Vlajkový druh: Porovnání verzí

Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108

Vlajkový druh je druh, který díky své popularitě může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy, těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu, v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959

Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází) vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů a obecně u bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí či druhů, které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.

Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát, že druhy, které měly z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Namibii byli vybráni jako vlajkové druhy a prostředky měly ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno, že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů býložravců. Ostatní druhy totiž migrovaly mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.

*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve Střední a Jižní Americe. Druhy, které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany, jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202

*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to endemit v Austrálii a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice<ref name="wolemie">[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]</ref>.