83
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
Zvýší stádo ze 2 na 3 kusy jen v případě, že mu zůstane na uhrazení škody čistý výnos z dodatečného kusu vyšší než 3USD. Výnos z dodatečného vstupu vyšší než 4USD = rozšíření stáda + postavení a správa plotu (je to pro něj levnější, než platit náklady majiteli vedlejšího pozemku). Bude tedy možno mít stádo o 5 kusech dobytka, kdy nevznikají žádné škody na vedlejším poli a chovatel maximalizuje své výnosy ve výši 13,5USD. | Zvýší stádo ze 2 na 3 kusy jen v případě, že mu zůstane na uhrazení škody čistý výnos z dodatečného kusu vyšší než 3USD. Výnos z dodatečného vstupu vyšší než 4USD = rozšíření stáda + postavení a správa plotu (je to pro něj levnější, než platit náklady majiteli vedlejšího pozemku). Bude tedy možno mít stádo o 5 kusech dobytka, kdy nevznikají žádné škody na vedlejším poli a chovatel maximalizuje své výnosy ve výši 13,5USD. | ||
'''Výsledek analýzy:''' | '''Výsledek analýzy:''' | ||
| Řádek 50: | Řádek 51: | ||
''Opačný případ:'' | ''Opačný případ:'' | ||
Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a | Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě. | ||
V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chtít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabídnout až 5USD za snížení počtu kusů ve stadu o 1ks, což je více než mezní výnosy dodatečného kusu,a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (právě na 4 kusech dobytka). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si pak může ponechat všechen dobytek. | |||
Nenulové [[transakční náklady]] | == Nenulové [[transakční náklady]] == | ||
---- | ---- | ||
V případě nenulových transakčních nákladů pak narozdíl od Coasova teorému sám Coase uvádí, že původní alokace práv bude mít vliv na celkovou hodnotu produkce- jedno uspořádání práv může přinést větší hodnotu produkce, než kterékoli ostatní uspořádání. Pokud uspořádání není dosaženo samotným právním systémem, tak náklady na jeho dosažení prostřednictví výměny a kombinování jednotlivých práv na trhu muhou být na tolik velké, že toto optimální spořádání, které by přineslo vyšší hodnotu produkce nemusí být nikdy dosaženo. | V případě nenulových transakčních nákladů pak narozdíl od Coasova teorému sám Coase uvádí, že původní alokace práv bude mít vliv na celkovou hodnotu produkce - jedno uspořádání práv může přinést větší hodnotu produkce, než kterékoli ostatní uspořádání. Pokud uspořádání není dosaženo samotným právním systémem, tak náklady na jeho dosažení prostřednictví výměny a kombinování jednotlivých práv na trhu muhou být na tolik velké, že toto optimální spořádání, které by přineslo vyšší hodnotu produkce nemusí být nikdy dosaženo. | ||
Coasův teorém a[[ externality]] | == '''Coasův teorém a[[ externality]]''' == | ||
---- | ---- | ||
| Řádek 67: | Řádek 71: | ||
Interpretace Coasova teorému | |||
== Interpretace Coasova teorému == | |||
---- | ---- | ||
1) z pohledu svobodné směny | '''1) z pohledu svobodné směny''' | ||
"svobodná směna zdrojů má tendenci vést k takové produkci jejíž hodnota je nejvýšší možná ([[Pareto]]-optimální alokace zdrojů). Coasův teorém lze v tomto pojetí chápat, jako větu která generalizuje směny zdrojů na směnu práv k těmto zdrojům (nejobvyklejší podoba). Znamená to že původní alokace práv nemá vliv na efektivnost ekonomického systému, pokud tato práva mohou být volně směnována" | "svobodná směna zdrojů má tendenci vést k takové produkci jejíž hodnota je nejvýšší možná ([[Pareto]]-optimální alokace zdrojů). Coasův teorém lze v tomto pojetí chápat, jako větu která generalizuje směny zdrojů na směnu práv k těmto zdrojům (nejobvyklejší podoba). Znamená to že původní alokace práv nemá vliv na efektivnost ekonomického systému, pokud tato práva mohou být volně směnována" | ||
2)z pohledu transakčních nákladů | '''2) z pohledu transakčních nákladů''' | ||
"původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud jsou transakční náklady nulové (minimalizace transakčních nákladů)" | "původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud jsou transakční náklady nulové (minimalizace transakčních nákladů)" | ||
3) z pohledu [[tržních selhání]] | '''3) z pohledu [[tržních selhání]]''' | ||
"původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence (zcestné uvažování moderních ekonomů)" | "původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence (zcestné uvažování moderních ekonomů)" | ||
[[Asymetrie informací]] | |||
== [[Asymetrie informací]] == | |||
---- | ---- | ||
| Řádek 93: | Řádek 100: | ||
Literatura | == | ||
Literatura == | |||
---- | ---- | ||
Ing. Mgr. Zajíček Miroslav, MA, Ing. Karel Zeman, CSc.: ''Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase'', Oeconomica, Praha, 2007 | Ing. Mgr. Zajíček Miroslav, MA, Ing. Karel Zeman, CSc.: ''Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase'', Oeconomica, Praha, 2007 | ||