60
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] | [[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] | ||
Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších). | Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html] | ||
V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje". | V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje". | ||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky. | Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky. | ||
Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka. | Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf] | ||
==Environmentální Kuznetsova křivka== | ==Environmentální Kuznetsova křivka== | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí. | V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí. | ||
Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U. | Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf] | ||
[[Soubor:Graf_EKC.jpg]] | [[Soubor:Graf_EKC.jpg]] | ||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
===Revised EKC=== | ===Revised EKC=== | ||
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva. | * poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva. | ||
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v ranných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu) | * tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v ranných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf] | ||
[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]] | [[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]] | ||