Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Ochrana přírody a životního prostředí/Novodobá ochrana přírody: Porovnání verzí

Od 70. let je zelené hnutí tak silné, že proti němu nadnárodní koncerny zahájily kampaň, protože se jím cítí ohroženy. Dnes je tzv. „zelené hnutí“ velmi rozsáhlé a tvoří ho vědci, spisovatelé, hudebníci, představitelé různých náboženství. Někteří z nich jsou zároveň pacifisty, jiní považují určitou míru násilí či občanské neposlušnosti za přijatelnou formu prosazení dobré myšlenky.<ref>Známé jsou např. bitky radikálních aktivistů Greenpeace nebo Earth first při převážení jaderného odpadu nebo při protestech proti kácení lesů z důvodu stavby dálnic.</ref>

'''Oficiální linie ochrany přírody''' vznikla a existuje na základě mezinárodní spolupráce a je legislativně zakotvena v celé řadě dokumentů. Rozsah této práce neumožňuje podrobněji se věnovat všem mezinárodním konferencím a dokumentům zaměřeným na problematiku životního prostředí. Pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu jsou nejvýznamnější závěry konferencí v (ve):

V návaznosti na mezinárodní politiku vznikly a vznikají v demokratických zemích strany zelených, které se více či méně úspěšně pokouší prosazovat požadavky trvale udržitelného rozvoje politickou cestou. Česká strana zelených vznikla již v roce 1989, mandáty v poslanecké sněmovně však získala až v roce 2006 (šest poslanců). V Senátu zájmy strany zelených hájí Jaromír Štětina, v Evropském parlamentu ji zastupuje Milan Horáček.

<ref>V roce 1991 navrhoval Ludvík Vaculík, aby v nové ústavě česko-slovenské federace byla zakotvena také práva přírody, např. právo lesa nebýt vykácen, právo pohoří nebýt zničeno těžbou (Kohák, 2000: str. 56)</ref><ref>KOHÁK, E. Zelená svatozář : kapitoly z ekologické etiky. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000, 204 s. ISBN: 80-85850-86-9.</ref>.

'''Vědecká linie ochrany přírody''' souvisí s vědním oborem ekologie. Z ekologie přirozeně vznikla '''environmentalistika''', věda studující problémové  vztahy životního prostředí a hledající způsoby jejich řešení. Na rozdíl od ekologie, která studuje všechny vztahy v ekosystému (aniž by je hodnotila), environmentalistika (dříve ochrana životního prostředí) vztahy a stavy hodnotí – identifikuje odchylky od přirozeného běhu věcí, determinuje příčiny a řeší jak vztahy a stavy vrátit do normálu, respektive do stavu funkčního. V roce 1968 byl založen Římský klub (Club di Roma) – klub sdružující vědecké kapacity z nejrůznějších oborů a institucí za účelem společných interdisciplinárních výzkumů problematiky ochrany přírody a životního prostředí (Duvigneaud, 1988: str. 367 – 368)<ref name="DUVIGNEAUD">DUVIGNEAUD, P. Ekologická syntéza. 1. vyd. Praha : Academia, 1988. 416s. ISNB neuvedeno.</ref>. První zpráva Římského klubu Meze růstu (Limits to Growth) zpracovaná týmem vědců z Massachuttes Institute of Technology a vydaná v roce 1972, upozornila na možné vyčerpání zdrojů ropy a dalších pro moderní společnost významných surovin a přinesla tak první pochybnosti víry v nikdy nekončící ekonomický rozvoj. Zpráva zveřejnila výsledky počítačově simulovaného vývoje lidské populace a využívání přírodních zdrojů do roku 2100 a upozornila, že pokud nedojde k zásadní změně chování, zvýší se během 21. století mortalita lidské populace v důsledku znečištění životního prostředí, vyčerpání půdního fondu a zdrojů fosilních paliv. V 1992 D. Meadowsová s vědeckým týmem ukončila další dvouletý projekt Překročení mezí (Beyond the Limits). Dokonalejší modelaci v jazyce speciálně navrženém pro systémovou dynamiku. Modelování 295 různých veličin ve spolu navzájem souvisejících diferenciálních vztazích. Populárně-naučná publikace s podtitulem ''Konfrontace globálního kolapsu'' s představou trvale udržitelné budoucnosti vysvětlovala stěžejní pojmy (jako třeba tok surovin, zpoždění, překmit, kolaps), uváděla některé příklady a případové studie, a nabídla 13 scénářů vývoje základních veličin do roku 2100, z nichž některé vedly k trvale udržitelnému životu. Faktory ovlivňující základní celosvětové demograficko-ekonomické ukazatele Meze růstu: 30 letý update. V roce 2004 vyšlo třetí pokračování Mezí růstu, které na základě podkladů D. Meadowsové dokončili její spolupracovníci (D. Meadowsová v roce 2001 zemřela). Ačkoli bylo Římskému klubu vytýkáno, že nedokázal spolupracovat s nevládními organizacemi, je jeho podíl na etablování moderní environmentalistiky nezpochybnitelný.

V posledních třech či čtyřech desetiletích se část humanitních oborů (psychologie, sociologie) a také část lékařských oborů (psychiatrie, fyziologie, celostní medicína) vyvinula tak, že se dnes s vědeckou linií přírodovědnou tyto linie potkávají. Vznikají styčná témata, a některé problémy začínají být nahlíženy a řešeny mezioborově (např. Duvigneaud, 1988: str. 370)<ref name="DUVIGNEAUD"/>.