aktuální verze z 2. 12. 2010, 20:56

Zlepšování základních dovedností především v oblasti informačních technologií je hlavní prioritou vzdělávacích systémů Evropské Unie. Cílem je zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím pro každého, což zahrnuje podporu inovací výuky na všech úrovních. Také národní programy plánují dosaženo plné integrace ICT do procesu vzdělávání.

Dokumenty VŠ vzdělávací politiky[1] zdůrazňují inovační potenciál e-learningových metod výuky: v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol se v bodě 1.5 Progresivní formy a metody vzdělávání říká, že Ministerstvo „… bude podporovat další rozvoj moderních metod a kreativity vzdělávacích činností (např. projektově orientované metody vzdělávání, e-learning, blended learning) tak, aby odpovídaly také potřebám specifických cílových skupin studentů (studující při zaměstnání, zdravotně či sociálně znevýhodnění)“. Vysokým školám pak doporučuje „… podle charakteru vysoké školy a studijních programů podpořit zavádění neprezenčních forem studia; u těchto forem studia zajistit kvalitu shodnou s prezenční formou…“

Informační gramotnost rozvíjí kompetence podporující orientaci v problémech současného světa[2]

E-learningové metody výuky mají velký potenciál především v oblasti distančních forem studia a také co se týče rozšíření možností virtuální mobility studentů (cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou totiž extrémně ambiciózní[3] a tedy jejich naplňování mj. virtuální formou je žádoucí).

Mezi výhody e-learningu patří kromě běžně uváděných předností (časové a finanční úspory) také konzistentní kvalita kurzu a snadný monitoring účasti a pokroku studentů [4]. Mezi další výhody patří flexibilita, dostupnost, rovné příležitosti (rasové, genderové atd.), rozvoj ICT dovedností.

Ve světě je e-learning rychle narůstající formou vzdělávání především na vyšších stupních vzdělávacího systému. Například v USA došlo podle zprávy Sloan Foundation v letech 2004-2009 ročně k nárůstu přibližně o 12-14% nově přihlášených na plně on-line vzdělávání v terciárním sytému (pro srovnání: celkový počet zapsaných uchazečů se ve stejném období zvyšoval asi o 2% za rok). Celkově téměř čtvrtina všech studentů tohoto stupně vzdělávání tak bylo v roce 2008 zapsaných v plně on-line kurzech.[5]

Využití e-learningu v oblasti environmentální v ČR souvisí většinou s požadavky na školení různých cílových skupin (státní správy, podnikatelů, managerů) v této problematice[6]. Výhody pro běžnou vysokoškolskou výuku nebyly dosud systematicky analyzovány.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ citované záměry jsou součástí Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015, [online] dostupné na http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodobe-zamery-a-jejich-aktualizace Tento „Dlouhodobý záměr ministerstva“ se zaměřuje na hlavní principy fungování moderních vysokých škol v náročném konkurenčním prostředí globálního světa a jeho hlavním posláním je zejména prognóza klíčových trendů ovlivňujících systém vysokého školství v ČR a vytýčení strategických cílů pro oblast vysokých škol pro dané období; je vedle dalších skutečností stanovených v § 18 odst. 3 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, rozhodný pro stanovení výše příspěvků ze státního rozpočtu a dotací ze státního rozpočtu.
  2. ↑ Dombrovská, M., Landová, H., Tichá, L. (2004) Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovnická revue, Rok 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [online] [cit 2010-11-30] dostuné na http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html
  3. ↑ Cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou následující:
    • v r. 2012 nejméně 15 % (generace 16-29 let),
    • v r. 2015 nejméně 30 %
    • v r. 2020 nejméně 50 % (asi 2 900 000 osob této generace ročně)
    • v r. 2008 to však bylo pouze 5 % (asi 300 000 osob této generace ročně).
    Report of the High Level Expert Forum on Mobility, 2008, [online] dostupné na http://ec.europa.eu/education/doc/2008/mobilityreport_en.pdf
  4. ↑ Holton III, E. F., Coco, M. L., Lowe, J. L., & Dutsch, J. V. (2006). Blended delivery strategies for competency-based training. Advances in Developing Human Resources, 8(2), p.: 214
  5. ↑ Viz: E-learning. (2010, November 25). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 10:06, November 29, 2010, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=E-learning&oldid=398864888
  6. ↑ Využití e-learningu v ČR: webportál Eko-net pro environmentální manažery http://www.cir.cz/aktualizovan-webportal-eko-net-pro-environmentalni-manazery a dále http://elearning.cir.cz/ ; http://elearning.eko-net.cir.cz/; aj.
ikona
Autor(ři): Dlouhá, Jana .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Dlouhá, Jana . Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Informační a komunikační technologie ve vzdělávání [online]. Enviwiki, ; [citováno 27. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metodika_tvorby_text%C5%AF_v_otev%C5%99en%C3%A9m_internetov%C3%A9m_prostoru/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_komunika%C4%8Dn%C3%AD_technologie_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&oldid=11344>


Tento článek vznikl v rámci projektu VaV Ministerstva životního prostředí SP/4H6/142/08 E-V-Learn. Více informací o projektu

.


Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metodika_tvorby_textů_v_otevřeném_internetovém_prostoru/Informační_a_komunikační_technologie_ve_vzdělávání&oldid=11344“