Kořenová čistírna odpadních vod: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
=='''Základní charakteristika'''== | =='''Základní charakteristika'''== | ||
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na: | Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na: | ||
* mokřady s plovoucími rostlinami | |||
* mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami | |||
* mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami | |||
Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na: | Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na: | ||
* mokřady s povrchovým tokem | |||
* mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem | |||
* mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem | |||
| Řádek 27: | Řádek 28: | ||
[[Soubor:KCOV.jpg| Kořenová čistírna odpadních vod]] | [[Soubor:KCOV.jpg|border|right| Kořenová čistírna odpadních vod]] | ||
=== Předčištění === | === Předčištění === | ||
| Řádek 43: | Řádek 44: | ||
V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří: | V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří: | ||
* Rákos obecný – Phragmites australis | |||
* Orobinec širokolistý (Typha latifolia) | |||
* Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) | |||
* Zblochan vodní (Glyceria maxima) | |||
* Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) | |||
* Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) | |||
* Zevar vzpřímený (Sparganium erectum) | |||
* Sítina rozkladitá (Juncus effusus) | |||
*Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) | |||
[[Soubor:rakos.jpg|none|frame|Rákos obecný (Phragmites australis)]] | |||
Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu. | Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu. | ||
| Řádek 78: | Řádek 82: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
* [[Znečištění vody]] | |||
* [[Ochrana vod]] | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
[http://kcov.wz.cz Kořenové čistírny odpadních vod - prodej a výsadba bahenních rostlin] | * [http://kcov.wz.cz Kořenové čistírny odpadních vod - prodej a výsadba bahenních rostlin] | ||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad] | |||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos] | |||
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod] | |||
[[Kategorie:Skupina B]] | [[Kategorie:Skupina B]] | ||
Verze z 26. 11. 2008, 23:50
Definice
Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.
Základní charakteristika
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:
- mokřady s plovoucími rostlinami
- mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami
- mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami
Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:
- mokřady s povrchovým tokem
- mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem
- mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem
Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.[1]
Předčištění
V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.
Filtrační lože
Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody. Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.
Vegetace
V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:
- Rákos obecný – Phragmites australis
- Orobinec širokolistý (Typha latifolia)
- Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)
- Zblochan vodní (Glyceria maxima)
- Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)
- Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)
- Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)
- Sítina rozkladitá (Juncus effusus)
- Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)
Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.
Použití
Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.
Současný stav v ČR
V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.[2]
Zdroje
Odkazy
Související stránky