Polární stratosférické mraky: Porovnání verzí

Polární stratosférické mraky (editovat)

Verze z 22. 11. 2008, 23:25

Přidáno 2 711 bajtů , 22. 11. 2008

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Valeska

71

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-__NOTOC__
+[[soubor:P2.jpg]]
- '''Vlastní text stránky'''
- Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
- Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
-A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
-== Témata ==
+'''Polární Stratosférické mraky''' neboli Polar Stratospheric clouds (PSC), někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve [[stratosféře]] v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách. Hrají důležitou roli v procesu vzniku Antarktické ozónové díry, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v [[troposféře]] dlouhodobě rostou, ve stratosféře (ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním [[skleníkového efektu]] a v důsledku usnadňuje narušování [[ozónové vrstvy]].
- Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
- Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
- Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
-== Zdroje ==
- Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
- Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
- Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
-== Odkazy ==
+Polární stratosferické mraky se vyskytují ve třech hlavních fázích, které se označují jako typ I.A, typ I.B a typ II.
- Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
-=== Související stránky ===
+Typ I.A obsahuje částice složené z vody a kyseliny dusičné v pevné fázi - NAT (nitric acid trihydrate), popřípadě NAD (nitric acid dihydrate). Částice NAT mohou existovat v pevném skupenství i při teplotách o 5 – 7 °C přesahujících bod tání. Tento jev není ještě zcela vysvětlen, je však pravděpodobné, že zamrznutí kapek je způsobeno srážkami s vysoce energetickým kosmickým zářením (the cosmic ray induced freezing) (Yu, 2004). Tyto částice mohou vázat další HNO3 a narůstají do rozměrů až 20 μm. Jak jejich hmotnost roste, klesají postupně až do troposféry. Jelikož tímto procesem dochází k odstraňování dusíku ze stratosféry, je nazýván nevratná denitrifikace a v důsledku značně přispívá k destukci ozónu (Alfred, 2007).
- Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
- Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
-=== Externí odkazy ===
+PSC typu I.B obsahují částice, jež jsou menší (0,08 – 0,3 μm), než u typu IA, takzvané "podchlazené kapky terciárního roztoku" (supercooled ternary solution droplets) – STS droplets. Ty vznikají srážením HNO3 a H2O na přítomný aerosol složený z H2SO4 a H2O. Tyto částice nedosahují dostatečných hmotností na to, aby klesaly do troposféry a způsobovaly tak nevratnou denitrifikaci, nicméně také odstraňují plynnou HNO3 a způsobují tak dočasnou denitrifikaci (Lowe et al, 2006).
- Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
- Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
-=== Literatura ===
+PSC typu I.B se za určitých okolností může změnit na typ I.A. Děje se tak v malém teplotním intervalu okolo 3 – 5 °C nad bodem tání ledu. Rychlost, se kterou tato změna složení mraku probíhá, závisí na tom, do jaké míry kondenzují jednotlivé komponenty. To je určeno velikostí částic a parciálním tlakem jednotlivých složek v plynné fázi, takže, zatímco  u molekul vody trvá kondenzace několik sekund, u HNO3 může trvat od několika minut pro malé částice (≈0,1 μm) až  po několik hodin pro větší částice (≈2μm) (Lowe et al, 2006).
-  Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
-  Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
-[[Kategorie:Skupina E]]
+Polární stratosférické mraky typu II se skládají z ledových krystalků, které na sebe navazují vodní páru z okolního vzduchu, zvětšují svůj objem a hmotnost a postupně klesají do troposféry, což má za následek dehydrataci stratosféry (Lowe et al, 2006).
+Polární stratosférické mraky tedy ovlivňují proces destrukce ozónu dvěma hlavními způsoby. Zaprvé denitrifikují a dehydratují stratosféru, zadruhé poskytují aktivní povrch, jakožto místo, kde probíhají heterogenní chemické reakce, při kterých se méně aktivní látky HCl a ClONO2 přeměňují na aktivnější sloučeniny chlóru HOCl a Cl2. Tyto reakce probíhají pouze na povrchu PCS a jsou velmi rychlé (Rowland, 2006).
+== Související články ==
+*[[Narušení ozónové vrstvy]]
+*[[Atmosféra Země]]
+*[[Ochrana ozónové vrstvy]]
+*[[Montrealský protokol]]
+== Literatura==
+*ALFRED, J., FROMM, M., BEVILACQUA, R., NEDOLUHA, G. ''Observations and analysis of polar stratospheric clouds detected by POAM III and SAGE III during the SOLVE II/VINTERSOL campaign in the 2002/2003''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2007, vol. 7 [cit. 2007-08-11]. Dostupný z URL: <www.atmos-chem-phys.net/7/2151/2007/>.
+*LOWE, D., MACKENZIE, A. R., SCHLAGER, H. ''Liquid particle composition and heterogeneous reactions in a mountain wave Polar Stratospheric Cloud''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2006, vol. 6 [cit. 2007-08-13]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.net/6/3611/2006/acp-6-3611-2006.html>.
+*ROWLAND, F. S. ''Stratospheric ozone depletion''. Philosophical Transactions of The Royal Society B [online]. 2006, vol. 361, no. 1469 [cit. 2007-08-09], s. 769-790. Dostupný z URL: <http://www.journals.royalsoc.ac.uk/content/501842p67034t582/fulltext.html>. ISSN 1471-297.
+*YU, F. ''Formation of large NAT particles and denitrification in polar stratosphere: possible role of cosmic rays and effect of solar activity''. Atmospheric Chemistry and Physics [online]. 2004, vol. 4 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z URL: <http://www.atmos-chem-phys.org/4/2273/2004/acp-4-2273-2004.html>.
+[[Kategorie:Ovzduší]]
+[[Kategorie:Klima]]