19
editací
nabalení vlastního textu na poměrně stručný stávající, osnova k rozpracování
m (doplnění literatury) |
(nabalení vlastního textu na poměrně stručný stávající, osnova k rozpracování) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Doprava]] neovlivňuje jen stav [[Co je „prostředí“?|životního prostředí]], ale zanechává také trvalou stopu v naší [[krajina|krajině]]. Fragmentace znamená rozdělení přírodních lokalit, či územních celků v krajině na menší a izolovanější jednotky. Jedním z hlavních důvodů fragmentace krajiny je kromě [[zemědělství]] a [[urbanizace]] především konstrukce a využívání lineární dopravní infrastruktury. Pod tu se řadí nejen silniční komunikace, ale také železnice a vodní cesty. Liniové dopravní cesty dělí území, kterým procházejí, na stále menší a menší části, čímž dochází k jeho fragmentaci, která negativně ovlivňuje život v krajině. Fragmentace je procesem, kdy je souvislá lokalita, souvislý krajinný celek (les, křoviny, pastviny...) rozparcelován na množství oddělených komponent. Fragmentace představuje dynamický proces, který má za následek proměny charakteru lokalit a krajinných vzorců. Je pravdou, že fragmentace krajiny a přírody vlivem lidské činnosti začala již dávno v minulosti, avšak v současnosti je dopravní síť tak hustá, že představuje četná rizika. | |||
Když při fragmentaci dochází k dělení přírodních lokalit s výskytem specifických druhů rostlin a živočichů, následná izolace pak ohrožuje přežití citlivějších druhů, neboť vzniklé segmenty mohou být menší, než vyžaduje přežití druhu. | |||
=== Násobná fragmentace === | |||
Vzniká umístěním 2 nebo více paralelních dopravních cest do jednoho koridoru. Když je intenzivní provoz na obou komunikacích (např. na dálnici a staré silnici, které jsou často vzdáleny 0,3-1 km), představuje dvojitá fragmentace prakticky neprůchodnou bariéru. Paralelní umístění dopravních cest může být efektivní hlavně u víceúčelových dopravních koridorů, protože se vytváří pouze 1 bariéra místo 2 a více. | |||
== Zdroje == | == Posuzování fragmentace == | ||
*Metodika k posuzování fragmentace krajiny dopravními liniovými stavbami, MŽP ČR, odbor ekologie krajiny a lesa: In: http://www.evernia.cz/cz_fragm/html/metodicke.htm | |||
Posuzování míry fragmentace určité lokality se provádí pomocí celé řady metod, které je v zásadě možné rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří metody vymezující území, z nichž nejužívanější je metoda UAT (Unfragmented area with transport), která vymezí území nefragmentované dopravou. Druhou skupinu metod pak tvoří metody stanovující číselné indexy fragmentace, které určují stupeň fragmentace daného území. Klíčový indikátor fragmentace je hustota silnic, která koresponduje se způsoby využívání půdy, lidským osídlením a urbanizací. Tyto sekundární efekty nelze posuzovat odděleně od přímých efektů silniční sítě. | |||
== Důsledky fragmentace krajiny == | |||
== Primární ekologické efekty fragmentace == | |||
V současnosti je v Evropě uznáváno 5 primárních ekologických efektů: bariérový efekt, ztráta | |||
lokalit a jejich propojení, kolize vozidel s živočichy, biokoridory a lokality podél komunikací | |||
a vlivy spojené s rušením a znečištěním. Tyto efekty jsou vzájemně propojeny a mohou | |||
působit zároveň. | |||
=== Bariérový efekt === | |||
S fragmentací úzce souvisí vznik bariérového efektu, kdy se dopravní stavba stává výraznou bariérou na migrační cestě. Komunikace představuje fyzickou překážku, která má důsledky pro populace živočichů. Pro velké savce je většinou komunikace překážkou, jen je-li oplocena a provoz je vysoce intenzivní. Menší živočichové na komunikaci (obojživelníci, drobní savci, bezobratlí) jsou mnohem častěji sraženi vozidly nebo usmrceni predátory. Jestliže komunikace účinně oddělují populace živočichů po několik generací mohou se tyto populace demograficky změnit. Dochází-li k opakovanému rozmnožování mezi příbuznými jedinci, mohou být následkem dokonce nevratné genetické změny vedoucí postupně k degeneraci a úhynu celých společenstev fauny. Druhy, které potřebují velkou rozlohu území, jsou na fragmentaci nejcitlivější. Malé populace mohou trpět příbuzenským křížením nebo mohou vyhynout a jsou tedy mnohem závislejší na migraci než velké populace. Ve většině případů komunikace pohyb živočichů úplně nezastaví, ale značně ho omezí. | |||
=== Ztráta lokalit a jejich propojení === | |||
=== Střet zvířat s vozidly === | |||
=== Biokoridory a lokality kolem komunikací === | |||
=== Znečištění a rušení === | |||
== Sekundární ekologické efekty fragmentace == | |||
== Možnosti omezování fragmentace krajiny a jejích důsledků == | |||
*Plánování komunikací | |||
== Příklady fragmentací a dobrých řešení == | |||
*V ČR | |||
*Ve světě | |||
== Zdroje: == | |||
*Dufek, J., Jedlička, J., Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf> | |||
*Špyňar, P.: Fragmentace krajiny. Vstoupit do krajiny. Současná krajina a její problémy [online] Přístup z WWW: <http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=27> | |||
*Fragmentace krajiny dopravou. Evernia - konzultační kancelář pro životní prostředí. [online] Přístup z WWW: <http://www.evernia.cz/cz_fragm/html/> | |||
*Zatloukal, J.: Doprava a životní prostředí. [online] Ministerstvo dopravy a spojů ČR. Přístup z WWW: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/konf_hledani/Sbornik/RTF/zatloukal.rtf> | |||
*Metodika k posuzování fragmentace krajiny dopravními liniovými stavbami, MŽP ČR, odbor ekologie krajiny a lesa: In: <http://www.evernia.cz/cz_fragm/html/metodicke.htm> | |||