38
editací
→Důležité objevy
(→Zdroje) |
|||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
Některé geneticky podmíněné nemoci způsobují, že tělo nevytváří potřebný protein. Vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílí toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely. | Některé geneticky podmíněné nemoci způsobují, že tělo nevytváří potřebný protein. Vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílí toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely. | ||
Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši) slouží i pro výkum lidských chorob.Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují. | Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši) slouží i pro výkum lidských chorob. Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují. | ||
Například Huntingtonova choroba byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích. | Například Huntingtonova choroba byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích. | ||
Získávání lidského inzulínu probíhá tak, že do DNA bakterie Escherichia coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií (či kvasinek) izoluje čistý humánní inzulin. | Získávání lidského inzulínu probíhá tak, že do DNA bakterie Escherichia coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií (či kvasinek) izoluje čistý humánní inzulin. | ||
Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí a podobně. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i kukuřiče, bavlna a řepka. Tzv.GMO potraviny vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích. Za čtvrt století zkoumání GMO potravin se doposud neprokázal negativní důsledek genetické modifikace. | |||
Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí a podobně. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||