60
editací
→Environmentální Kuznetsova křivka
(Založena nová stránka: ==Environmentální Kuznetsova křivka== ===O autorovi konceptu=== Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je Simon Kuznets, po němž je koncept také pojm…) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
==O autorovi konceptu== | |||
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je Simon Kuznets, po němž je koncept také pojmenován. | Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je Simon Kuznets, po němž je koncept také pojmenován. | ||
| Řádek 12: | Řádek 10: | ||
Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu. | Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu. | ||
==Definice== | |||
===Environmentální Kuznetsova křivka=== | |||
*postihuje vztah mezi určitými indikátory znehodnocení životního prostředí a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U. | |||
===Decoupling=== | |||
*rozdvojení trendů křivek znečištění životního prostředí a ekonomické úrovně. Od určité úrovně rozvoje ekonomika dále roste a znehodnocování životního prostředí klesá. | |||
==Vznik Kuznetsovi křivky== | |||
V roce 1955 byl publikován článek s názvem Economic Growth and Income Inequality, ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců. | |||
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky. | |||
Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka. | |||
==Environmentální Kuznetsova křivka== | |||
V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti environmentální ekonomie jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu. V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí navyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí. Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. | |||