Koloběh síry: Porovnání verzí

Koloběh síry (editovat)

Verze z 17. 6. 2009, 14:41

Přidáno 727 bajtů , 17. 6. 2009

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Winterovam

156

editací

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 '''Fáze koloběhu'''
-'''Půda'''
+'''Atmosféra'''
-''SO4''  (zdroj: atmosférický spad, rozklad hornin, činnost MO)
+V atmosféře je síra nejvíce zastoupena v podobě SO3.
+SO3 vzniká oxidací H2S, který se do atmosféry dostal únikem z moří, oceánů, terestrických vod a půdy, kde vzniká činností MO.
-.	Síranová aniont využívají bakterie. Aerobně ho zabudovávají do organických sloučenin R – SH. Fermentací (anaerobní) nebo aerobním rozkladem MO se z organických sloučenin uvloňuje H2S.
+Další původ SO3 jsou průmyslové exhalace (např. spalování fosilních paliv).
+Ve vzduchu probíhají čistě chemické reakce přeměny H2S + O2 na SO2 + O2 dále na SO3.
+SO3 se do vody a půdy dostává tzv, mokrým spadem. SO3 + H2O dá vzniknout kyselině sírové H2SO4, která s deštěm padá k povrchu.
-.	Anaerobní ATP sulfurikace – sulfátové dýchání – MO redukují SO4  na H2S.
+Ve vodě a půdě dochází k rozkladu kyseliny sírové na vodíkový ion a síranová aniont, který je přístupná rostlinám a MO.
-''H2S'' – 3 cesty
+'''Voda a půda'''
-. je v půdě využit k fotosyntéze chemolitotrofními MO a oxidován až na SO4.
+Ve vodě a půdě se H2SO4 rozkádá na H+ ionty a ''síranový aniont SO4''.
-. Únik do atmosféry (nezměněn)
+.A  Redukce SO4 na R – SH skupinu. Bakterie a rostliny využívají SO4 jako zdroj S pro tvorbu enzymů a bílkovin.
-. Váže se do anorg. sloučeniny Pyrit
+.B  Organické sloučeniny síry se zpět do prostředí dostávají vyločováním, rozkladem těl. Org. síra podléhá mineralizaci = desulfuraci. Vzniká H2S.
+Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek probíhá MO rozklad.
-'''Vzduch'''
+.   Redukce SO4 na H2S – za anaerobních podmínek (nepřístupu vzduchu) spotřebovávají bakterie SO4 k dýchání a výsledkem je vznik H2S.
-''H2S'' (zdroj: únik z půdy, průmyslové exhalace)
+''Vzniklý H2S''
-Oxidace na SO2
+.  Uniká do atmosféry. Ve vodě uniká ze sedimentů a v kontaktní vrstvě nade dnem se může vysrážet za přítomnosti dvojmocného železa síran železnatý (Lelák, Kubíček, 1991).
-''SO2'' (zdroj H2S, prům. exhalace)
+.  Navázání H2S do anorganické sloučeniny Pyrit.
+.  Oxidace H2S na S a dále na SO4 – fotosyntéza chemolitotrofními bakteriemi.
-''Oxidace na SO3''. SO3 vytváří s vodou kyselinu sírovou ''H2SO4'' a se srážkami, kde se vyskytuje jako disociovaná forma H+ a SO4. Část síry ze vzduchu se může dostat až do mořské vody, kde usazuje v podobě sulfidů (sirníků).