Metoda transferu hodnot: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
(odstranění - nedostatek finančních zdrojů a času) |
mBez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
K ocenění přírodních [[w:statek|statků]] se používají různé metody oceňování, jako např. [[metoda cestovních nákladů]], [[metoda hedonické ceny]] a [[metoda podmíněného hodnocení]], které jsou však zdlouhavé i finančně nákladné. Poměrně rychlou a levnou je '''metoda transferu hodnot''' („benefit transfer method“), která je schopna nahradit klasické metody a umožnit tak rychlejší rozhodování.<ref name="Lorinczová">LORINCZOVÁ, E.: Tranfer přínosů, 2001, [citace 2010-04-11]. Dustupný z www: <http://iris.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/a4a9cf588cef9bcac1256ac300346a59?OpenDocument</ref> | |||
K ocenění [[ | |||
== Definice == | == Definice == | ||
O transferu hodnot najdeme v literatuře několik výkladů. „Boyle a Bergstrom definují transfer hodnot následovně: Transfer existujících odhadů netržních hodnot na novou studii, která je odlišná od studie, pro kterou byly hodnoty původně odhadnuty. Je to jednoduché použití druhotných dat na novou oblast.“<ref name="Clark">CLARK, D., GRIFFIN, R., NOVOTNÝ, V.:The application of benefit transfer in a Wisconsin Watershed, Free University of Brussels, 2002, [citace 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.ecomod.net/Conferences/EcoMod2002/papers/alp.pdf ></ref> | |||
Desvousges a další popisují transfer hodnot na příkladu řeky.<ref name="Clark">CLARK, D., GRIFFIN, R., NOVOTNÝ, V.:The application of benefit transfer in a Wisconsin Watershed, Free University of Brussels, 2002, [citace 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.ecomod.net/Conferences/EcoMod2002/papers/alp.pdf ></ref> „Řeka, kde existující studie byla provedena, se nazývá oblast původní studie („study site“) a řeka, u které se uvažuje o zlepšení kvality, se nazývá oblast nové studie („policy site“). Odhadované přínosy jsou přeneseny z původní studie na novou studii.“<ref name="Clark">CLARK, D., GRIFFIN, R., NOVOTNÝ, V.:The application of benefit transfer in a Wisconsin Watershed, Free University of Brussels, 2002, [citace 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.ecomod.net/Conferences/EcoMod2002/papers/alp.pdf ></ref> | |||
Hodnotou se rozumí ochota jednotlivce nebo domácností <ref name="Lorinczová">LORINCZOVÁ, E.: Tranfer přínosů, 2001, [citace 2010-04-11]. Dustupný z www: <http://iris.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/a4a9cf588cef9bcac1256ac300346a59?OpenDocument</ref>„platit za zlepšení nebo zachování stávající kvality životního prostředí."<ref name="Šauer">Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, 1. vydání, Univerzita Karlova v Praze, 2007, str. 164, ISBN 978-80-87076-06-4></ref> | |||
== Podmínky uplatnění metody == | == Podmínky uplatnění metody == | ||
| Řádek 12: | Řádek 11: | ||
Aby byla metoda přínosná, je třeba dodržet následující podmínky:<ref name="VŠE">VŠE - Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku: Ekonomické hodnocení projektů a politiky v oblasti životního prostředí: praktický průvodce / [překlad Zdeněk Svoboda], Praha 2000, 173, ISBN 80-245-0009-4</ref> | Aby byla metoda přínosná, je třeba dodržet následující podmínky:<ref name="VŠE">VŠE - Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku: Ekonomické hodnocení projektů a politiky v oblasti životního prostředí: praktický průvodce / [překlad Zdeněk Svoboda], Praha 2000, 173, ISBN 80-245-0009-4</ref> | ||
* oblast původní studie a nové studie by se měly podobat | * oblast původní studie a nové studie by se měly podobat | ||
* [[ | * přírodní [[w:cs:statek|statek]], který je předmětem studie, by měl být podobný v obou oblastech | ||
* kvalitní provedení původní studie | * kvalitní provedení původní studie | ||
== Třídění == | == Třídění == | ||
Metoda transferu přínosů se dělí na dva základní typy. Transfer jednotkové hodnoty („unit value transfer“), který se dále dělí na prostý transfer jednotky („simple unit transfer“) a transfer jednotky s úpravou příjmů („unit transfer with income adjustment“). Druhým typem je transfer funkce („function transfer“), který se dělí na transfer funkce | Metoda transferu přínosů se dělí na dva základní typy. Transfer jednotkové hodnoty („unit value transfer“), který se dále dělí na prostý transfer jednotky („simple unit transfer“) a transfer jednotky s úpravou příjmů („unit transfer with income adjustment“). Druhým typem je transfer funkce („function transfer“), který se dělí na transfer funkce hodnot („benefit function transfer“) a meta analýzu („meta analysis“).<ref name="Navrud">NAVRUD, S., BERGLAND, O.: Value Transfer and Environmental Policy, Cambridge Research for the Environment 2001, 20, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.clivespash.org/eve/PRB8-edu.pdf ></ref> | ||
=== Transfer jednotkové hodnoty === | === Transfer jednotkové hodnoty === | ||
| Řádek 23: | Řádek 22: | ||
==== Prostý transfer jednotky ==== | ==== Prostý transfer jednotky ==== | ||
Při aplikace tohoto typu transferu se vezme odhad [[ochoty platit]], který byl zjištěn při provádění původní studie a bez úprav se převede na oblast nové studie | Při aplikace tohoto typu transferu se vezme odhad [[ochota platit|ochoty platit]], který byl zjištěn při provádění původní studie a bez úprav se převede na oblast nové studie. Ochota platit bývá nejčastěji vyjádřena jako průměrná nebo střední hodnota.<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> Metoda vychází z toho, že přírodní [[w:cs:statek|statek]] má pro jednotlivce stejnou hodnotu v obou oblastech.<ref name="Navrud">NAVRUD, S., BERGLAND, O.: Value Transfer and Environmental Policy, Cambridge Research for the Environment 2001, 20, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.clivespash.org/eve/PRB8-edu.pdf ></ref> | ||
WTP<sub>S</sub> = WTP<sub>P</sub><ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | WTP<sub>S</sub> = WTP<sub>P</sub><ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | ||
WTP = ochota platit („willingness to pay“ | WTP = [[ochota platit]] („willingness to pay“), S = oblast původní studie, P = oblast nové studie | ||
Celkovou hodnotu oblasti nové studie dostaneme vynásobením množství obyvatel žijících v dané oblasti průměrnou ochotou platit, která byla zjištěna v původní studii.<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | |||
Nevýhodou | Nevýhodou je malá přesnost, protože nezohledňuje odlišnosti mezi oblastí původní a nové studie. Na výši WTP má vliv výše příjmů, úroveň vzdělání a věk obyvatel. Dále hrají roli i preference jednotlivců ve využití environmentálního statku. Např. jedná-li se o nějaký vodní zdroj, je ho možno využít buď ke koupání, nebo k chytání ryb. Neplatí, že když dojde k většímu zkvalitnění vody, bude ochota platit větší. Jestliže se v oblasti bude nacházet více srovnatelných substitutů, ochota lidí platit bude menší.<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref><ref name="Lorinczová">LORINCZOVÁ, E.: Tranfer přínosů, 2001, 70, [citace 2010-04-11]. Dustupný z www: <http://iris.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/a4a9cf588cef9bcac1256ac300346a59?OpenDocument></ref> | ||
==== Transfer jednotky s úpravou příjmů ==== | ==== Transfer jednotky s úpravou příjmů ==== | ||
Pokud se oblast původní studie a oblast nové studie nachází v zemích s rozdílnou výší příjmů obyvatelstva, je vhodnější použít typ transferu jednotky s úpravou příjmů. <ref name="Rozan">ROZAN, A.: Benefit Transfer: A Comparison of WTP for Air Quality between France and Germeny, Université Louis Pasteur, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.soc.uoc.gr/calendar/2000EAERE/papers/PDF/F1-Rozan.PDF></ref> „WTP nové studie získáme vynásobením WTP původní studie s poměrem průměrného příjmu domácností z oblasti nové a průměrného příjmu domácností z oblasti původní | Pokud se oblast původní studie a oblast nové studie nachází v zemích s rozdílnou výší příjmů obyvatelstva, je vhodnější použít typ transferu jednotky s úpravou příjmů. <ref name="Rozan">ROZAN, A.: Benefit Transfer: A Comparison of WTP for Air Quality between France and Germeny, Université Louis Pasteur, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.soc.uoc.gr/calendar/2000EAERE/papers/PDF/F1-Rozan.PDF></ref> „WTP nové studie získáme vynásobením WTP původní studie s poměrem průměrného příjmu domácností z oblasti nové studie a průměrného příjmu domácností z oblasti původní studie.“<ref name="Rozan">ROZAN, A.: Benefit Transfer: A Comparison of WTP for Air Quality between France and Germeny, Université Louis Pasteur, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.soc.uoc.gr/calendar/2000EAERE/papers/PDF/F1-Rozan.PDF></ref> | ||
WTP<sub>P</sub> = WTP<sub>S</sub>(Y<sub>P</sub>/Y<sub>S</sub>)<sup>e</sup><ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | WTP<sub>P</sub> = WTP<sub>S</sub>(Y<sub>P</sub>/Y<sub>S</sub>)<sup>e</sup><ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | ||
| Řádek 39: | Řádek 40: | ||
Y = příjem na obyvatele, e = důchodová elasticita WTP | Y = příjem na obyvatele, e = důchodová elasticita WTP | ||
Důchodová elasticita WTP vyjadřuje odhad, jak výše příjmu ovlivňuje výši WTP. | Důchodová elasticita WTP vyjadřuje odhad, jak výše příjmu ovlivňuje výši WTP. Poměr WTP a Y v obou oblastech se rovná, jestliže hodnota důchodové elasticity je 1 (WTP<sub>P</sub>/WTP<sub>S</sub>) = Y<sub>P</sub>/Y<sub>S</sub>.<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | ||
=== Transfer funkce === | === Transfer funkce === | ||
==== Transfer funkce | ==== Transfer funkce hodnot ==== | ||
Podstatou tohoto typu transferu je, že převádí funkci hodnot z původní studie na novou studii. Je přesnější, protože zohledňuje odlišnosti mezi oblastí původní a nové studie.<ref name="Navrud">NAVRUD, S., BERGLAND, O.: Value Transfer and Environmental Policy, Cambridge Research for the Environment 2001, 20, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.clivespash.org/eve/PRB8-edu.pdf ></ref> Metoda počítá s tím, že v obou oblastech jsou stejní činitelé, kteří ovlivňují WTP.<ref name="Rozan">ROZAN, A.: Benefit Transfer: A Comparison of WTP for Air Quality between France and Germeny, Université Louis Pasteur, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.soc.uoc.gr/calendar/2000EAERE/papers/PDF/F1-Rozan.PDF></ref> | |||
WTP<sub>P</sub> získáme dosazením hodnot, např. A,B,C,Y zjištěných v oblasti nové studie, do rovnice WTP<sub>S</sub>, která byla stanovena v původní studii. Rovnice odhadnutá v oblasti původní studie může vypadat následovně:<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | |||
WTP<sub>S</sub> = | WTP<sub>S</sub> = a<sub>0</sub> + a<sub>1</sub>A + a<sub>2</sub>B + a<sub>3</sub>C + a<sub>4</sub>Y | ||
A, B, C, = činitelé WTP | A, B, C, = činitelé WTP (např. věk, příjem a vzdělání) , „a<sub>i</sub> = koeficienty, které kvantifikují změnu ve WTP následkem změny činitelů“<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | ||
==== Meta analýza ==== | ==== Meta analýza ==== | ||
| Řádek 55: | Řádek 58: | ||
Na rozdíl od předchozích typů transferu, meta analýza vychází z více původních studií. Při této metodě můžeme postupovat dvěma způsoby, podle toho zda rozptyl mezi hodnotami WTP získanými z jednotlivých studií je významný nebo ne. Pokud není, hodnoty WTP zprůměrujeme a získanou hodnotu aplikujeme v oblasti nové studie. Při velkých rozdílech v hodnotách WTP vezmeme prostřední hodnotu ze všech WTP, které byly zjištěny v jednotlivých studiích. Odhad bude tím přesnější, čím bude rozptyl WTP menší.<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> Čerpání výsledků z více studií zajišťuje, že je tento transfer přesnější, což je jeho výhodou. Nevýhodou této metody je, že je náročná na čas a finanční prostředky, na rozdíl od předchozích typů.<ref name="Dumas">DUMAS, Christopher F. – SCHUHMANN, Peter W.: Measuring the Economic Benefits of Water Quality Improvement with Benefit Transfer: An Introduction for Noneconomists, University of North Carolina at Wilmington 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www <http://www.appstate.edu/~whiteheadjc/eco3660/Dumas.pdf></ref> | Na rozdíl od předchozích typů transferu, meta analýza vychází z více původních studií. Při této metodě můžeme postupovat dvěma způsoby, podle toho zda rozptyl mezi hodnotami WTP získanými z jednotlivých studií je významný nebo ne. Pokud není, hodnoty WTP zprůměrujeme a získanou hodnotu aplikujeme v oblasti nové studie. Při velkých rozdílech v hodnotách WTP vezmeme prostřední hodnotu ze všech WTP, které byly zjištěny v jednotlivých studiích. Odhad bude tím přesnější, čím bude rozptyl WTP menší.<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> Čerpání výsledků z více studií zajišťuje, že je tento transfer přesnější, což je jeho výhodou. Nevýhodou této metody je, že je náročná na čas a finanční prostředky, na rozdíl od předchozích typů.<ref name="Dumas">DUMAS, Christopher F. – SCHUHMANN, Peter W.: Measuring the Economic Benefits of Water Quality Improvement with Benefit Transfer: An Introduction for Noneconomists, University of North Carolina at Wilmington 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www <http://www.appstate.edu/~whiteheadjc/eco3660/Dumas.pdf></ref> | ||
== Databáze transferu | == Databáze transferu hodnot == | ||
Za účelem usnadnění aplikace této metody byly vytvořeny databáze původních studií. Jednou z takových je EVRI. | Za účelem usnadnění aplikace této metody byly vytvořeny databáze původních studií. Jednou z takových je EVRI.<ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> „Je to databáze empirických studií ekonomické hodnoty environmentálních přínosů a účinků na lidské zdraví.“<ref name="Lorinczová">LORINCZOVÁ, E.: Tranfer přínosů, 2001, [citace 2010-04-11]. Dustupný z www: <http://iris.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/a4a9cf588cef9bcac1256ac300346a59?OpenDocument</ref> | ||
Tato databáze obsahuje okolo 1600 záznamů o jednotlivých studiích. Obsahem každého záznamu, ke kterému mají pouze přístup ti, kteří uhradí předplatné, je základní přehled o původní studii (např. o tématu studie, zjištěné hodnotě apod.) Existence takové databáze šetří finanční prostředky na vyhledávací proces. <ref name="Pearce">PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf></ref> | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | <references/> | ||
{{studenti VŠE}} | |||
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]] | |||
Aktuální verze z 15. 5. 2016, 18:44
K ocenění přírodních statků se používají různé metody oceňování, jako např. metoda cestovních nákladů, metoda hedonické ceny a metoda podmíněného hodnocení, které jsou však zdlouhavé i finančně nákladné. Poměrně rychlou a levnou je metoda transferu hodnot („benefit transfer method“), která je schopna nahradit klasické metody a umožnit tak rychlejší rozhodování.[1]
Definice[editovat | editovat zdroj]
O transferu hodnot najdeme v literatuře několik výkladů. „Boyle a Bergstrom definují transfer hodnot následovně: Transfer existujících odhadů netržních hodnot na novou studii, která je odlišná od studie, pro kterou byly hodnoty původně odhadnuty. Je to jednoduché použití druhotných dat na novou oblast.“[2] Desvousges a další popisují transfer hodnot na příkladu řeky.[2] „Řeka, kde existující studie byla provedena, se nazývá oblast původní studie („study site“) a řeka, u které se uvažuje o zlepšení kvality, se nazývá oblast nové studie („policy site“). Odhadované přínosy jsou přeneseny z původní studie na novou studii.“[2]
Hodnotou se rozumí ochota jednotlivce nebo domácností [1]„platit za zlepšení nebo zachování stávající kvality životního prostředí."[3]
Podmínky uplatnění metody[editovat | editovat zdroj]
Aby byla metoda přínosná, je třeba dodržet následující podmínky:[4]
- oblast původní studie a nové studie by se měly podobat
- přírodní statek, který je předmětem studie, by měl být podobný v obou oblastech
- kvalitní provedení původní studie
Třídění[editovat | editovat zdroj]
Metoda transferu přínosů se dělí na dva základní typy. Transfer jednotkové hodnoty („unit value transfer“), který se dále dělí na prostý transfer jednotky („simple unit transfer“) a transfer jednotky s úpravou příjmů („unit transfer with income adjustment“). Druhým typem je transfer funkce („function transfer“), který se dělí na transfer funkce hodnot („benefit function transfer“) a meta analýzu („meta analysis“).[5]
Transfer jednotkové hodnoty[editovat | editovat zdroj]
Prostý transfer jednotky[editovat | editovat zdroj]
Při aplikace tohoto typu transferu se vezme odhad ochoty platit, který byl zjištěn při provádění původní studie a bez úprav se převede na oblast nové studie. Ochota platit bývá nejčastěji vyjádřena jako průměrná nebo střední hodnota.[6] Metoda vychází z toho, že přírodní statek má pro jednotlivce stejnou hodnotu v obou oblastech.[5]
WTPS = WTPP[6]
WTP = ochota platit („willingness to pay“), S = oblast původní studie, P = oblast nové studie
Celkovou hodnotu oblasti nové studie dostaneme vynásobením množství obyvatel žijících v dané oblasti průměrnou ochotou platit, která byla zjištěna v původní studii.[6]
Nevýhodou je malá přesnost, protože nezohledňuje odlišnosti mezi oblastí původní a nové studie. Na výši WTP má vliv výše příjmů, úroveň vzdělání a věk obyvatel. Dále hrají roli i preference jednotlivců ve využití environmentálního statku. Např. jedná-li se o nějaký vodní zdroj, je ho možno využít buď ke koupání, nebo k chytání ryb. Neplatí, že když dojde k většímu zkvalitnění vody, bude ochota platit větší. Jestliže se v oblasti bude nacházet více srovnatelných substitutů, ochota lidí platit bude menší.[6][1]
Transfer jednotky s úpravou příjmů[editovat | editovat zdroj]
Pokud se oblast původní studie a oblast nové studie nachází v zemích s rozdílnou výší příjmů obyvatelstva, je vhodnější použít typ transferu jednotky s úpravou příjmů. [7] „WTP nové studie získáme vynásobením WTP původní studie s poměrem průměrného příjmu domácností z oblasti nové studie a průměrného příjmu domácností z oblasti původní studie.“[7]
WTPP = WTPS(YP/YS)e[6]
Y = příjem na obyvatele, e = důchodová elasticita WTP
Důchodová elasticita WTP vyjadřuje odhad, jak výše příjmu ovlivňuje výši WTP. Poměr WTP a Y v obou oblastech se rovná, jestliže hodnota důchodové elasticity je 1 (WTPP/WTPS) = YP/YS.[6]
Transfer funkce[editovat | editovat zdroj]
Transfer funkce hodnot[editovat | editovat zdroj]
Podstatou tohoto typu transferu je, že převádí funkci hodnot z původní studie na novou studii. Je přesnější, protože zohledňuje odlišnosti mezi oblastí původní a nové studie.[5] Metoda počítá s tím, že v obou oblastech jsou stejní činitelé, kteří ovlivňují WTP.[7]
WTPP získáme dosazením hodnot, např. A,B,C,Y zjištěných v oblasti nové studie, do rovnice WTPS, která byla stanovena v původní studii. Rovnice odhadnutá v oblasti původní studie může vypadat následovně:[6]
WTPS = a0 + a1A + a2B + a3C + a4Y
A, B, C, = činitelé WTP (např. věk, příjem a vzdělání) , „ai = koeficienty, které kvantifikují změnu ve WTP následkem změny činitelů“[6]
Meta analýza[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od předchozích typů transferu, meta analýza vychází z více původních studií. Při této metodě můžeme postupovat dvěma způsoby, podle toho zda rozptyl mezi hodnotami WTP získanými z jednotlivých studií je významný nebo ne. Pokud není, hodnoty WTP zprůměrujeme a získanou hodnotu aplikujeme v oblasti nové studie. Při velkých rozdílech v hodnotách WTP vezmeme prostřední hodnotu ze všech WTP, které byly zjištěny v jednotlivých studiích. Odhad bude tím přesnější, čím bude rozptyl WTP menší.[6] Čerpání výsledků z více studií zajišťuje, že je tento transfer přesnější, což je jeho výhodou. Nevýhodou této metody je, že je náročná na čas a finanční prostředky, na rozdíl od předchozích typů.[8]
Databáze transferu hodnot[editovat | editovat zdroj]
Za účelem usnadnění aplikace této metody byly vytvořeny databáze původních studií. Jednou z takových je EVRI.[6] „Je to databáze empirických studií ekonomické hodnoty environmentálních přínosů a účinků na lidské zdraví.“[1] Tato databáze obsahuje okolo 1600 záznamů o jednotlivých studiích. Obsahem každého záznamu, ke kterému mají pouze přístup ti, kteří uhradí předplatné, je základní přehled o původní studii (např. o tématu studie, zjištěné hodnotě apod.) Existence takové databáze šetří finanční prostředky na vyhledávací proces. [6]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 LORINCZOVÁ, E.: Tranfer přínosů, 2001, [citace 2010-04-11]. Dustupný z www: <http://iris.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/a4a9cf588cef9bcac1256ac300346a59?OpenDocument Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Lorinczová“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „Lorinczová“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ 2,0 2,1 2,2 CLARK, D., GRIFFIN, R., NOVOTNÝ, V.:The application of benefit transfer in a Wisconsin Watershed, Free University of Brussels, 2002, [citace 2010-04-17]. Dostupný z www: <http://www.ecomod.net/Conferences/EcoMod2002/papers/alp.pdf >
- ↑ Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, 1. vydání, Univerzita Karlova v Praze, 2007, str. 164, ISBN 978-80-87076-06-4>
- ↑ VŠE - Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku: Ekonomické hodnocení projektů a politiky v oblasti životního prostředí: praktický průvodce / [překlad Zdeněk Svoboda], Praha 2000, 173, ISBN 80-245-0009-4
- ↑ 6,00 6,01 6,02 6,03 6,04 6,05 6,06 6,07 6,08 6,09 6,10 PEARCE, D.,ATKINSON, G., MOURATO, S.: Cost – benefit analysis and the environment - recent developments, OECD Publishing 2006, 318, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.lne.be/themas/beleid/milieueconomie/downloadbare-bestanden/ME11_cost-benefit%20analysis%20and%20the%20environment%20oeso.pdf>
- ↑ 7,0 7,1 7,2 ROZAN, A.: Benefit Transfer: A Comparison of WTP for Air Quality between France and Germeny, Université Louis Pasteur, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z www: <http://www.soc.uoc.gr/calendar/2000EAERE/papers/PDF/F1-Rozan.PDF>
- ↑ DUMAS, Christopher F. – SCHUHMANN, Peter W.: Measuring the Economic Benefits of Water Quality Improvement with Benefit Transfer: An Introduction for Noneconomists, University of North Carolina at Wilmington 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www <http://www.appstate.edu/~whiteheadjc/eco3660/Dumas.pdf>
Tento článek je součástí práce studentů VŠE ve školním roce 2009/10.
Upozornění pro tvůrce stránek - sledujte diskusní stránku k tomuto článku - tam naleznete připomínky pedagogů.
.