203
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Významný podíl zemědělské půdy vzniklý hospodařením generací rolníku je velmi hodnotným přírodním bohatstvím. S přechodem k intenzivnímu způsobu zemědělství po 2. světové válce byly některé tyto plochy přeměněny na rozlehlé lány, které však značně omezují [[biodiverzitu]], zhoršují retenční schopnost krajiny a jsou snadno erodovatelné. Jinde se hospodářská tradice přerušila, člověk krajinu opustil a cenná pestrá mozaika biotopů daná právě šetrným zemědělstvím je postupně nahrazována křovinným a později lesním porostem. Agroenvironmentální programy jsou cílené na rozvoj a ochranu právě těch lokalit, kde citlivé hospodaření udržuje, či dokonce zvyšuje jejich hodnotu z hlediska ochrany přírody. | Významný podíl zemědělské půdy vzniklý hospodařením generací rolníku je velmi hodnotným přírodním bohatstvím. S přechodem k intenzivnímu způsobu zemědělství po 2. světové válce byly některé tyto plochy přeměněny na rozlehlé lány, které však značně omezují [[biodiverzitu]], zhoršují retenční schopnost krajiny a jsou snadno erodovatelné. Jinde se hospodářská tradice přerušila, člověk krajinu opustil a cenná pestrá mozaika biotopů daná právě šetrným zemědělstvím je postupně nahrazována křovinným a později lesním porostem. Agroenvironmentální programy jsou cílené na rozvoj a ochranu právě těch lokalit, kde citlivé hospodaření udržuje, či dokonce zvyšuje jejich hodnotu z hlediska ochrany přírody. | ||
===Agroenvironmentální programy=== | ===Agroenvironmentální programy=== | ||
Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí. | Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí. | ||
Evropská unie zavedla agroenvironmentální programy v rámci Společné zemědělské politiky. Jsou zakotveny v legislativě, a proto je od roku 1992 povinností členských států je na svém území zavádět. Cílem agroenvironmentální programů jako dotačních titulů MZe je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí. | |||
Evropská unie zavedla agroenvironmentální programy v rámci Společné zemědělské politiky. Jsou zakotveny v legislativě, a proto je od roku 1992 povinností členských států je na svém území zavádět. Cílem agroenvironmentální programů jako dotačních titulů MZe je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova. | |||
Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření. Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS)<ref>http://www.lpis.cz/<\ref>. | Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření. Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS)<ref>http://www.lpis.cz/<\ref>. | ||
Řádek 21: | Řádek 20: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references\> | |||
Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46 | Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46 | ||
editací