88
editací
bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]] | [[Soubor:Imigrace-extinkce.jpg|right|Rovnováha mezi imigrací a extinkcí]] | ||
Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. Imigrace bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u vymírání. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. <ref name="begon">BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.</ref> Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. <ref name="storch">STORCH, D.; MIHULKA, S.: '' | Představme si ostrov, na němž se doposud žádné živé organismy nevyskytovaly. [[wikipedia:cs:Migrace|Imigrace]] bude nejprve vysoká, s rostoucím počtem druhů však bude klesat, protože množství druhů, které se mohou na ostrov dostat je omezené. Opačná situace nastane u [[wikipedia:cs:Vymírání|vymírání]]. S rostoucím počtem druhů poroste i rychlost vymírání. Důvodem je pravděpodobně větší konkurence mezi druhy a menší početnost populací. <ref name="begon">BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.: ''Ekologie – jedinci, populace, společenstva.'' Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 949 s.</ref> Po určité době se počet druhů ustálí a nastane rovnovážný stav mezi imigrací a extinkcí. Ustavená rovnováha bude dynamická, neboť počet druhů zůstane stejný, přestože druhové složení se bude neustále měnit. <ref name="storch">STORCH, D.; MIHULKA, S.: ''Úvod do současné ekologie''. Praha: Portál, 2000. 160 s. </ref> | ||
'' | |||
Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. <ref name="storch"/> Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. <ref> http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html</ref> '''S<sub>X</sub>''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.<ref name="storch"/> | Rovnovážný počet druhů bude také ovlivněn vlastnostmi ostrova, zejména jeho '''velikostí''' a '''vzdáleností''' od pevniny. Velikost ostrova úzce souvisí s vymíráním. Na menších ostrovech žijí méně početné populace, které jsou náchylnější k extinkci. Vzdálenost ostrova od pevniny zase podmiňuje intenzitu kolonizace. <ref name="storch"/> Různé kombinace těchto charakteristik jsou vyneseny do grafu. <ref> http://zoo.bf.jcu.cz/tropy/speciace.html</ref> '''S<sub>X</sub>''' vždy označuje bod rovnováhy druhového bohatství (indexy: DS - vzdálený malý ostrov, DL - vzdálený velký, CS - blízký malý, CL - blízký velký ostrov). Z grafu i z výše uvedených skutečností vyplývá, že '''čím bude ostrov větší a zároveň blíže k pevnině, tím bude druhově bohatší'''.<ref name="storch"/> | ||
| Řádek 36: | Řádek 35: | ||
== Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody == | == Teorie ostrovní biogeografie v ochraně přírody == | ||
Principy ostrovní teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]] | Principy ostrovní teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím [[Ekoton|ekotonů]], které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.<ref>ŠÁLEK, M.; RŮŽIČKA, J.; MANDÁK, B.: ''Ekologie''. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2005. Kap. 5., Populační dynamika, s.36-55.</ref> | ||
Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi. | Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi. | ||